Hluboko

Pokud islandskou ódu na plavání prsou srovnám s jinými plaváčky dostávám nejvěrohodnější snímek. Ne vždy musí být přeživším ten nejsympatičtější. Guli je obyčejný obtloustlý mamánek, který kromě neobvyklé fyzické zdatnosti měl i velké štěstí, že přežil. Pan Baltasar Kormákur natočil krásný snímek o vůli přežít. (03.05.2013)

Tenhle film se nesnaží být další Dokonalou bouří, ostatně ukazuje, jak snadno lze potopit rybářskou loď za klidného počasí. První třetinu tvoří seznámení s postavami, druhou katastrofa a osamělá cesta za záchranou a třetí to, co následovalo po ní. Tedy pokusy vědců, které stejně nic nevysvětlily, a tvoření mýtu kolem Guliho, který začal být nazýván národním hrdinou, přestože se vlastními slovy nedopustil ničeho jiného, než že se snažil přežít. A měl štěstí. Pobavil mne rozhovor s režisérem, který přiznal, že si jednoho člena posádky lodě připsal, protože mu přišlo neskutečné, že na palubě prý nebyl žádný alkoholik. I to o Islanďanech něco vypovídá. (12.06.2013)

U Ódina, to byla tedy ledová koupel! Já byla zmrzlá už při úvodních záběrech islandského ostrůvku, co vyhlížel jako sněhová dekorační koule a jen pouhé nalodění v mrazivém rozbřesku by mě zabilo, jako úlevu nevnímám ani kocovinu z předešlé pijatyky, plus sto dvacet vykouřených cigaret... Fascinující příběh, který z velké části sestává ze skřeků mezi plaveckými tempy a hovorů s rackem, místy si zahrává s hororem i laškuje se zázrakem a nenudí ani na chvíli... Věcná - proč nemají námořníci každý svůj dalekohled a musí se tahat vždycky o jeden? :-) A jinak - špeků se nezbavujte, nikdy nevíte, jestli právě ty vaše neobsahují tulení složku, která se může hodit, třeba při plavbě ledovým Atlantikem. (01.12.2013)

Hluboko je islandský film podle neuvěřitelných skutečností, kdy po ztroskotání lodi v Severním ledovém oceánu jeden člověk doplaval v nějakých 5 stupních a šesti hodinách v oceánu ke břehu, kde naprosto vychladlý ještě musel kráčet další dvě hodiny k nějaké civilizaci. Opravdu neuvěřitelný příběh, který Baltasar Kormákur pojal trochu Greengrassovsky, kdy jakékoliv emoce jsou potlačeny a snímek se zaměřuje pouze na přesnou a věrohodnou rekonstrukci událostí. Asi kdokoliv jiný by z toho dokázal udělat patos bez jakékoliv autentičnosti. Tohle se na tomto filmu cení. Bohužel ve výsledku je to takový nemastný neslaný film, kterému chybí jakákoliv katarze či lepší konec. Přestože by to mnohem lépe vyznělo jako dokument, musím říct, že jsem si film i vcelku užil. 6/10. (07.03.2021)

Složité hodnotit. Říkal jsem si, že v literární podobě by to muselo být silné dílko, nicméně jako film to místy trochu hapruje. Islandská krajina je krásně fotogenická a nejednou jsem si vzpomněl na klasickou poučku: "Až ti tlustí budou hubení, ti hubení budou studení." Moje dietní plány, se kterými jsem chtěl začít před 6 lety, jdou k šípku úplně. Budu si své Pepanděro náležitě pěstovat! (23.04.2013)