Rozkoš

Zase jako vždycky u českých filmů poslední doby, co stojí za řeč - skvěle rozehraná partie, ale rezignace na smysluplné rozuzlení. Pět hvězd je za Janu Plodkovou, která mě totálně dostala. P.S. - druhé shlédnutí po cca 1/2 roce: Prostě to je jen půlka filmu, ta druhá se někam vytratila. Vnucuje se mi srovnání s Faunovým velmi pozdním odpolednem, kde se řeší v principu to samé, jenom tam není žádná ambice dávat návody, jak z toho ven, tam je jen ryze naturalistické vykreslení životní situace bez aspirace na východiska. Tady se mi zdá, že paní režisérka a scénáristka v jedné osobě sice naprosto dokonale pochopila situaci (a mistrně ji zobrazila), ale přitom sama neví, jak z toho ven, vůbec netuší, co je špatně a tím pádem co by se mělo napravit. Přitom zaujmout stanovisko musí - to vyplývá jaksi z podstaty - u Fauna to byla od začátku zlomyslná režisérčina fraška, tady jde o pohled z druhé strany, vážnější a hlubší, který po východisku úplně volá. Jenomže velkohubé "finále" - ta Budařova performance - bylo akorát plácnutím do vody, které vůbec nesouviselo s dějem ani s hlavní postavou. Přitom tím film končí - WTF??? To je jen vidět, že někdo - možná Rudolfová - akorát dostala tenhle "velkej nápad" na bombastický finále do filmu, tak ho tam dala, aby zakryla, že vlastně vůbec neví, jaký rozuzlení by ten film měl mít. A aby byl dojem zakrývání dokonalej, je tam ten epilog se dvěma vejcema - no hnus, copak takhle se dá vyřešit nějaká životní situace, kurva??? --- Jinak hodnocení 49% je zase dalším důkazem, že na csfd už je převaha kokotů naprosto drtivá. (17.05.2014)

Herecké obsazení filmu je sice naprosto úžasné, ale to je asi tak jediné, co se na filmu dá pochválit. Absolutně žádný příběh, scény jako by byly poskládány náhodně, dialogy úplně o ničem. Naprosto zbytečný film, který nemá absolutně žádný smysl ani pointu. Přiznávám, že něco tak příšerného jsem už dlouho neviděla. Tohle si nic jiného než odpad opravdu nezaslouží. (09.03.2017)

Úvod díla byl pro mě dost rozpačitý, ale celkově povedené drama dnešních dnů. V posledních dvou třetinách se dostává film o "hvězdičku" výš. Jak dějově, i když ten je trochu složitější, tak po výtvarné stránce. Myslím, že hodně diváků se ve scénách, které jsou dnešnímu životu až příliž blízko, pozná. Určitě dílo k odkoukání a následnému zamyšlení. Navíc snímek zdobí i krásné obrázky mého rodného města, tak možná bych dal i o půl hvězdy víc :-) (20.09.2014)

Zatímco dokumentaristicky roztěkaná první část Zoufalců připomínala filmy režisérčiny učitelky Věry Chytilové, Rozkoš, klinicky chladná (de)konstrukce anestetizovaných vztahů, v sobě má něco z rané tvorby Atoma Egoyana (Chytilovou ale nadále vnímám ve feministickém podtextu – většina mužských postav jsou nezodpovědní a nepraktičtí trubci). Postavy, které mají „takový permanentní pocit neradosti“, se sobě v pomalém, dramaturgicky kolážovitém vyprávění odcizují v prostředích laděných do barev stejně nevlídných, jako jsou moderní vztahy (chladná modř, jedovatá zeleň). Určující znaky doby nicméně Rudolfová nevystihuje s pomocí prostředí a akce do něj zasazené, ale skrze lidi a jejich vztahy. Kamera se drží v blízkosti postav, intimita je nadřazena přehlednosti. Podobně jako dostává prohlubování několika motivů (hledání výrazu, hledání štěstí) přednost před pravidelným rytmem vyprávění ( „refrén“ se spermiemi a vajíčkem to nezachrání). Mnohoznačné kompozice, které utkví v paměti (Milena v záplavě televizních obrazovek), moc nepřiléhají k ostatním záběrům a atmosféru z nich se režisérce nedaří přelít do zbylých částí filmu, které stojí na nenucené interakci postav a nevyumělkovaných dialozích. Právě ty nejlépe postihují naléhavou potřebu obhájit své místo ve světě. Artová nadstavba vedle nich působí strojeně, místy až jako rádoby-sofistikovaná parodie artfilmů. Rudolfová sice i napodruhé zaujala, ale nemyslím si, že k postihnutí světa tvůrčí impotence, neplodných vztahů a adoptovaných vášní zvolila tu nejvhodnější formu. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, Marthos, Sandiego (07.08.2019)

Takovou blbost jsem hodně dlouho neviděl. Hlavní postava se akorát potácí od ničeho k ničemu a v jednom kuse posílá SMSky, případně někomu telefonuje a pokaždý se dovolá do hlasový schránky. Příběh jsem tam nějak nenašel, smysl filmu jsem nepochopil a vůbec mě to nebavilo. Jenom jsem čekal, co z toho nakonec vyleze. A nevylezlo z toho nic. Pobavila mě akorát scéna s houmlesákem, kterej za 10 Kč z paměti řekne, kdo má kdy svátek. Ještě bych snad moh dodat, že Jana Plodková je celkem zajímavá a neokoukaná herečka, ale to je asi všechno, co v souvislosti s timhle filmem stojí za zmínku. Zbytek se snad ani nedá slušně komentovat. 20% (21.01.2015)