Cartouche

I po skoro půl století patří tento film mezi ty lepší dobrodružné historické filmy, který stojí na idolech tehdejší doby, Belmondovi a přímo nádherné Claudii Cardinale. Charisma, které čiší z Cartouche se už málo vidí i v dnešní době a i díky němu se vžíváte přímo do děje a prožíváte jeho příběh, stejně tak jako oplakáváte smrt jeho milované.. (03.05.2009)

Na Slovensku to byl Juraj Jánošík a ve Francii Louis Dominique Cartouche. Loupežník, který v době regentství okrádal šlechtu a rozdával chudým. Koneckonců, stejně jako Juraj Jánošík i skončil. Nejrůznějších příběhů a balad o něm vzniklo poměrně hodně, a tak není divu, že se takového námětu chytli i filmaři a natočili snímek „Cartouche“ (1934). Nejslavnější však zůstává tento v pořadí třetí, kde si hlavní roli s vervou sobě vlastní a obrovským charismatem zahrál Jean-Paul Belmondo, pro něhož to byl v podstatě zlom v kariéře, neboť se již postupně vymaňoval z tzv. nové vlny kinematografie. Není náhodou, že film vznikl, protože o divácký zájem o historické romanticko-dobrodružné filmy se postaral už Jean Marais, po němž v tomto žánru zejména v 60. letech nastala poměrně velká tvůrčí bouře. Angeliku tímto zdravím. Režisér Philippe de Broca neponechal nic náhodě a povolal herecky skutečně elitní obsazení. A tak se známá starší generace setkala s generací novou, jako by šlo o předávání žezla. Jinak ale film ničím nevybočuje ani neztrácí. Jean-Paul Belmondo srší obrovskou vervou a energií a je k nezastavení. Škoda jen, že začátek příběhu věrně využívá známou šablonu již od výše zmíněného slovenského Jura Jánošíka, či anglického Robina Hooda a jinak z místní Francie charakterově chrabrost, odhodlání a odvahu ďArtagnana. Každopádně to hlavní, co je třeba z filmu vyzdvihnout, je snaha dobrodružně pobavit a romanticky oslnit divákovo oko. Ženy mají Jeana-Paula Belmonda, muži Claudii Cardinale. To znamená, že o nějaké historické věrnosti nemůže být řeč. Legenda je prostě jen legenda. Humor se tak rovnoměrně snoubí s akčními scénami v příběhu, který sice vyniká zejména svými poněkud dějově chaotickými excesy, ale rozhodně má na to, aby popcornově pobavil. (09.10.2023)

V 50. a 60. letech ve Francii vznikalo opravdu velké množství šermířských filmů, plných hrdinů bez bázně a hany a krásných žen, kterým hrdina podlehne. Se svojí troškou do mlýna přispěl i režisér Philippe de Broca a mohu říci, že geniálně. "Cartouche" se totiž od těch ostatních podobných filmů liší. Je v něm mnohem více nadsázky a co se týče soubojů, ani na chvíli se nezastaví. Pokud máte v jiných souboje prokládané intrikami, zde jsou souboje, souboje, láska, souboje, láska...a zase souboje. A zhruba čtvrthodinu před koncem de Broca film změní. Nadhed se rozplyne jak pára nad hrncem a dostaví se vážnost a tragika. A smutný konec. Toto byla první spolupráce režiséra de Brocy s Jean-Paul Belmondem, který zde září po všech stránkách. A jak je vidět, vítečně si spolu porozuměli a tak spolu natočili ještě několik filmů. Ostatní herci jsou rovněž skvělí, neodolatelná Claudia Cardinalová a Jean Rochefort. "Cartouche" je nadčasová klasika, která je věčně mladá a ani náhodou nesmrdí stuchlotinou, jak jsem někde slyšel. A jsem rád, že si "Cartouche" můžeme vychutnávat s nádherným starým dabingem (Jan Tříska, Jana Hlaváčová). (16.08.2007)

Cartouche je dobrodružná romantika o jednom legendárním lupiči z francouzské historie. Je to pravdivé a historicky věrné? Asi jako jemu podobný britský zbojník Robin Hood, zkrátka to vychází z legendy. Je to naivní? Někdy ano, jako všichni snílci. Je to spíš taková pohádka? Ano, ideální pohádka pro dospělé. Je to zkrátka film, dobrý film. Navíc s výtečným obsazením. Jena-Paul Belmondo v nejlepší formě, jeho dva kumpáni Jean Rochefort a Jess Hahn a mladá Claudia Cardinálová tvoří fajn zlodějskou bandu. Když se jeden malý zlodějíček dostane k moci, začne mít velké a naivní plány… "všichni budou mít peníze, jídlo a kočáry." Ke svému neštěstí často propadá nenávratně kouzlu žen, což ho vede postupně a nevyhnutelně do záhuby. „Hlavně ať to netrvá moc dlouho!“ Posledních pár vět celého filmu tomu dalo z mého pohledu i vyšší rozměr a díky tomu přistála čtvrtá hvězda. (27.10.2023)

Mistr Belmondo a madam Cardinale zábavně, příjemně a někdy dramaticky vážně podávají příběh, jehož linie jasně odpovídá jiným filmům o legendárním hrdinovi, co bohatým bral a chudým dával. Člověk pak nemusí dávat pozor, aby mu něco neuniklo z děje, a spíš si vychutnává romanticky naivní šermířské scény, rychlost vysvobození zajatců, lásku na první pohled a další komické situace, kterých je tam z dnešního pohledu, myslím, víc než autoři zamýšleli. Prostě krásně kýčovitý odpočinek po náročném úterním dni. (05.05.2010)