Samuraj

To je ale hipsterská ptákovina.. Delon hraje úplné hovno a navíc vůbec nesedí do charakteru.. Příběh je taková nicneříkající slátanina (plná prázdných "cool"gest a z prstu vycucané psychologie) kterou by jsme dnes asi nazvali "tuctovou festivalovou břečkou"(už jen ten název úplně mimo těžiště filmu.. O Costellovi se totiž dozvíme velký kulový, takže vůbec nevíme jestli žije podle nějakého kodexu, proč dělá co dělá..jaké má společenské vazby..atd)... Je tam pár zajímavých momentů které napovídají, že tvůrčí štáb asi nebyl složen z pacošů po mrtvičce, ale celek prostě působí jako upocená a upachtěná snaha vyplodit jakože artový film své doby... Fakt mě to minulo.. jakože totálně.. (22.10.2019)

Povedená kriminálka, kterou tahne cool Alain Delon v roli nájemného zabijáka. Jeho uhrančivý pohled a baloňák jsou dvě věci, které mi z filmu nejvíce utkví v hlavě společně s perfektní naháněcí scénou z metra. Francouzské kriminálky mám velmi rád a v detektivním žánru patří mezi to nejlepší (obvzláště od 60. do 80. let). Za pochvalu stojí hlavě atmosféra, která je budována pečlivě a plně mne pohltila a nedopřála mi se od snímku odpoutat. Zatím vše jen chválím, ale pátou hvězdičku mi brání dát značné, řekl bych, až do očí bijící nelogičnosti. Hlavně jsem nepochopil, proč se po vraždě nezbavil baloňáku :). Každopádně další z řady brilantních francouzských kriminálek, která stojí za zkouknutí....... (21.08.2008)

"Kdybyste byl ten, co vraždil, dalo by se říct, že pachatel se vrátil na místo činu." Nájemný vrahy nemám rád. Ovšem nájemnej vrah se smyslem pro čest to u mě má o něco lepší. Mohl by tedy o něco víc mluvit, protože já jsem dialogovej týpek, ale tady nemluví skoro nikdo a přesto se řekne skoro vše. To je asi to umění, který moc nemusím, ale jednou za čas si ho užiju a s Jefem to zábava docela byla. (07.02.2022)

Jef Costello je ozaj divným človekom, pre ktorého práve nastávajú trochu krušné časy, keďže má v pätách najmä parížsku kriminálku, pretože sa ocitol na zozname ich hlavných podozrivých, ako č. 1, aj keď na druhej strane má rovnako dvojité a (ne)priestrelné alibi, čo zrejme nie tak vždy úplne postačí... Neoblomného komisára, ktorý sa od určitého momentu do neho zahryzol, ako taký buldog, absolútne nič nepresvedčí o opaku, lebo ho nielenže identifikoval daný svedok z miesta činu, no zároveň ho ale podržali i ďalší, ktorých identity vonkoncom neprezradím. V podstate nastáva akási hra „mačky s myšou” , pričom do centra diania, sa taktiež (ne)priamo zapája i tretia strana, ktorá môže byť totožne nebezpečnou. Nasledujúce kroky protagonistu sú mimochodom dosť logickými, no i napriek tomu, ma samotný záver filmu dosť prekvapil, až by som normálne povedal, že šokoval... / Zhliadol som ďalší Melvilleov snímok v priebehu dvoch dní, pričom ma oslovil o niečo viac, než povedzme predchádzajúci Udavač, ktorý mi nakoniec príde, ako mierne rozporuplný, kinematografický počin, ktorého zhliadnutie určite neľutujem. Pravdepodobne celková spokojnosť prevláda predovšetkým vďaka tomu, že v hlavnej úlohe vystupuje Alain Delon, ktorý ma svojim precíznym, hereckým výkonom → absolútne nenechával na pochybách, aký talent sa v ňom vlastne skrýva ? Skrátka, bol naprosto fascinujúcim. A vskutku, zrovna od tohto Samuraja by som to vonkoncom nečakal, že ma môže až takto zaujať, aj bez svojich typických znakov a prvkov, no za to sa očividne preniesli do budúcnosti, kde sa im dostáva dostatok pozornosti zo strany hlavného hrdinu, len v trošku odlišnom duchu, než ako bývame možno zvyknutí. Podľa svojho osobného názoru, sa naozaj jedná o mimoriadne zaujímavý film, s ktorým si režisér u mňa vylepšil renomé. (08.05.2022)

Melville v Samurajovi dotahuje svůj model cynických, chladných a z rovnováhy nevychýlitelných zločinců takřka k dokonalosti. Jef Costello se svými až geometricky přesnými pohyby, přesně načasovanými úniky a neproniknutelně kamennou tváří stává až esenciálním zástupcem Melvillových postav a i po více než 40 letech působí jednoduše cool. Zápletka je přímočará a jednoduchá, ale její roztažení na celovečerní stopáž rozhodně není na úkor zážitku. Naopak je tím vytvářena sympaticky ležérní a unylá atmosféra, v níž rytmické variace určují i nečekané a rafinované úniky hrdiny z nastražených léček. Osobitému působení snímku navíc přidává postprodukční potlačení barev, která především zveličuje stylovou "ušmudlanost" rozličných prostředí. Sympaticky působí i vážně-nevážné hlášky na hranici sebeparodičnosti, které značí nikoli nekritickou úctu ke klasické béčkové tvorbě a celkově vyvážený dojem rozhodně neoslabují. (02.07.2012)