Fotbalové opojení

Colin Firth v tak krátké době za sebou (včera jsem totiž viděl Dívku s perlou), to na mě bylo moc. Něco tak bez emocí se ploužící na plátně v každém filmu, kde se objeví, se jen tak nevidí. Komedie to byla dost špatná a jak hrál špatně Firth, tak špatně hráli i ostatní. No a tak jediné, co za něco stálo, byl ten poslední zápas Liverpool vs. Arsenal, což je dost málo. (16.05.2009)

Jeden z mých velmi oblíbených filmů a naprostá špička mezi romantickými komediemi, které nikdo neumí točit tak dobře jako Angláni, a také jeden z těch nejlepších lehce „unnamed“ filmů, které bych z fleku každému doporučil. Navíc sice nejsem fanoušek Arsenalu, ale přesně pro takovéto fandovství mám maximální pochopení, však jsem na tom dost podobně se svojí zálibou v nejstarším českém fotbalovém klubu – Slavii Praha. (04.01.2019)

„Vím o co ti jde. Podle tebe nejsem schopný mít dlouhodobý vztah, ale to se pleteš. Jednadvacet let chodím na Arsenal.“ „Nevím, jestli sis toho všimnul, ale Arsenal je fotbalový tým.“ „Myslíš si, že je v tom rozdíl?“ Ještě větší výhrou než úspěšná sezona Arsenalu byl pro tenhle film Colin Firth. To, co pro mě nedokázal udělat Hugh Grant ani John Cusack, se totiž jemu povedlo. Obdařil jednoho z těch Hornbyho šupáckých a citově nevyzrálých hrdinů osobním kouzlem. Copak se na něj někdo může za tu jeho posedlost vážně zlobit? Já fotbalu nefandím, ale britským komediím ano a tahle se mi dostala pod kůži tak nenápadně, že jsem si toho ze začátku ani nevšimla. Mimořádně příjemná záležitost. (22.02.2009)

Fotbalovou horečku od Hornbyho jsem četl před lety a stále mám chuť si ji někdy přečíst znovu. První polovina filmu je fajn. Zapálení fotbalového fanouška, neurvalý Colin Firth a zajímavě strohá učitelka dějepisu. Ale proti předloze jsem necítil nic víc zajímavého, než je součástí běžné romantické komedie. V druhé polovině se ale konečně projevuje ten pravý střet názorů a zápal pro Arsenal. Stejně tak uvažování hlavního hrdiny a postupné opouštění svého snu trvajícího dvě desetiletí. Závěr je super a to hlavně díky fotbalovému výsledku, který jsem netušil, jak dopadne. (16.10.2019)

Pro začátek je sympatické, že se film v mnoha ohledech vymaňuje ze schémat romantického filmu: scénář se dost umně vyhýbá jednoznačnosti a přehnané explicitnosti, mnoho podstatných informací se navíc dozvídáme zpětně, nenápadně, nenuceně a poměrně překvapivě. Partnerský vztah se tu prezentuje jako něco ne zcela zásadního, arbitrárního a poměrně racionálního, velkou úlohu hraje nahodilost. Jenže potom nutně přichází otázka, co z romantického filmu zbude, když vypadne romantická láska, cit, osud...? Snad psychologická sonda do fungování mezilidských vztahů. Neříkám, že úplně nevydařená, ale celkově na mě film působil příliš odtažitě a (jak tu popsal Marigold) řídce. (11.06.2012)