Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Severská variace na Forresta Gumpa, Zeliga, Byl jsem při tom apod. (nejlépe všech dohromady) a současně vykrádačka vtipů ze spousty jiných filmů. Dokonce mi mladý Allan Karlsson v některých momentech svým vzhledem připomínal Toma Hankse... Co je ještě horší, že film je skutečně zábavný jen první půlhodinu a poté (když se frekvence a amplituda humoru ustálí a naše bránice - nebo jen koutky rtů? - si na ně zvykne) už je to jen rutinní střelba tu povedených, tu trapných anekdotických projektilů. A je to především střelba naslepo, neexistuje terč... Film nic nereflektuje, myslet se u něj moc nemusí, černý humor je až příliš prvoplánový a jednoduchá zápletka je bez silnější pointy. Historické postavy či jejich karikatury jsou tu (často trapně až dětinsky) využity jen pro svůj potenciál pobavit. No a to je tak všechno. Kdo hledá jen jednoduchou oddechovku, je to fajn. Touží-li však někdo po jakémsi kultu nebo dokonce hodnotě, zahrává si s pořádným přešlapem... (17.07.2014)

Překvapení jako hrom. Film bych zařadil někam mezi Byl jsem přitom, s tím rozdílem, že tento švédský snímeček je vtipný a Forresta Gumpa, s tím rozdílem, že tady se dojemných scének a smutného piana nedočkáte. Film je napěchován tmavě černým humorem, přesně tak, jak to mám rád. Nechybí rozhodně zastoupení ani ostatních druhů humoru, a to rovněž v hojném počtu. Robert Gustafsson, když zavzpomíná, jak býval mlád tak dost připomíná pána, který obsluhoval anglického krále. Minimálně z velké dálky. Děj je hrozně jednoduchý, ale nesmírně úžasný. Poselství skrývá snad jediné. Co člověk může v každičkém věku prožít, když mu nebude chybět trošička odvahy a hromada štěstí. Všude je cítit obrovská nadsázka a na každém kroku panuje obrovská pohoda. Knihu jsem nečetl, takže nemohu provést nějaké srovnání, ale z mého pohledu film nemá chybu. Přál bych si více podobných komedií. Musím dát plný počet, dlouho jsem se v podobné míře ničemu tak nezasmál, a to jsem si po přečtení o čem má snímek být, dovolil docela dost očekávat. (15.05.2014)

Bezpochyby film, ktorý vás poteší a rozveselí váš deň. Originálne výstredné dobrodružstvo, ktoré hneď pri zoznámení zaujme názvom, ktorý mi rezonoval v hlave až kým som nestlačil 'play' a neprestal ma udivovať až do záverečných titulkov. Samozrejme v dobrom slova-zmysle, pretože akokoľvek bláznivo celý príbeh vyzerá, divák pristúpi na tento štýl rozprávania a keby bolo po záverečnej scéne napísané 'podľa skutočného príbehu', možno by tomu aj uveril. Možno si spomeniete na ten pocit, keď si predstavíte neuveriteľný príbeh Forresta Gumpa. Dynamický priebeh plný šialených historických paralel zaujme od prvej minúty, dokonca miestami by som povedal, že jednotlivé pasáže ubehnú príliš skoro a tak dejovo objemný obsah si možno zaslúžil dlhšiu stopáž, všetky predpoklady na to mal. 80%. (27.08.2014)

Knihu jsem nečetl, ale filmová adaptace Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel, ze všeho nejvíce připomíná skandinávského Forresta Gumpa seniora natočeného ovšem formou šílené balkánské crazy komedie (a občas dokonce podbarveného i nefalšovanou šílenou balkánskou dechovkou). Takhle nějak by asi vypadal evropský remake Forresta Gumpa, kdyby ho v mezinárodní koprodukci točil Emir Kusturica. A možná by tam ještě propašoval špetku vypůjčených motivů ze Svérázu národního lovu (a rybolovu - kráva/slon v letadle, ruská atomová ponorka u skandinávských břehů etc.), jenomže s postavou svérázného amatérského pyrotechnika navíc. Hlavní hrdina se gumpovsky proplétá významnými událostmi 20. století, setkává se s diktátorem Francem, fyzikem Oppenheimerem, Stalinem, Reganem, Gorbačovem, a mnohými dalšími slavnými postavami světové historie v takové koncentraci, až to trochu připomíná našeho Járu Cimrmana. S ním má společnou individualistickou koncepci dějin - Allan (stejně jako Cimrman) je největším hybatelem dějinného vývoje. Vzpomeňme na film Jára Cimrman ležící, spící. Nejde ovšem o mystifikaci jako v případě českého zneuznaného génia, tvůrci si nepomáhají klasickou pseudodokumentární formou, a ač se Allan setká třeba také s fiktivním bratrem Alberta Einsteina, výsledkem je naivní, veselý, možná ale až příliš ulítlý film. To píši hlavně v korelaci s tím, že zásadní složkou díla je onen typicky skandinávský černý humor, který ovšem často umocňuje absurditu zobrazovaných faktů. A mluvíme-li o absurditě, hned tu máme další literární spojnici - haškovského švejkování. Na rozdíl od dobrého vojáka Švejka ale tvůrci nevybavili svého hrdinu nijakým hlubším poselstvím (alespoň co se filmové podoby týče), jeho postava není vykreslena na pozadí traumat světové války, je to ryze popkulturní záležitost. A tím se vlastně obloukem vracím k Forrestu Gumpovi. Stařík je svérázný film, osobně znám ale celou řadu lepších severských komedií... (29.05.2014)

Spíše než k Forrestu Gumpovi, který je zdaleka nejkompaktnější, bych Staříka přirovnal k Bejaminu Buttonovi. Ten koncept je krom mysteriózního nádechu Buttona podobný, bohužel ani jeden z filmů není dotažený k dokonalosti. A je to celkem haluz, protože Button mi přišel šíleně dlouhý a rozvleklý, zato Stařík se na dvouhodinové stopáži zdá být místy příliš zkratkovitý a dané flashbacky do historie vždy vybafne jakoby zpoza rožku. V paralele k současnostní dějové linii je škoda, že si Alan nebere vždy alespoň nějaké ponaučení ze své bohaté životní cesty, takže obě linky ani nepůsobí příliš provázaně. Je třeba ale dodat, že i přes zmíněné drobnosti jde o velmi zábavný film. 75% (29.03.2015)