Lea

Jsou filmy, které jsou prostě jen špatné, a nijak vás to nevyvede z míry. Pak jsou filmy, které vás naserou, protože jsou strašně, strašně zoufalé, ale ke všemu si ještě hrají na umění. Tenhle tedy spolehlivě patří do druhé kategorie. První půlku jsem ještě jakž takž přetrpěl, tu druhou už jen s posuvníkem. Vše v tomhle filmu je nepravděpodobné, tudíž nesmyslné a vycucané z prstu. Není to žádný citlivý vhled do psychologie dvou lidí, je to jen prázdné filmové žvanění. Hapka tomu se svou neuvěřitelně pitomou "hudbou" nasadil korunu (a sebral poslední hvězdu za snahu, kterou jnak i těm sebehorším českým filmům vždycky dávám). A srovnávat to s pelíšky... k smíchu. (25.04.2010)

Myslím, že pán režisér Fíla nemá predstavu o živote "niekde na východným Slovensku" v roku 1994. Svoj film totiž zasadil, či chcel zasadiť práve tam. Teda tu. Ja tu totiž žijem - a oveľa viac rokov ako len od 1994. Je teda riadne vedľa! Neverila som vlastným očiam. To čo má byť? Rómska osada? Alebo si fakt niekto myslí, že tu takto žijeme?! Ďalšia vec - sekli sa nielen v prostredí, ale aj v mentalite. Hlavná hrdinka jednoducho nemohla vyrásť na východe Slovenska! U nás je tak špecifická mentalita - nič, absolutne nič som z nej vo filme nielenže nezahliadla, ale ani náznakom nepostrehla. Dokonca ani z rómskej mentality tam nič nebolo (ak by som brala do úvahy to slabé sociálne prostredie, ktoré tu prezentovali). Takže, milí tvorcovia, aj keď má film výborný námet a dosť dobrý scenár, obsadili ste skvelých hercov, ani samotná réžia nebola najhoršia - a čo je dôležité - vedeli ste vhodne "zatlačiť" na city mnohých divákov - ja som vám napriek tomu nedokázala uveriť. Preto dve hviezdičky dole... (01.09.2017)

O filmu jsem se dozvěděl hlavně kvůli Donutilově vyprávění o tom, jak ho natáčeli. Protože to místo na Slovensku znám, byl jsem na film zvědavý a po mnoha letech jsem se k němu konečně dostal. Hned na začátku musím říct, že jde v podstatě o hnusný film. Myslím tím hlavně příběh a vytvořenou atmosféru. Hlavní hrdinka Lea v podání excelentní Lenky Vlasákové (po právu dostala za roli Českého lva) to nemá vůbec jednoduché a život se s ní nepáře. Její otčím (dobrý Miroslav Donutil) ji bez ptaní prodá za stárnoucího Němce (viz obsah). V tom okamžiku se pro mě objevila nová vrstva filmu. Dvě zbloudilé duše se k sobě snaží najít cestu, když už to vypadá, že se to po velkém úsilí daří… tak se na to můžete podívat sami. Film doporučuji jako skvělou filmařinu, ale jde o hodně depresivní podívanou jen s malými záblesky naděje. Navíc je film částečně v němčině a ve verzi, kterou jsem viděl, se nikdo s titulky neobtěžoval. Překvapivě jsem rozuměl i bez nich, ale někomu to může dělat problém. (03.12.2021)

Je dobré, že do poměrně důležitých rozhovorů vedených Německy nedali žádné titulky. Proč také, že ano. Ještě aby tak divák věděl oč kráčí! Co je mu do toho, za film již zaplatil, tak co s ním. Nakonec jsem si ti titulky sehnal sám. K filmu jako takovému. Je to velmi dobře udělané, ale roztahané. Možná se to mělo zkrátit. Citovky mne přestaly bavit nějak za polovinou snímku. Když připočtu tu absenci titulků, které měly být ve filmu vsazeny napevno, vyjde mi to s bídou na třicet procent. Nejvíce se mi líbil zarostlý pan Donutil. 30 %  (12.09.2023)

Křehkost, nepolapitelnost, něha, krutost. Dojem a důvod proč nedávám 100% mi způsobil zákeřný fakt, že přišla máma a oznámila, že s Lenkou chodila do školy. Vytrhlo mě to ze snění a film se stal jen hloupou kulisou. Tohle se už nesmí stát! Nechci procitat. Pro diváky, kteří jsou cyničtějšího rázu v tom lze vidět jen vleklou a nudnou hru na drama. (18.01.2008)