Něžné vlny

Takže asi takto: první pokus se nezdařil, dívala jsem se nesoustředěně a měla jsem pocit, že mě to nebaví. Ale moje oblíbená Troufalka dala pět hvězd, tak jsem to zkusila ještě o dva dny později a v trochu jiné náladě - a ejhle, najednou mi to připadalo milé a ano - něžné. Hlavně se mi líbil vztah rodičů i jejich charaktery (Čermák s Pauhofovou). Ale celkově tam bylo všeho na celovečerák tak nějak málo. Před zhlédnutím jsem si ještě neuváženě přečetla názor, že v závěru se to "rozjede", trpělivě jsem tedy vyčkávala. A vyčkávala jsem tak dlouho, až mě překvapily závěrečné titulky. A i ten nápad se 17. Listopadem na mě působil spíš rozpačitě než trefně. Je mi líto, ale na víc než tři hvězdy to nevidím. (28.10.2015)

Z Jiřího Vejdělka se stal velmi schopný režisér, který se umí obklopit velmi solidními spolupracovníky. O tom žádná. Jiří Vejdělek nicméně v Mužích v nadějích a tady dokázal, že schopným scénáristou není. Koncept únikové zábavy dostal v jeho hlavě červenou, jenže on chce i dál šlapat na plyn, takže na diváka čeká další slušný direkt. Něžné vlny kladou důraz na hřejivé a laskavé vyprávění. Nemám nic proti. Jenže hřejivé ani laskavé nejsou. Možná to splňuje kamera Vladimíra Smutného, tvůrce za kamerou však nikoliv. Téma chlapecké první lásky mě nechalo zcela chladným (určitě za to může i nejstarší představitel hlavního hrdiny Robert Cejnar) a Vejdělkova neschopnost přinést dramaticky nosný příběh. Politické souvislosti mi přišli děsně nezajímavé (náhody na Národní třídě mě spíš iritovaly), roztomilých epizodek bylo pohříchu málo. A ta lidskost z těch NAŠICH luhů a hájů má jaksi k příjemnému relaxu daleko. Pro mě osobně bezkrevné!! Příště prosím podle cizího scénáře.. (23.06.2014)

Tak tohle byla hodně velká slabota. Vejdělek nemile překvapil, jako by námětově vyhořel... To téma lásky dospívajícího kluka ke spolužačce bylo fajn, ale ten humor, ten humor !!! Něco tak naivního, neinteligentního - tím pádem smutně trapného a řekl bych až Troškovského jsem už dlouho neviděl... Sádrové hřiby na mně byly moc, ale scénku z Národní jsem už těžko rozdýchával... Z čeho ale opravdu teču, když mi do většinou nějaké ,,humorné'' ve skutečnosti trapné situace ještě jede humorná hudba, která vlastně podkresluje celou trapnost dění na plátně (např. Čermák s transparentem Nebijte nám naše děti, mlátící syna...). Podivný byl i pohled na oholeného vlasatého Čermáka, Hartla a Budaře. Já nevím, ale nějak už mi připadá, že těch ,,komedií'' ze socíku už tu bylo dost a tak pořád zdůrazňovat absurditu, tupost a nablblost té doby v dalších a dalších komediích bez nápadu je skoro zbytečné. To civilní cvičení a děti v maskách mi tu prostě přišly navíc i když na to navazovala další humorná scénka... Oproti tomu kladně hodnotím hezké lokace s vodou a i příjemný hudební doprovod filmu... No a když jsme se nakonec nedočkali ani toho očekávaného pohledu na ňadra zrzavice Lucky Šteflové, zůstal z toho celého tak nějak pocit zklamání. I ty dvě hvězdy jsou velmi velkorysé. Tohle vám z hlavy zmizí po vidění prakticky ihned jak vlny za lodí.... * * (01.06.2014)

Milý, skoro až poetický film, který působí opravdu něžně. Vejdělkovy filmy vyhledávám ráda, i když mi v nich vadí twisty ve stylu smrti jedné z hlavních postav. Zde se tohoto "neduhu" Vejdělek konečně vyvaroval a věřím, že se opět dočká vysoké návštěvnosti v kinech. Cejnar sice příliš sympatický nebyl, ale jeho nedostatky se ztrácí díky skvělému Čermákovi, Hartlovi a samozřejmě Dykovi, který pro film také nazpíval nádhernou úvodní píseň. Některé české komedie ještě naštěstí úroveň neztratily. (09.01.2014)

Vejdělkovi komerční počiny mam poměrně rád, ale Něžné vlny mi přijdou jako totální přešlap. Sice opět nezklame technická stránka nebo vizuálně krásné interiéry, či exteriéry, jenže sebeironický příběh s hromadou náhod nefunguje. V pozadí blížícího Sametové revoluce vás postavy příliš nezajímavý, přispívá k tomu i fakt, že hlavní herec Robert Cejnar vypadá jak Justin Bieber. 50% (18.12.2014)