Nebraska

Neverím tomu, ale prvýkrát keď je na oscaroch nominovaný Woody, nefandím jemu, ale inému Woodymu. Film zo života ktorý by ste nechceli žiť, s rodinou s ktorou by ste nechceli žiť. Neznesiteľné postavy si nejde než oblúbiť a smiať sa ich smutnému osudu. Nie je to však škodoradosť, ale taký ten smutný, súcitný smiech a sympatie k obyčajným ľuďom, čo sa blížia ku koncu a stále majú silu, nakopávať prdel osudu a všetkým naokolo.. 2013 bol silný rok a toto budú ťažké oscary. (23.02.2014)

Filmov o autistoch (a ďaleko lepších) je spústa, čiže moc ma neprekvapuje ich obecné zakademizovanie. Nebraska má vtipné momenty, pár slušných hlášok, ale atmosféra je veľmi komorná a hudba podpriemerná. Čo v celistvom kontexte výrazne znižuje jej silu. A tak ako milujem čiernobielu kompozíciu, tak tu mi neprišla moc príjemná. (28.03.2014)

Krásny film, naozaj prenádherný, formou aj obsahom, pričom čiernobiele spracovanie dodáva ešte výraznejšie na clivosti, čo sa tu veľmi hodí. Je to predovšetkým film o starobe a sumarizovaní jedného ľudského života, plný smutných udalostí ako aj premárnených príležitostí, natočený veľmi citlivou nostalgickou formou. Tiež sa tu potvrdilo staré známe pravidlo, že ak sa má rodina na niečom rozhádať, tak sú to jedine peniaze. Však im to nakoniec Woody pekne natrel, má moje veľké sympatie. Na druhú stranu, mať doma takú ženskú, tak buď ujdem už dávno, alebo sa radšej niekde obesím, to sa ani nemôžeme čudovať Woodymu alkoholizmu, málokto by pri nej vydržal triezvy. Pre mňa je tento film aj v niečom osobný. Zhodou okolností som v Billingse v Montane strávil nejaký čas a ešte stále som spoznal hlavnú ulicu. Je to vlastne také jediné najbližšie väčšie mestečko od Yellowstonského národného parku, kde som si privyrábal. Možno som si práve v obchode kde predával syn Woodyho Granta kúpil aj CD prehrávač, neviem naisto. Jednoducho táto nádhera sa musí vidieť, škoda ďalších slov. (23.10.2015)

„Co kdybychom se jeli podívat na Mount Rushmore?„ / „Je to jen hromada kamení. (...) Nepřijde mi to hotový. Vypadá to, jako by to někoho ani nebavilo dělat. Jediný Washington má nějaké to oblečení, jinak to odflákli. Lincoln nemá ani ucho!“  Takovými vtipně výstižnými hláškami, uštěpačnými postřehy a svébytný pohledem na život oplývá hlavní hrdina. Bavilo mě, jak již lehce senilní Woody v podání Bruce Derna nešetří sebejistým nadhledem ani v trpkých situacích, co chvíli mě úspěšně rozesmíval, ač mi záhy v daných scénách (či později při vzpomínce na ně) došlo, jak se situace reálně má, třeba jak ten úraz v bytě měl navzdory prvnímu tvrzení vážný důsledek, jaký smutek se skrývá za Woodyho alkoholismem, přestože v jeden okamžik působí, že oproti svému synovi pije již výhradně s gustem a radostí. Woodyho žena posléze překvapí tak nestoudatými móresy, až si myslíte, že ti dva tvoří dokonalý pár, přestože od počátku víme, jak často odlišně asi vypadá běžná podoba jejich vztahu. V tomto filmu snad není výraznější černobílé postavy, kterou by šlo pojmenovat jedním přívlastkem, v každé se mísí různé vlastnosti, občas i cosi negativního (u Woodyho zatvrdlost, u jeho přítele Eda kapánek přetvářky a pod.), o to větší kouzlem na mě však Nebraska oplývala, když mi poskytla možnost silného soucitu snad s každou postavou. Vtipné situace a hlášky se stávají tak pevnou součástí příběhu, že s jejich odplynutím snad vždy odplynul i podnět k hlubšímu poznání postav či zamyslení se nad jistými hodnotami. Už déle jsem neviděl film, v němž by si komedie a drama tak úspěšně podávaly ruky po celou dobu a pevně si je stískaly až do nenásilně dojemného závěru. Černobílý zůstal snad jen vizuál, ten mi ovšem díky mnoha pěkným záběrům a zvláštní nezávislé atmosfére kloubící retro styl se současnými reáliemi (tak jako příběh spojil vedle sebe postavy ze dvou rodinných generací) silný dojem jen podpořil. Krásná pohlazující záležitost. [95%] (30.11.2023)

Film, ktorý poľudšťuje socky. Alebo aby som nebol taký krutý...ktorý ukazuje jednoduchých ľudí v tej najčistejšej podobe so všetkými neduhmi, malosťami a závislosťami a snaží sa nám ich priblížiť sympatickým a úsmevným spôsobom. A tým, že to režíruje Alexander Payne, sa to filmu aj darí. Generačný vzťah otca so synom je prvotriedne zobrazený v ich vzájomnej neschopnosti komunikovať. Pričom syn si stále k svojmu starému a senilnému otcovi hľadá cestu. A celá tá road movie okolo absurdnej zápletky sa odvíja veľmi pekne a uveriteľne. A hoci niektoré scény sú podané prvoplánovo ( potlesk v reštaurácií - výsmech v bare) umocňujú vo finále dobrý pocit. Je vtipné vidieť, že veľa vecí sa skrátka nemá ako vyriešiť, pretože ľudia - hlavné tí malomešťania, sa skrátka meniť nemôžu a nebudú. A že jediné čo má zmysel je trošku ľudskosti. Aj na bizarné priania. Dern a Forte sú vo svojich úlohách fantastickí. Poteší aj ústredný hudobný motív a vedľajšia úloha Odenkirka a Squibb. Som veľmi rád, že aj keď si tento raz Payne scenár nenapísal, Nebraska do jeho filmografie skvelo zapadá. (10.12.2023)