Eso es

Velmi příjemná komedie, která se krásně naváží do Hitlera (krásně vzteklý Günter Meisner). Jo Cavalier (výborný Jean-Paul Belmondo) je dobrodruh a díky půvabu novinářky Gaby Delcourt (Marie-France Pisier) se vydává v době olympijských her v Berlíně 1936 do neuvěřitelných dobrodružství, když pomáhá při útěku za svobodou malému Simonovi (Rachid Ferrache) a celé jeho židovské rodině Rosemblumovi v čele s dědou (Hans Wyprächter), který za první světové velel Hitlerovi. Pomáhá jim německý generál Gunther von Beckman (Frank Hoffmann) a v patách mají gestapo, v jejichž čele je opět postava majora Aschbacha (a opět Benno Sterzenbach). Vynikající jsou především scény z Hitlerova Orlího hnízda, kde je také kouzelná postava Adolfovi sestry Angela (nádherná dvojrole pro Güntera Meisnera). Nádherně příjemná akčnější komedie, plná omylů a nevtíravého malého zesměšňování Adolfa Hitlera. Je to velmi dechberoucí zábava. (18.02.2010)

Belmondo se mi jako komik líbí čím dál víc a každým jeho filmem mu přicházím na chuť víc a víc. Ale tady jde i o Gérarda Ouryho, režiséra těch nejlepších Funésových filmů, a jelikož je Žid a válečné komedie mu jdou, nechápu, že jsem se tomu tak dlouho vyhýbal, protože sranda to byla nehorázná, hlavně pokud jde o opravdu skvostné zparodování Hitlera. I zbytek filmu ale stojí za to, akce je napáditá a nenudící, postavy i herci jsou parádní, má to švih a je to velice francouzské, takže já jsem spokojen, protože jsem se nasmál opravdu dost a je jen škoda, že Adolf nedostal trochu víc prostoru, protože když byla na scéně jeho postava, stálo za to, fakt výborná prdel a nejlepší film o Vůdci. A navíc to má tradiční skvělý dabing, ze staré školy, takže je to (skoro) dokonalé. 80%. (26.09.2014)

Oury uměl udělat filmy pro masy, byl to odborník na francouzskou kinokasu a tak vytáhl z rukávu toto eso aby vyrobil druhý Belmondův největší kinohit, když už o pár let dřívě natočil ještě navštěvovanějšího Velkého šéfa. Hitlerova nevlastní sestra je tu národně-sociální krasavice hodná vůdce, ostatně ji hraje tentýž herec co hitlera. Málokdo umí oslavit svou vlastní porážku filmem a málokdo si umí utahovat z nacistů tak jako Francouzi. Oury si jako zkušený filmař pohlídal rytmus filmu a celkový dojem by měl být dobrý - přesto tento film není nic více než pěkný rodinný film s roztomilým medvídkem. Produkce: Cerito Films (08.01.2020)

Kdepak, styl Gérarda Oury mi prostě nevyhovuje. Dobrodružství protkané patosem, z toho se mi ježí chlupy. Speciálně v okamžicích kdy se rozezněl klavír, jenž dával scénám punc osudovosti, mě přiváděl do bleeextáze. A bohužel se tyto chvíle netýkaly sportu. Všechny pasáže s boxem, totiž byly zbytečné a ve filmu vlastně nemají žádné opodstatnění. Pokud by tvůrci našli jinou záminku, třeba že Jo jede na olympiádu jako divák a současně host Günthera, tak se mohlo krátit o dobrých deset minut. A že by to bylo zapotřebí. Ale ani to by nepomohlo, protože Oury spíchnul dohromady podivný paskvil. První třetina filmu byla v relativně seriózním duchu, druhá pak čistě v dobrodružném, kdy mi před očima naskakovaly pasáže honiček z Velkého flámu, nebo i z Velkého útěku, kde náckové naháněli Steva McQueena a jeho kumpány. Až poslední třetina nabídla slušný humor podle mého gusta, často na hraně parodie. Teoreticky, pokud bych měl potíže s krátkodobou pamětí, bych mohl být spokojený...v duchu: konec dobrý, všechno dobré. Ale ve mě ta rozmrzelost z té žánrové čalamády přetrvala a dokonce ji ty vtipné pasáže umocnily. Navíc ve mě vcelku zbytečně...je to jen film, rezonoval i odvoz medvíděte od matky, jen aby mohl Jo dát chlapci ponaučení. Je to blbost, ale demonstruje to mou nevoli, s jakou jsem film sledoval. Belmondo opět dostal možnost ukázat své fyzické herectví, což bylo v jeho dvaapadesáti letech obdivuhodné (ano, vím, Cruise je starší a taky zvládá), ale jinak neměl co hrát, resp. dialogy neměly žádnou sílu. Kdyby se nad hlavami postav objevovaly bubliny s krátkými větami, nic by se nestalo. Byl bych raději, kdyby tam ta prostřední, dobrodružná pasáž nebyla a Eso es by pokračovalo v duchu prvních minut. Tam by se totiž našlo mnoho podnětného a dobrého. Na malém prostoru Oury ukázal, že v roce 1936 nebyl svět tak černobílý, jak to vypadá dnes ve světle událostí poté. Nebyli všichni Němci vrahouni a zrůdy a je také potřeba říct, že sportovci skoro celého světa neváhali a promenádovali se s hailujícíma rukama po oválu, jakoby se nechumelilo. Jenže tudy se tvůrci neubírali. Takže za mě spíše zklamání. A to i přes tu parádní výpravu a kupu staré techniky, která mě vždy ve filmu potěší. (04.01.2023)

Francouzská dobrodružná komedie s J. P. Belmondem, který ve filmu vystupuje jako Jo Cavalier, bývalý válečný pilot a v současnosti trenér francouzského boxerského týmu, který se účastní olympijských her v Berlíně v roce 1936. Belmondo se v této nenáročné komedii seznámí se židovským chlapcem Simonem (R. Ferrache) a rozhodne se mu i jeho příbuzným Rosenblumovým pomoct a odvézt je z Německa. Jeho původní poslání jako trenér francouzské boxerské výpravy se tak odsouvá do pozadí a Belmondo se pouští do bláznivých potyček a honiček s Němci. Snímek G. Ouryho se vyznačuje parodováním nacistického režimu, Němci jsou vykreslováni posměšně a nelichotivě a výsměchu se nevyhnul ani samotný Vůdce, jemuž se věnuje závěr filmu. Součástí filmu jsou i dobové záběry ze zahájení olympiády, jejíž pompéznost měla za cíl ukázat velikost Německé říše a podpořit tamější propagandu. V závěru se Belmondo se židovskými uprchlíky díky náhodě dostane místo útěku do tehdy ještě svobodného Rakouska přímo do Hitlerova letního sídla v Bavorsku, což přináší některé zábavné momenty. Z nich mě mimo jiné zaujala hajlující kukačka v hodinách či představa Hitlera poslouchající rozkazy své nevzhledné sestry Angely. V dalších rolích se představila M. - F. Pisierová jako novinářka a F. Hoffmann jako německý generál a dávný Belmondův přítel, který se podílí na záchraně Rosenblumových. Sourozence Hitlerovi hrál zřejmě jeden člověk, avšak jeho jméno jsem neodhalil. Eso es bude patřit spíše k horším Belmondovým filmům určeným nenáročným divákům, neboť zábava se mi jevila jako příliš jednoduchá a povrchní příběh mě též moc neoslovil a okamžitě po skončení snímku se v paměti rozplynul. (06.02.2020)