Vše je ztraceno

Chandor si na seba uplietol pekný bič - za prvé, tento druh filmu nie je v nenáročnom publiku príliš obľúbený, za druhé je tu málo priestoru na úchvatné scenáristické a rozprávačské figúry, vďaka čomu nie sú výsledky často valnej kvality, za čo ich kritiky odpovedajúcim spôsobom strhajú. O to vzácnejšie sú potom takéto prípady, keď zapracujú všetky zložky na 100% a dajú vzniknúť výnimočnému strhujúcemu námornému dobrodružstvu, akým je práve All Is Lost. Prakticky po každej stránke na jednotku zvládnutý film, ktorý Robert Redford utiahne úplne sám bez mihnutia oka, a vďaka jeho uveriteľnému hereckému výkonu sa dokážeme stotožniť s jeho postavou bez siahodlhých úvodov či akýchkoľvek informácii o jeho postave bezmenného morského vlka, odkázaného samého na seba v súboji so smrteľne nebezpečnou prírodou, a to, čím sa tento film líši od ostatných, je nádej, ktorú je z námorníka cítiť, a ktorá ho poháňa vpred. Chandor sa tentoraz oproti Margin Call vykašľal na dialógy, čím len dokazuje, že má súčasná kinematografia dostatok výrazových prostriedkov na podanie výpovede bez zbytočných a prázdnych fráz, a divák po celý film napriek absencii slov dobre tuší, čo sa hlavnej postave honí hlavou. Nosným motívom filmu je jednoznačne miniatúrnosť človiečika oproti zbytku sveta a civilizácie, ktorá sa derie na povrch najmä v scéne pokusu o upútanie pozornosti posádky nákladnej lode - práve vďaka tomuto motívu mi Chandor pripomenul slávny Reggiov dokument Koyaanisqatsi. K dojmu dokumentárnosti spracovania výrazne prispieva aj špičková kamera - ak si film pozriete v o triedu vyššej kvalite, zaznamenáte neporovnateľný rozdiel. Poslednou kapitolou je hudba, ktorou je v celom filme poskromne, no vždy sa objaví v praví čas aby perfektne podkreslila bezútešnosť situácie. Jedinou chybičkou na kráse je asi posledných 10 sekúnd filmu, bez ktorých sa pokojne mohol obísť. Roberd Redford vs. oceán - 1:0. All Is Lost na body poráža dokonca aj Greengrassovho Kapitána Phillipsa, a stáva sa najlepším námorným filmom roku. 99% (05.01.2014)

Tak čistý, vykartáčovaný survival drama, až je vlastně úplně vybledlý. Hoďte do scenaristickýho automatu ikonickýho Redfora, boj s oceánem, žraloky, obří bouři a vyjede vám Vše je ztraceno, samozřejmě očekávatelně napínavý a dramatický. Nalajnovanější sázku na jistotu jsem už dlouho neviděl a to, že se v tom nemluví a přesto to nenudí, za polehčující okolnost nějak nechci brát. 65% (02.12.2013)

Na začátku to vypadalo na zajímavej film, ale postupem času mě Robert Redford v souboji s oceánem přestal bavit. Pořád jsem čekal, že se o hlavní (respektive jediný) postavě něco dozvim, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic. Zůstalo mi utajeno, kdo to je, kam na tý lodi pluje, proč tam pluje, atd... Navíc Redford zarytě mlčí a za celej film řekne asi tak 10 slov. Ta postava na mě nepůsobila vůbec nijak a bylo mi tim pádem lhostejný, jestli umře, nebo se zachrání. Ke konci jsem se už nudil. (11.01.2019)

Pročetl jsem si několik komentů a zjistil jsem, že se v mnoha případech jedná o sociální kritiku jak společnosti, tak i určité sorty zdejších komentátorských expertů. K čemu to, říkám si. Je to proto, že jsme se sešli u filmu, který není o ničem jiném, než o starci, jenž upadl do tenat osudu? Je tímto snímek natolik kontroverzní, že vyvolal takovou polemiku, komu je vlastně určen a kdo jej může erudovaně hodnotit? Probůh, jen to ne. Ten film není ani pro chytrý ani pro blbý, ani pro mladý ani pro starý. Je pro všechny s povahou dobrodružnou. Takovému se to bude líbit, bude si to užívat, protože jinak, ruku na srdce, kromě dvou napínavějších momentů se tam zas tak nic extrovního neděje. Sám jsem měl chvílemi pocit, že si tvůrci, jelikož se nemuseli držet skutečné události, mohli vymyslet větší vzrůšo. Nepohrdl bych například žraloky. Také jsem postrádal ten efekt, kdy hrdina dostane opravdu tak na prdel, že je totálně na dně. Chtěl bych Roberta ještě víc vysušeného, nechat ho tam týrat ještě alespoň týden, leč nestalo se. Přesto můžu říct, že jsem si tu survival samohanu dokonale užil. Jestli nás příští rok čeká Clint Eastwood na pustém ostrově metr krát metr a s jednou jedinou palmou, těším se škodolibě už teď. (21.03.2014)

Oč nenápadněji Vše je ztraceno působí, o to větší obdiv vyvolává pro svou nekompromisnost, nepříjemnost a všudypřítomnou úspornost, kdy až do samého závěru ze svých pozic necouvne. (Detailnější rozbor najdete na obvyklém místě.) (23.08.2014)