Režie:
Gérard OuryKamera:
Xaver SchwarzenbergerHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Jean-Paul Belmondo, Marie-France Pisier, Rachid Ferrache, Frank Hoffmann, Günter Meisner, Benno Sterzenbach, Marc Lamole, Jean-Roger Milo (více)Obsahy(1)
Jo Cavalier je trenérem francouzského boxerského týmu, který cestuje na olympiádu do Berlína v době, kdy se nad Evropou stahují křídla fašistické orlice, v roce 1936. Za první světové války byl Jo jedním z nejúspěšnějších válečných pilotů a nyní se nehodlá bát ani nacistů ani samotného Hitlera. Hned první den v Berlíně se dostane do smrtelného konfliktu se strážci nového režimu... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (218)
Velmi příjemná komedie, která se krásně naváží do Hitlera (krásně vzteklý Günter Meisner). Jo Cavalier (výborný Jean-Paul Belmondo) je dobrodruh a díky půvabu novinářky Gaby Delcourt (Marie-France Pisier) se vydává v době olympijských her v Berlíně 1936 do neuvěřitelných dobrodružství, když pomáhá při útěku za svobodou malému Simonovi (Rachid Ferrache) a celé jeho židovské rodině Rosemblumovi v čele s dědou (Hans Wyprächter), který za první světové velel Hitlerovi. Pomáhá jim německý generál Gunther von Beckman (Frank Hoffmann) a v patách mají gestapo, v jejichž čele je opět postava majora Aschbacha (a opět Benno Sterzenbach). Vynikající jsou především scény z Hitlerova Orlího hnízda, kde je také kouzelná postava Adolfovi sestry Angela (nádherná dvojrole pro Güntera Meisnera). Nádherně příjemná akčnější komedie, plná omylů a nevtíravého malého zesměšňování Adolfa Hitlera. Je to velmi dechberoucí zábava. ()
Belmondo se mi jako komik líbí čím dál víc a každým jeho filmem mu přicházím na chuť víc a víc. Ale tady jde i o Gérarda Ouryho, režiséra těch nejlepších Funésových filmů, a jelikož je Žid a válečné komedie mu jdou, nechápu, že jsem se tomu tak dlouho vyhýbal, protože sranda to byla nehorázná, hlavně pokud jde o opravdu skvostné zparodování Hitlera. I zbytek filmu ale stojí za to, akce je napáditá a nenudící, postavy i herci jsou parádní, má to švih a je to velice francouzské, takže já jsem spokojen, protože jsem se nasmál opravdu dost a je jen škoda, že Adolf nedostal trochu víc prostoru, protože když byla na scéně jeho postava, stálo za to, fakt výborná prdel a nejlepší film o Vůdci. A navíc to má tradiční skvělý dabing, ze staré školy, takže je to (skoro) dokonalé. 80%. ()
Oury uměl udělat filmy pro masy, byl to odborník na francouzskou kinokasu a tak vytáhl z rukávu toto eso aby vyrobil druhý Belmondův největší kinohit, když už o pár let dřívě natočil ještě navštěvovanějšího Velkého šéfa. Hitlerova nevlastní sestra je tu národně-sociální krasavice hodná vůdce, ostatně ji hraje tentýž herec co hitlera. Málokdo umí oslavit svou vlastní porážku filmem a málokdo si umí utahovat z nacistů tak jako Francouzi. Oury si jako zkušený filmař pohlídal rytmus filmu a celkový dojem by měl být dobrý - přesto tento film není nic více než pěkný rodinný film s roztomilým medvídkem. Produkce: Cerito Films ()
Kdepak, styl Gérarda Oury mi prostě nevyhovuje. Dobrodružství protkané patosem, z toho se mi ježí chlupy. Speciálně v okamžicích kdy se rozezněl klavír, jenž dával scénám punc osudovosti, mě přiváděl do bleeextáze. A bohužel se tyto chvíle netýkaly sportu. Všechny pasáže s boxem, totiž byly zbytečné a ve filmu vlastně nemají žádné opodstatnění. Pokud by tvůrci našli jinou záminku, třeba že Jo jede na olympiádu jako divák a současně host Günthera, tak se mohlo krátit o dobrých deset minut. A že by to bylo zapotřebí. Ale ani to by nepomohlo, protože Oury spíchnul dohromady podivný paskvil. První třetina filmu byla v relativně seriózním duchu, druhá pak čistě v dobrodružném, kdy mi před očima naskakovaly pasáže honiček z Velkého flámu, nebo i z Velkého útěku, kde náckové naháněli Steva McQueena a jeho kumpány. Až poslední třetina nabídla slušný humor podle mého gusta, často na hraně