Paprika

Docela přijatelná erotická komedie o štětce co to šla zkusit a už u řemesla zůstala, neboť ji bavilo. Hudba stylová a atmosféra padesátých let Itálie je tam hezky ztvárněná. Scénář je takový hodně naivní ale repliky vtipné(Neplač mám od tebe mokrý koule, Do zadku ho strkejte svým kadetům ale mě, mě ne! Vy intelektuálky jste větší prasata než my kurvy...) Hlavní představitelka je fakt špička sexappealu a prsa má přírodní-to se cení hlavně. S uměním jako u všech děl Brasse to ale nemá nic dočinění. (17.11.2007)

Ako vlastne sa dá ohodnotiť soft-porno,ktoré sa vlastne ani samo neberie vážne?Keby som to mal brať objektívne, tak za herecké výkony a dej a.i. filmové aspekty by sa hodnotenie pohybovalo medzi odpadom a 1*.Nech,ale nie som pokrytecký, tak za hlavnú predstaviteľku a účelný obsah musím zdvihnúť aspoň na 2*. (15.03.2010)

Brasssovi se nedá upřít nadání ke zobrazování určitým způsobem pokřivených projevů sexuality, kterážto mu často slouží jako zástupný prostředek k líčení podstaty zcela odlišných, byť skrze symboliku falu či psychoanalýzu přece jen se sexuálnem propojených fenoménů. Poměrně slušně si vede v Salónu Kitty či Caligulovi, s nadsázkou nešlape příliš vedle ve Voyeurovi, ovšem cokoliv dalšího jsem viděl, již mi přišlo slabé a Paprika (s Mirandou) nejhorší. Jistě, ani tentokrát nerezignoval a nepřistoupil na to, že by prostě jen poskytl materiál pro "navození atmosféry" či rovnou vhodný k masturbaci, však mu to taky neupírám. V Paprice opět předvedl svět, kterému vládnou různé druhy perverzí a nectností. Zvrhlými choutkami a nehezkými vlastnostmi obdařuje nikoliv prostitutky, ale jejich zákazníky, proti čemuž nic nemám, leč se mi zdá, že se až příliš seznamovitě zhostil svého úkolu a tak vrší piss, lesbickou lásku, hrbáče, trojky, SM a další záležitosti bez nějaké rozvíjející koncepce, snad s výjimkou jakési proměny hlavní hrdinky, žel nepříliš přesvědčivě zahrané. Ta totiž pořád vypadá a v mnoha ohledech se i chová jako hloupá selka nenasytně souložící při dojení krav, byť děj lehce naznačuje její proměnu v protřelou štětku schopnou pomocí vlády nad penisem i přes svou vnitřní jednoduchost dosáhnout výhod. S takovou jí těžko uvěřit životní moudro odrážející přirozenost sexuality, byť mu dala správnou formu větou: "Kunda je věčná." Hnojník ve mě totiž vzrušení spíš ničí. A že je tu stále brassovská kamera, zrcadla a symetrie? Nojono, ona je často dost stejná... A zrcadla se do filmu, v němž reflexe je neexistující pojem, stejně příliš nehodí. Silná *. (05.01.2011)

Prostinký přímočarý film, který mi v mých pubescentních letech způsobil v kině trapnou erekci. Deborah Caprioglio byla pro mě bohyně, pomíjel jsem dementní dialogy a děj. Vždyť to je regulérní (soft) porno, dnes se na tenhle snímek koukám s pobaveným cukáním (úst) a oceňuji neambiciózní přístup Tinta Brasse. "Vždyť jsem štětka", říká v jedné scéně Paprika a já jsem ji v duchu vděčný, že mi udělala exkurz po italských bordelech a ne třeba krásách Říma... (22.07.2008)

Krásné holky krev a mlíko. Žiletky jen v podpaží. Tak to je paráda! Herecké výkony nejsou slavné, ale je to taková porno obdoba Quentina Tarantina-tudíž se to ani neočekává. Důležitá je nestoudně odhalená nahá kůže na nesilikonových vnadách hlavní představitelky. A těch tam uvidíme dost a dost. Má to děj, je to sexy. Některé scény si pamatuju i po takový době a viděl jsem to kdysi jen jednou. Pět hvězd to nebude, ale čtyři si krásná Debora určitě zaslouží :-) (14.12.2009)