Bazén

Já prostě podobný typ filmu miluju. Miluju, když dramatickou scénu nezvýrazňuje hudba, ale jen pohledy očí. Samozřejmě na tohle je potřeba herecký extratřídy, ale to v případě Alaina Delona a Romy Schneider je samozřejmost. Navíc jsou to nejen mimořádní herci, ale i krásní lidi. Při pohledu na Delonovu postavu jsem rád, že jsme se sprchoval před filmem, protože vidět se po filmu....no, prostě nerad chytám mindrák těsně před spaním. Stejně obdivuju holky, když koukají na Delona a pak jdou a dají pusu tomu svýmu nedelonovi v křesle, s lahváčem v ruce. A Romy ? Jak by řekl kůň "pffrrrr". Herecký koncert a dusnou atmosféru nedělají jen herci, ale i vynikající práce Jacques Deraye, vzpomeňme třeba na Povídku o policajtovi, on prostě tohle umí dokonale. Jacques Deray by totiž i z dvouhodinovýho záběru na hovno, dokázal udělat drasťák. (04.10.2009)

Bazén jsem viděl již mnohokrát a vždy se k němu znovu a rád vracím. Je to film, který je ve svém základu jednak z režisérského a také z hereckého hlediska perfektně odveden. S přihlédnutím na jednotlivé prvky, které se zde sešly a skvěle do sebe zapadly, je tento film unikátní. Začnu tím, že film má skvělý scénář, který vychází z užasné psychologickopatologické hry, kterou díky závisti spolu začali hrát Alain Delon a Maurice Ronet. Postupem času se do toho, byť jakýmsi nevědomým a mírným způsobem, přimíchává i Romy Schneider. Alain Delon postupně poznává, jak se jeho neblahá předtucha naplňuje zejména v tom, jak ho jeho bývalý přítel nenávidí, a tím se sám dostává do situace, kdy jeho rozum je naprosto oslepen, jeho agresivita a emoční nestabilita je sebevědomím a přetvařováním se jeho přítele postupně stále více stimulována. A tak ho nakonec v záchvatu vzteku utopí v bazénu. Následný střet s jeho družkou je přirozený, avšak jejich závěrečné vzájemné pochopení se je grandiozní. Skvělý scénář filmu ovšem zdaleka není vše. Naprosto nutné považuji zdůraznit, jak nesmírně vydařená zde je typologie postav. Alain Delon, Romy Schneider, Maurice Ronet a Jane Birkin zde díky této skvělé typologii nevytvořili jen pouze něco zdánlivě věrného a uvěřitelného. Společně zde vytvořili obraz lidské duše, která je tak snadno náchylná k tomu, aby se nechala svést ze své cesty, ať už v dobrém či zlém slova smyslu. Film má v sobě díky nádhernému prostředí, ve kterém se jeho děj odehrává jisté prvky symbolismu. Nikdy nezapomenu na krásnou ústřední éterickou píseň, při které se v záběru objevuje obraz stromu na hladině bazénu a odlétající holubice.Toto byl okamžik přímo průzračné esence romantiky šedesátých let minulého století. Film není zdaleka určen jen pro hloubavé povahy, zabývající se samotnou psychologií postav. Film je naprosto dobově stylový a jeho celkové obrazové a hudební podkreslení přímo mistrným způsobem zachycují končící dekádu šedesátých let západní evropy, která se nesla v jakési mystické atmosféře, jejíž úkolem bylo shrnout a zakončit události let minulých. A právě v této atmosféře zde spatřuji okamžiky čisté nadčasovosti. Bazén je podle mého názoru jedním z režisérských vrcholů Jacquese Deraye. V kariéře Alaina Delona se Bazén hrdě vyjímá a on se k němu pyšně hlásí. Pro Romy Schneider byl tento film naprosto neoddiskutovatelně, co se její herecké budoucnosti týkalo, existenčním mezníkem. Bazén osobně považuji za jeden z moderních vrcholů francouzské i evropské kinematografie vůbec. Stal se jistým překlenujícím mostem mezi starou a novou nastupující generací, má neuvěřitelnou výpovědní hodnotu, co se mnoha věcí týká i dnes. Ale opět zdůrazňuji! Téměř vše je otázkou vkusu a citu, takže kdo chce, má v tomto filmu, co nacházet, o tom jsem přesvědčen.Tento film se stal jedním z důvodů, proč jsem se zamiloval do filmového plátna, děkuji. (15.11.2011)

Každá strana bazénu u vily na francouzské riviéře představuje jednu část milostného čtyřúhelníku, od zkoumání ladných křivek Romy a Maserati Ghibli až po finále, kdy dluh poslouží k zavázání, se často nedoslovný příběh líně povaluje v dusném horku a vy zjišťujete, že vás plavčík Deray, znuděně sedící na skládací židli, nenuceně dovedl přesně tam, kam potřeboval.. (19.02.2018)

To jsem takhle jednou doma našel DVD bez obalu s nápisem Bazén. Bylo celé modré, tak jsem si myslel, že je to ten Bazén od Ozona, který chci už tak 5-6 let vidět. Tak jsem si to dneska pustil a už z prvních minut mi bylo jasné, že je to nějaký úplně jiný Bazén, což mě osobně naštvalo, dokonce to byl ten Bazén, který bych ze všech existujících Bazénů chtěl vidět asi úplně nejmíň, ale i tak jsem si řekl, že by to třeba mohlo být dobré, když už jsem to teda omylem spletl, navíc tam hraje Delon a Schneider, takže to snad bude za něco stát. Hm, ani náhodou. Je to sice skvěle zahraná a ještě líp natočená, ale taky neskutečná nuda, ve které se celých 80 minut děje kulový. Jo, máme tady čtyři lidi, vztahy mezi nimi, ale celé je to podané bez atmosféry a bez něčeho, co by aspoň trochu připomínalo děj, navíc mi všichni čtyři začali být poměrně rychle ukradení, takže mě to echt nezajímalo. Po těch 80 minutách se teda něco konečně stane, ale pořád je to strašná nuda a z celého dvouhodinového filmu je zajímavých leda tak posledních 15 minut. Nechce se mi věřit tomu, že Deray natočil Motýla na rameni, protože to je skvělý film, ale Bazén je strašná nuda skoro o ničem. Já ten film od Ozona asi nikdy v životě neuvidím. Btw, zrovna, když jsem na DVD koukal na tenhle film, běžel v úplně stejnou chvíli na ČT2. Taková náhoda se mi v životě ještě nestala... 2* (05.05.2020)

Dlho som váhal medzi tromi a štyrmi hviezdičkami, ale nakoniec prevážilo vedomie, že nič tak mimoriadne ten film neobsahoval. Je pravdou, že v ňom hrali minimálne dvaja mimoriadni herci, že Jacques Deray dokáže majstrovsky stupňovať napätie. Ale tiež je pravdou, že ten rozbeh napätia bol mimoriadne pomalý, Jane Birkin bola strnulá a francúzsky Columbo bol málo pitbulovitý (aj keď o to ani tak veľmi nešlo). Takže tri hviezdičky považujem za spravodlivé. (26.08.2018)