Pyramida boha slunce

Karl May se opakuje a Robert Siodmak není tak vybaven jej převést do filmové podoby jako Harald Reinl. Bez jugoslávské křídy, zato s papundeklovými pyramidami. Když chybí polovina charismatu, Pierre Brice, těžko se s materiálem, který May zanechal pracuje. Konec je jak z Pokladu na stříbrném jezeže, ale Herbert Lom byl zajímavější záporák. Přestřelky, přepady i koňské honičky jsou všechny stejné a chybí scény vášnivých vyznání přátelství mezi rudou a bledou tváří (není to nakonec queer?), indiánské rituály - pokrevní bratrství, souboje u kůlu, skalpování či jízda na proděravěné kánoi. Množství stran Francouzi, dobráci, peóni, Čičimékové, Aztékové vede k překombinovanému ději, pod nímž ubohých 95 minut praská ve švech. Prostředí a rekvizity jsou ještě méně přesvědčivé než ztvárnění Indiánů z plánů a těch pár záběrů ze skutečných mexických lokací, na nichž se ovšem s herci zjevně nenatáčelo, iluzi Mexika přesvědčivě nevykouzlí. Nehledě na to, že Monte Albán je město Zapotéků, Chichen Itzá Mayů a Teotihuacán po něm pojmenované civilizace. Nic aztéckého. To už ovšem netřeba brát jako výtku - je dost jiných. Ta hlavní opět zní: "Knédlwesterny jsou všechny téměř stejné, vždy stejná směs exotické romantiky, ušlechtilého divošství a šablonovitých postav." (23.09.2014)

První polovina filmu je jen rozšíření minulého dílu, ale v té druhé se děj konečně dobelhal k napínavému závodu o zlatý poklad. Tempo vyprávění zrychlilo, atmosféra zhoustla a šablonovité charaktery přestaly vadit. Unylá režie bohužel zůstala. Z těch dvou s bídou průměrných filmů by šel setříhat jeden solidní. Jenže to by Lex Barker musel natočit jedště jeden mizerný film, aby měl činži na dalšího půl roku a já blbec bych se na něho určitě podíval, takže bych si moc nepomohl. (05.11.2019)

Lex Barker tu má takové větší cameo, v celém filmu je tak čtvrt hodiny, povětšinou sleduje s bezvýrazným obličejem všechen ten shon okolo sebe a do děje skoro nezasahuje. Skoro... On je vlasně dr. Sternau největší zločinec ve filmu, protože díky jeho sluníčkovému pseudohumanismu jedna ctnostná dívka příjde o otce a je vyvražděna celá usedlost. Zločinec si zasluhuje řádný soud, jak vznešené, ale kolik mexických chudáků kvůli tomu přijde o život, to už je vedlejší. Já vím, je to pohled dospělého, ale nějak si už dnes nemyslím, že Karl May je vhodný jako výchovná pomůcka. (04.10.2016)

Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. (27.09.2010)

Všechno, co se mi líbilo na minulým díle je pryč. Nebo me spis začalo víc věcí vadit? Tentokrat je tu moc papundeklovych kulis, indiáni i přestřelky působí směšně, atmosféra divokého Mexika je pryč, zato nastupuje atmosféra pohádková, která me nebaví. Postavy naprosto černobílé. Skoda. Poklad Aztéků vypsal zajímavě, ale v tomhle filmu se jen narychlo zakončují dějové linky, bez jakéhokoli překvapeni.. (30.04.2020)