Coffee Town

Ničím výnimočná komédia, na druhú stranu ale uznávam, pár vtipov sa podarilo. Väčšinou mi to však prišlo akési silené a miestami aj trápne. Našťastie z hlavnej postavy sem-tam vypadlo aj niečo rozumné. A poučenie? Často človek dosiahne to po čom túži, až keď sa o to prestane snažiť. 60/100 (26.11.2016)

Reprízu po letech jsem si u této nenápadné komedie užil snad ještě víc než premiéru. Celý ten nápad byl parádní, bylo to fajn natočeno i sehráno a jen několik slabších momentů mi zabránilo v opětkování. Navíc šlo i notně poučnou záležitost, která kašlala na politickou korektnost (přestože si jí byli tvůrci zjevně vědomi), a přišla s mnohými radami do života. Teď už vím, že když chci udělat dojem na ženu, musím ji dostatečně ponížit, poučil jsem se o tom, že není vhodné cvičit na WC a už jsem taky zjistil, jak zorganizovat turnaj normálních proti zvláštním. Ovšem tím největším morálním poučením je fakt, že se za správnou věc nesmím bát položit i život. / Poučení: Chceš si získat svou vyvolenou? I když je to laptop, nikdy, opakuji nikdy si ho nepokládej do klína. (22.06.2022)

Tak takhle by vypadali Clerks, kdyby je oteklý muž v zástěře pověsil nad vanu za kotníky, přefikl jim artérii a nechal z nich vyžbluňknout drtivou většinu politické nekorektnosti. Ale ať nežeru, nějaké to fuck zavibruje vzduchem a hrstka dialogů dokonce překypuje plně funkčními fekálními moudry. Zato hlavního hrdinu bych bez výčitek označil jako nesympatického zmrda a ani jeho dva přicmrndávači nepobrali charismatu víc, než se do prostaty Christophera Leeho vejde. Ve výsledku jsou to tedy tři vyčpělé držky pálící vybroušené dialogy až do bezmezně natvrdlého závěru, kterému podklouzávají nožky na vlastní hlouposti a on v ní končí až po kořen svého natlučeného čumáku. Zřejmě se snažím říct, že to stojí za zavraždění jednoho odpoledne, ale pravačku bych pro to do drtičky na odpadky nestrčil. Tři nebo čtyři, na to sere pes. (02.09.2013)

„Ale jako ve všech kancelářích tu existují jistá pravidla k přežití a ta musí být dodržována. Základní pravidlo? Neustále něco pijte. Když přestanete pít, už nejste zákazníkem.“ Zpočátku to vypadalo na velmi osvěžující komedii plnou odlehčených vtípků. Navnadily úvodní „kafé“ titulky spolu s představením „města“ a jeho (ne)všedními „obyvateli“. Postupně se z toho vyklubala vcelku klasická teenagerovská komedie s outsiderem, jeho trhnutými kamarády, podivnými návštěvníky, arogantním sokem (nejen v lásce) a místní sexy „kostí“. Celkově se to dá označit za takovou milou blbost, nutno ovšem dodat, že i přes nemálo infantilních fórků (a scén, které u diváka vyvolávaly spíš pocit trapnosti než smíchu) převážně docela zábavnou (a v některých ohledech i sympatickou svou politickou nekorektností). I díky příjemně odlehčené atmosféře nakonec hodnotím ještě slabšími 4*. „…a chcete udělat něco dramatického a Elvisovského...jako třeba vystřelit na vaši televizi. Ale spokojíte se s něčím mnohem méně stylovým. Jako krůtím sendvičem.“ (22.10.2017)

Pohodové, kamarádské, pozitivní. A to stačí k tomu, aby si člověk pošmákl a zároveň němel těžkou hlavu ze složitého děje. Vše se odehrává na jednom místě, se stejnými postavami. Zápletka není nijak složitá. Prostě je to jako byste hodinu seděli někde u kávy s přáteli a poslouchali jejich vyprávění. Pár hlášek bylo docela vtipných. ..jdu na kafe.. (29.09.2013)