parodie. Teoreticky, pokud bych měl potíže s krátkodobou pamětí, bych mohl být spokojený...v duchu: konec dobrý, všechno dobré. Ale ve mě ta rozmrzelost z té žánrové čalamády přetrvala a dokonce ji ty vtipné pasáže umocnily. Navíc ve mě vcelku zbytečně...je to jen film, rezonoval i odvoz medvíděte od matky, jen aby mohl Jo dát chlapci ponaučení. Je to blbost, ale demonstruje to mou nevoli, s jakou jsem film sledoval. Belmondo opět dostal možnost ukázat své fyzické herectví, což bylo v jeho dvaapadesáti letech obdivuhodné (ano, vím, Cruise je starší a taky zvládá), ale jinak neměl co hrát, resp. dialogy neměly žádnou sílu. Kdyby se nad hlavami postav objevovaly bubliny s krátkými větami, nic by se nestalo. Byl bych raději, kdyby tam ta prostřední, dobrodružná pasáž nebyla a Eso es by pokračovalo v duchu prvních minut. Tam by se totiž našlo mnoho podnětného a dobrého. Na malém prostoru Oury ukázal, že v roce 1936 nebyl svět tak černobílý, jak to vypadá dnes ve světle událostí poté. Nebyli všichni Němci vrahouni a zrůdy a je také potřeba říct, že sportovci skoro celého světa neváhali a promenádovali se s hailujícíma rukama po oválu, jakoby se nechumelilo. Jenže tudy se tvůrci neubírali. Takže za mě spíše zklamání. A to i přes tu parádní výpravu a kupu staré techniky, která mě vždy ve filmu potěší. ()
Francouzská dobrodružná komedie s J. P. Belmondem, který ve filmu vystupuje jako Jo Cavalier, bývalý válečný pilot a v současnosti trenér francouzského boxerského týmu, který se účastní olympijských her v Berlíně v roce 1936. Belmondo se v této nenáročné komedii seznámí se židovským chlapcem Simonem (R. Ferrache) a rozhodne se mu i jeho příbuzným Rosenblumovým pomoct a odvézt je z Německa. Jeho původní poslání jako trenér francouzské boxerské výpravy se tak odsouvá do pozadí a Belmondo se pouští do bláznivých potyček a honiček s Němci. Snímek G. Ouryho se vyznačuje parodováním nacistického režimu, Němci jsou vykreslováni posměšně a nelichotivě a výsměchu se nevyhnul ani samotný Vůdce, jemuž se věnuje závěr filmu. Součástí filmu jsou i dobové záběry ze zahájení olympiády, jejíž pompéznost měla za cíl ukázat velikost Německé říše a podpořit tamější propagandu. V závěru se Belmondo se židovskými uprchlíky díky náhodě dostane místo útěku do tehdy ještě svobodného Rakouska přímo do Hitlerova letního sídla v Bavorsku, což přináší některé zábavné momenty. Z nich mě mimo jiné zaujala hajlující kukačka v hodinách či představa Hitlera poslouchající rozkazy své nevzhledné sestry Angely. V dalších rolích se představila M. - F. Pisierová jako novinářka a F. Hoffmann jako německý generál a dávný Belmondův přítel, který se podílí na záchraně Rosenblumových. Sourozence Hitlerovi hrál zřejmě jeden člověk, avšak jeho jméno jsem neodhalil. Eso es bude patřit spíše k horším Belmondovým filmům určeným nenáročným divákům, neboť zábava se mi jevila jako příliš jednoduchá a povrchní příběh mě též moc neoslovil a okamžitě po skončení snímku se v paměti rozplynul. ()
Galerie (20)
Zajímavosti (19)
- V roce 1980 oslovil Gérard Oury Jeana-Paula Belmonda (Jo Cavalier) s nápadem natočit komedii o boxu v době nacismu. Příběh ještě nebyl napsán, ale herce nápad oslovil a souhlasil. O několik měsíců později byl Jean-Paul Belmondo scénářem, který společně napsali Gérard Oury a jeho dcera Danièle Thompson, nadšen: „Pokud nemáte rádi paradoxy, můžete říct, že film Eso vypráví skutečný příběh, jenže je celý vymyšlený!“ Belmondo film koprodukoval a vzdal se svého honoráře v plné výši, protože „chtěl stigmatizovat antisemitismus a netoleranci v odlehčené komedii“. (classic)
- V rozhovoru pro bonusové DVD k filmu z roku 2000 se Gérard Oury mimo jiné svěřil, že komparzisté, kteří hráli tělesné strážce SS v Berchtesgadenu, byli Američané, protože původně zamýšlení Němci se pro film odmítli ostříhat. (classic)
- Jean-Paul Belmondo se kvůli nízké výšce při "výstupu" z letadla nechal zastoupit kaskadérem. (ČSFD)
Reklama