Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 3

Recenze (339)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Vůbec se nebráním tomu, když je ve filmu poetika. Tady jsem ale těm textům vůbec nerozuměl. Sem tam třeba jo, ale po chvíli to sklouzlo do takového básnického střeva, že metafora střídala metaforu a bylo dost těžký v tom najít něco smysluplnýho. Nicméně uznávám, že na filmu je vidět obrovská kvalita, především ta filmařská. Sem tam jsem na některé záběry vysloveně zíral. Třeba autonehoda na mostě. Přišlo mi, jak kdybych na tom mostě stál a byl součástí té nehody. Jenže to by tam nesměl být anděl Bruno Ganz, který byl bezesporu geniální, ale mně tím celé to realistično zkazil a vzniklo z toho spíše magično. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Jsou filmy, na které musíte mít čas a náladu. Rozjímavá melancholie tomuto dílku rozhodně sluší, podobně jako ona černobílá barva. A až mysticky snová atmosféra. Andělé se snaží pochopit lidi, proto chodí do knihovny, procházejí tehdejším "začarovaným" Berlínem, poslouchají myšlenky... až... Velmi příjemným ozvláštněním je rozhodně Peter Falk, jeho stoický klid a nadhled, jemná pousmání, je přece jen trochu napřed a má své vědomosti. Nick Cave budiž, ale mým šálkem kávy nikdy nebyl. I když jak co. Ale za tu mysticky snovou atmosféru trochu nadhodnotím, na té zde ujíždím. ----------------- Zóna společně s Aero Films vydali další snímek, který se řadí spíše do kategorie uměleckých filmů, přesto si získal popularitu i ne až tak artovým publikem. Natočil jej v roce 1987, dva roky před pádem berlínské zdi, Wim Wenders. Kromě onoho politického podtextu, který vykukuje spíše nechtěně, však nabízí snímek hlavně zamyšlení nad údělem lidí (a andělů), zajímavou černobílou poetiku, skoro mystickou atmosféru – a písničky Nicka Cavea. Po vložení disku se spustí nejprve dvouminutové nepřeskočitelné intro, které asi má naladit do nálady a poklidu filmu. Film samotný má anamorfní formát 1,85:1, obraz velmi dobré kvality, stejně jako vyčištěný zvuk ve dvou formátech – DD 2.0 a DD 5.1. Titulky jsou v nabídce jen české. Bonusy zastupují audiokomentář Wima Wenderse v angličtině (bez titulků), trailer (1:51), hudba z filmu – 7 tracků, doplněných jakousi animovanou fotogalerií z filmu (jde o původní hudbu Jürgena Kniepera, takže Nick Cave se nekoná), a konečně nepoužité scény s komentářem režiséra (30:56) – obsahují české titulky, obraz je anamorfní, a když vyčkáte, uvidíte v podstatě i alternativní konec Nebe nad Berlínem, který není divu, že se ve finálním sestřihu neobjevil... :-) ()

