Obsahy(1)
Rok 1980. Před světovými médii se objevuje záhadný muž Max, který přináší světu dosud neznámé důkazy a dokumenty, týkající se plánovaného atentátu na velkou trojku, který se měl uskutečnit v Teheránu, roku 1943. Spolu s ním se objevuje vlna násilí a zločinu. Někdo nechce, aby se tyto skutečnosti dostaly na povrch. Někdo, kdo celou operaci naplánoval a po válce se vyhnul zaslouženému trestu za své četné zločiny. Spolu s ním se objevují agenti veteráni, stějně jako pamětníci z dávných dob, aby se po letech opět setkali a uzavřeli staré dluhy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Na tenhle film mám jednu speciální vzpomínku - v době své základní vojenské služby jsem ho promítal. Byly to čtyři poctivě zaplněné kotouče (jak se tu žehrá na délku filmu, tak to mohu potvrdit), a já při zavádění do promítaček prohodil druhý a třetí. A nikdo nic nepoznal. Pokud bych měl hodnotit samotný film, opravdu má dva velké nešvary: jedním je zmíněná délka (ale známe i rozsáhlejší díla) a druhým fakt, že se zajímavou látkou se tvůrci nedokázali popasovat lépe. Každopádně si rovněž myslím, že to je zajímavý pokus o spojení sil dvou značně rozdílných kinematografií, který je pro diváky dnes už jenom raritou. A jen na okraj, jediná významná ženská role, kterou ztvárnila Natalia Bělochvostikovová, patří rozhodně k těm lepším částem filmu, stejně jako pro někoho možná epizodní, ale zapamatovatelná postava Alaina Delona. ()
Nehodnotím, protože si z filmu pamatuji jen výstřel na schodišti zezadu do hlavy - nic víc. Bylo mi šestnáct a v osmdesátém šestém jsme na tom byli se školou v kině. Pro puberťáka to ale v tu dobu bylo něco extra a ještě místo školy! O rok později jsme byli na "Jdi a dívej se", což ve mě nechalo daleko hlubší stopy... ()
Převážně koprodukce Sovětského svazu a Francie, kdy na francouzskou kinematografii je to značně utahané a na tu sovětskou kupodivu krapet rychlé. Dvojdílná nevyrovnaná podivnost plná předlouhých dialogů a občasných archívních záběru, které vyznívají naprosto zbytečně. Na špionážní filmy v tomto duchu byli sovětští tvůrci vždy kabrňáci. Akce poskrovnu aby se neřeklo a jinak neustálé konverzace a promluvy vedoucí akorát tak k uspání diváka. Jediný výrazný tu je Alain Delon, u nějž to ale dělá hlavně světový věhlas. Snímek o snaze potrestání dávných zločinců z dob války přináší sice zajímavý příběh, ale naprosto nešťastně ztvárněný. Ale taková už sovětská kinematografie prostě byla. ()
Teherán 43 má být špionážní velkofilm. Pustila jsem si ho kvůli Delonovi a moc jsem nečekala. Obávala jsem se nepochopitelného děje, hloupých dialogů, záplavy nesympatických postav, šílené stopáže, a že Delon nebude moc dobrý – pokud tam tedy vůbec bude. A představte si: mé obavy se do jedné vyplnily! To není špionážní ani velkofilm, to je uspávací droga. --- P.S. pro ty, co se chtějí na film podívat ze stejně nízkých pohnutek jako já: Delon se tam mihne v 5. a 42. minutě první části a v 1., 9. a 31. minutě druhé části. Nic víc a nic míň. :) ()
Teherán 43 byl kdysi u nás promítán v rámci československo-sovětského přátelství na školách a hodnotím jej s odstupem dlouhé řádky let. Byl to především hodně nevyrovnaný snímek, kdy šlo o typický koprodukční produkt: západoevropské společnosti dodaly peníze a několik hereckých hvězd a hvězdiček, sovětský štáb doma film natočil. Projevuje se v něm řada nedostatků typických pro sovětskou filmovou školu, tedy především nesmylsně přetažená stopáž. Západní producent by nemilosrdně 3/4 hodiny filmového materiálu vyházel. Snaha natočit napínavý politický thriller s řadou akčních prvků navíc přes veškerou snahu místy vypadá v sovětském pojetí trošku legračně. Na druhé straně je zejména pro fandy filmové historie snímek zajímavý svým obsazením - u nás prakticky neznámý Armen Džigarchanian byl neobyčejně pozoruhodný herec, Kurt Jürgens tuším hrál Churchilla. Celkový dojem: 45 %. ()
Zajímavosti (3)
- Alain Delon v epizodní roli inspektora Focha dostal za necelé (první den bylo kvůli davům Delonových fanoušků na Elysejských polích filmování prakticky nemožné) čtyři dny natáčení více peněz, než sovětští herci v hlavních rolích. Jenže to bylo nakonec i jeho jméno, které stálo za kolosálním úspěchem této špionážky. V roce nasazení filmu do kin byla návštěvnost jen v SSSR 100 000 000 diváků. (chamonix)
- Snímek se zabývá pokusem o atentát na Churchilla, Stalina a Roosevelta během Teheránské konference v roce 1943. Teheránská konference byla vůbec prvním setkáním hlavních představitelů SSSR, USA a Velké Británie během druhé světové války. Setkání Stalina, Roosevelta a Churchilla (tzv. Velké trojky) se konalo 28. listopadu – 1. prosince 1943 v íránském hlavním městě Teheránu. Na tomto setkání byly projednávány otázky, které do značné míry rozhodly o poválečném osudu střední a východní Evropy. Této konferenci předcházela konference v Káhiře a následovala ji konference v Jaltě a ještě později v Postupimi. (Rosalinda)
- OPERÁCIA SKOK DO DIAĽKY alebo DLHÝ SKOK- bolo kódové označenie neúspešného atentátu na predstaviteľov "veľkej trojky" Josifa Stalina, Winstona Churchila a Franklina Roosevelta v 1943 roku na Teheránej konferencii . Táto operácia bola schválená Adolfom Hitlerom v čele s Ernstom Kaltenbrunnerom. Agenti nemeckého Abwehru ( spravodajci) odhalili čas a miesto konania konferencie v polovici októbra 1943, po rozlúšťení amerického námorného kódu. Riadením operácie Kaltenbrunnerovej misie bol poverený Otto Skorzeny. Zároveň do akcie bol zapojený aj nemecký agent Elyesej Bazna ( albánec, známejší pod kódovým označením "Cicero"), ktorý vysielal kľúčové informácie z Ankary o konferencii. O jeho živote boli natočené ešte filmy 5 Fingers, Operation Cicero a jeden seriál "Five Fingers". (andykovac)
Reklama