Kosti a skalp

Třetina úvod, třetina cesta, třetina brutální zúčtování s lidožrouty v závěru. Chvíli si počkáte a celý to nikam nespěchá, přes což se spousta lidí nepřenese, ale mně to nevadilo vůbec, protože tu máme hereckou sestavu jak z pohádky (Russell? Arquette? Sid Haig??), vtípky a dějově jasný směr. Zkrátka zjevení, co si rád ještě někdy zopáknu. “You say goodbye to my wife and I'll say hello to yours.” (23.10.2015)

// It is the official opinion of deputy do_Od, that this movie was pretty fucking good. Se vší vážností, špinavej western, kterej mi brnkal na všechny ty správný struny. Kurt Russel s plnovousem? Check. Patrick Wilson, kterej roli od role nabírá na sympatiích? Check. (P.S. věděl jsem, že ho budu mít moc rád už od A-Teamu, kdo z vás tohle může říct ) Lili Simmons? Check. Nekompromisní arogantní šmejd se vší dovedností, které je pro takovou povahu potřeba v podání starýho dobrýho Jacka? Check. Lili Simmons? Double check. A nakonec, napříč vší logice, šťastnej happyend a vynikající dialogová výměna mezi soon-to-be-dead šerifem a jeho zástupcem o vyřizování pozdravů manželkám. No zastřelte mě, kdybych tomuhle nenapálil 10/10 a nešoupl si to mezi topku letošního roku a dost možná i žánrovou špičku obecně. K poetice mistra Sergia to má daleko, stejně tak jsem tady neslyšel žádného druhého Morriconeho, ale zatraceně, tohle bylo přesto ták dobrý. (09.11.2015)

Hororový western je přímo vražedná kombinace. Příběh ukázkově graduje, kdy po tom co se něco stane složí záchraná výprava, aby se vše zvrtlo v jednu opravdu hodně těžko zapomenutelnou gore řezničinu. Kurt Russell se vrací se vztyčenou hlavou do první ligy a z toho jsem přímo nadšený. Snímek ani tak nestojí přímo na něm, jako spíše na pevných rozhovorech, trefných hláškách. Režisérovo jméno budu moc rád v budoucnu sledovat. 80% (01.01.2016)

Drsné, syrové, surové i nekompromisní a přesto stavící především na postavách. O to více pak zamrzí nestylový a uspěchaný konec, kterému chybí pořádná tečka a který se právě od těch postav odvrací. Na to jak si to v úvodních třech čtvrtinách dávalo se vším (a s každým) na čas, je ten závěr prostě příliš hrrr. (18.12.2015)

Bone Tomahawk je bezpochyby jedním z těch hororů, které si již podruhé nepustíte a to především kvůli zcela přestřelené stopáži. Než se totiž chromý Arthur O'Dwyer se svou skupinou doplahočí na území divokých Troglodytů, tak hrozí, že divák během jejich nepříliš záživného putování tvrdě usne. Režisér Zahler absolutně neumí pracovat s atmosférou. Neví nic o jejím budování, nezná zřejmě ani efekt adekvátního hudebního dokreslení dané situace. Nelze se tedy divit, že jeho 133-minutový snímek obsahuje četná hluchá místa. Velká škoda, jelikož od setkání s Troglodyty nese Bone Tomahawk znaky opravdu kvalitního hororu, kterému nechybí naprosto nic. Troglodyté působí skutečně děsivě ve všech myslitelných aspektech - počínaje způsobem jejich komunikace, přes jejich vzezření až po jejich stolovací návyky. Jenže Bone Tomahawk je nutno hodnotit jako celek a jakožto hororový expert tak musím konstatovat, že průměrné hodnocení je maximem, kterého může tento westernový horor dosáhnout. Určitě bych však Zahlera úplně nezatracoval, když zapracuje na svých nedostatcích, tak tam vidím dokonce slušný potenciál pro další tvorbu. (22.05.2016)