Dalších deset minut

Werner Herzog Ten Thousand Years Older - dokument z pralesa. Jim Jarmusch Int. Trailer Night - příjemná čb přestávka mezi natáčením, hezký kontrast mezi přítomností a herečkou oblečenou ve 20. letech. Wim Wenders Twelve Miles to Trona - dynamická cesta autem kalifornskou pouští. (23.06.2017)

1) Bomba! Od Kaurismäkiho mi kľudne vystačí aj desať minút, aby sa mi opäť naštelovali vibrácie a zase sa dal dopohody. 2) Tohoto režiséra nepoznám, ale páčila sa mi tá prostota. Hned' by som chcel uniknúť z mesta na dedinu a ojedať jablká zo stromov! 3) Prisámbohu, Herzog má hlas ako starý Malkovich! Ale asi najsmutnejších desať minút... Až mi je ľúto, že ten Kaurismäki šiel ako prvý... 4) No našťastie potom prišiel Jarmusch a zase bolo všetko ok. 5) O vyfetovanom týpkovi nič moc, ale v živote by som nepovedal, že mne najnezaujímavejšia téma a navyše s totálne neznámymi a nesympatickými ksichtami, ma odrovná. Spike Lee sa kvalitne pobavil so stryhom a vznikla povolebná desať minútová BOMBA ! 7)Krásne zakončenie od nejakého ( mne neznámeho týpka z Pekingu) a ja zostávam v údive, ako tých 92 minút rýchlo prefrčalo ! (21.11.2016)

Sedm režisérů, sedm příběhů, sedm krát deset minut. Každý z režisérů se své desetiminutovky zhostil po svém, a dle toho - bohužel - také vypadá celý film. Každý z příběhů sice má své kouzlo, ale díky tomu, že každý spadá do naprosto odlišného žárnu - od politického dokumentu mapující volby v USA (Spike Lee) přes drama s nemocným dítětem (Victor Erice), pohled do života celebrity (Jim Jarmusch) až třebas po jedno obyčejné rozhodnutí, které změní zbytek celého života (Aki Kaurismaki). Záměrně jsem si nechal na konec výbornou povídku Wim Wenderse - o chlápkovi, který se nedopatřením předávkoval, ví o tom a má jen pár minut aby se dostal do nemocnice než drogy začnou působit. Halucinace, vizuální stránka i hudební naprosto skvělé. A nakonec i povídka Kaige Chena o jednom neobyčejném stěhování - něco tak milého, ale i neskutečně smutného i veselého zároveň se jen tak nevidí. Takže z Wenderse a Chena natočit celovečeráky, a zbytek vyhodit ... (17.06.2012)

Pravda, že žádný veliký smysl v tomto filmu nevidím, než nápad na spojení všech těch režiserkých géniů do jednoho celku, ale budiž... Kaurismakiho minimalistycká kreace je (z mého pohledu jako vždy) za tři, plný počet bodů si zaslouží především Jarmusch (který je bez diskuze, jeho deset minut pausy herečky je neodolatelných) a naopak Spike lee je filmař, kterého mám rád, a o to větší zklamání jsem cítil z jeho politicky angažovaného pseudodokumentu, který je sice zručně natočený, ale nudí, nudí... nudí. Wenders využil deset minut k filmařsko, vizuální exhibici, čili zahodil šanci na krátký film, ktrerý by mohl něco zdělit... škoda... celkově tedy nevyrovnané, ale minimálně dvacet minut perfekntí zábavy (pokud holdujete Kaurismakimu, tak třicet) film jistě má. (19.10.2005)

Po Coffee and Cigarettes a Night on Earth moje tretie stretnutie s filmom pozostávajúcim z viacerých na seba nenavezujúcich krátkych poviedok, tentoraz v réžii siedmich režisérov. Každý z nich prináša svoj osobitý príbeh – menej alebo viac zaujímavý. Mne osobne prišiel ako najprepracovanejší, posledný film - 100 Flowers Hidden Deep. (12.08.2010)