Reklama

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Sú filmy, u ktorých o originalite a jedinečnosti, či istej genialite nepochybujem, no vedel by som si ich predstaviť aj lepšie, vedel by som si predstaviť ich silnejší dopad v realite, ich silnejšiu emóciu, menej kontroverzností, skrátka lepšie spracovanie, kde by nebol priestor ani na trochu nudy. Zaradil by som sem tento film, taktiež Requiem za sen, Trainspotting, Predčítač, Magnólia, Tí druhí, Nožnicovoruký Edward, Vyháňač diabla, Počiatok, Vertigo, V ako Vendeta, Krvavý diamant, Underground, Statočné srdce, Kasíno, či Mlčanie jahniat, no myslím že som takých filmov, čo u mňa 5 hviezd nedosiahli vymenoval dosť. Aj tento film niekedy preháňal s tými myšlienkami, až príliš ich tam bolo intelektuálnych, až príliš pseudointelektuálnych, veľa zbytočných a nič nehovoriacich, bol tu priestor aj pre nudu. Pre mňa je to však aj istá pocta režisérom ako Tarkovskij, bol to veľmi umelecký film, o tom niet pochýb, no ja sa nenadchýnam nad každým originálnym dielom len preto, že realita je v ňom podaná inak, či už minimalisticky, či už experimentálne citlivo alebo inak. Ja hľadám aj silný príbeh, vystihnutie mnohých oblastí danej problematiky, film kde nie je priestor pre vystrihnutie nejakej scény, lebo by jej bolo škoda. Nie som ako užívateľ Radek99, ktorý v tom vidí estetizovanú metafyziku, keď ako bežnému divákovi mi takýto mierne nedivácky film pripadal hlboký len z časti a hľadať v niektorých veciach nič nasilu nechcem, nie som však ani ako užívateľ verbal, ktorého často umelecké filmy priam vôbec neoslovujú. Tento film má tiež problém v podstate, že anjeli zrejme lásku cítia a prejavujú, ak teda sú. Je to proste zaujímavý film, no o to viac ma mrzí, že takým filmom Brazil, 1984, či Obeť, som tých 5 hviezd dal a pritom sú to všetko jedinečné a rôzne filmy, kde by sa dali vyčítať rovnaké veci, asi teda záleží u mňa aj na tom subjektívnom pocite, subjektívnych výhradách, či si ich zaradím medzi svoju elitu, sieň slávy. No posolstvo tohto filmu, že by sme si mali vážiť naše cítenie, nás samých viac, tak by sme si z tohto mali zobrať všetci. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Slyšel jsem zvuk andělských křídel. Ale šustila příliš daleko ode mne, a proto mě do svého světa nevzala. Nebe nad Berlínem tak pro mě bude pojem značící legendární film, který mi symbolizuje nudu, který ve své vypravěčské nadřazenosti působí nesnesitelně chladně a který kvůli své rozvláčnosti nedokáže na diváka dostatečně dolehnout. Navíc filosofická linie o tom, že život je přece perfektní a stojí za to si ho prožít, je tu silně nepřesvědčivá a založit ji na tom, že to poslední rozhodující slovo má Peter Falk u bufetu, to mi zkrátka neštymuje. A tím bych mohl komentář zakončit, jenže Wenders je mazaný lišák a závěrečnou třetinu startuje hypnotickou scénou v hudebním klubu a až do konce už jeho tempo nepoleví. To dává mnoho hereckých příležitostí do té doby pouze blahosklonně hledícímu Ganzovi a já tak konečně chtěl rozumět andělským pohnutkám. Vadí mi mnoho scén, vadí mi jejich zbytečnost, na druhou stranu některé několikavteřinové výjevy (prostitutka, sebevrah) zavánějí téměř genialitou. Celý uzel Wendersových myšlenek nerozmotám. Jinými slovy má můj respekt, nikoli však přízeň. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Když jsem tenhle film viděl poprvé, zapůsobil na mě jako zjevení z jiného světa. Teď, když byl po více jak deseti letech znovu uveden do kin, se mnohé změnilo (hlavně Berlín, ale také filmový svět – slovní spojení dobrý německý film už dávno nepůsobí jako protimluv), ale kvalita tohoto skvostu přetrvává. Film má mnoho vrstev a je v něm stále co objevovat, klade mnoho otázek, ale vyhýbá se odpovědím. To z něj činí snímek pro vstřícně naladěné náročnější diváky, kteří budou ochotni spolupracovat. Těm ostatním je určena konvenční hollywoodská light verze Město andělů. Tak se rozhodněte, do které skupiny patříte. ()

Galerie (27)

Zajímavosti (27)

  • Peter Falk (hraje sám sebe), který filmu kreslí, je ve skutečnosti velmi dobrým kreslířem. (raininface)
  • Natáčení probíhalo od 20. října do 20. prosince 1986 v Německu. (ČSFD)

Související novinky

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

14.10.2019

3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (více)

Reklama

Reklama