Dědoušek se dal na odboj

Pocta LdF se nezdařila, pro mě osobně je "Děda" velkým zklamáním (znásobeným ještě dlouhým sháněním filmu). Moc přeplácané, děj hrne dopředu bez nádechu a vtipy chybí. Kromě velmi dobrého českého dabingu (Česká televize 1999, zejména Vladimír Dlouhý, Soběslav Sejk a Libuše Švormová - tedy převážně již zemřelí velikáni) není co pochválit. (19.11.2011)

Je to komedie v typickém Poirého stylu, takže hodně bláznivé, zmatené, občas i překombinované, s několika fórky na hraně trapnosti a také tu nepřejde 5 minut bez něčího řevu, protože řev, zmatek a humor evidentně pro Poirého jedno jest. Jenže k onomu „válečnému“ námětu, který jakoby se neodehrával klasicky na pozadí války, spíše trochu izolovaně od politického dění mezi pozůstalými a dosti švihlými náckami (a jejími protivníky s podobně svérázným odbojem), ten zmatek a chaos kupodivu celkem šel. Děj je napráskán akcí v rychlém sledu, naštěstí i humor na mě v nejedné scéně fungoval (byť zdaleka ne vždy, kdy se o něj režisér snažil), film hýří dostatkem vtipných či povedených nápadů (včetně metafilmového závěru à la Radokův Šach mat) a dost mu pomáhá mnoho hereckých hvězd (Galabru, Francois, Carmet, Yanne i na menším prostoru úroveň spolehlivě pozvednou)... i dvě kočičky Pauline a Dominique. :) No a zmínil bych osobitě Gérarda Jugnota, sice jsem ho po prvních vteřinách s tím pisklavým afektem měl chuť odstřelit a trnul, aby to některá z postav co nejdřív za mě udělala, ale když se svou postavou kulhavě nakráčel na scénu poněkolikáté, v stále více vystupňovacích gazích, začal mě úspěšně rozesmívat. Takže jo, ačkoliv silné 3 hvězdičky budou z mé strany zřejmě maximum, které Poirému dokážu udělit (stejně jako u předchozího Ježíška neřáda), určitě mě tahle komedie často víc bavila, než nikoliv, a po totálním fiasku s Návštěvníky a Mes meilleurs copains jsem si tímhle alespoň trošku dojem z Poirého tvorby napravil. [70%] (02.04.2023)

Teda Clavier vobec nezacinal zle, v komedii s Galabru /cetnicka seria s istym L. De Funesom/. Humorny pohlad na II. svetovu vojnu potesil ma aj po X rokoch, francuzsky humor je CZ a SK divakovi myslim hodne blizky na rozdiel od US blbowoodskych blijakov. Skoda len, ze Jean Marie Poire ako rejza mi toho vela nehovori : 70 % (28.01.2017)

Obdivuji milovníky žab, že ten obrovský trapas, který si ukousla jejich armáda za druhé světové války dokážou přetavit ve výtečné komedie. U odbojářského dědouška je celkem vydařená hlavně první půlka filmu, která nepostráda sarkasmus a hodně přesný trefy do mentality francouzského národa. Druhá část je však poměrně zbytečně zmatečná a jen velmi těžce drží při sobě a to má samozřejmě neblahý dopad jak na humor, tak na tempo filmu. (27.10.2013)

"Kuchař cedí nudle. Opakuji: Kuchař cedí nudle." Přiznávám se, že v době, kdy jsem Dědu viděl poprvé, tak jsem nevěděl, kdo je Christian Clavier. Mě upoutalo spíš jméno Michela Galabruho, scénáristy Sedmé roty Jeana-Marie Poirého a to, že je film věnován Louisi de Funésovi. Když jsem však viděl v úvodních titulcích celou plejádu slavných či povědomých jmen a především mých oblíbenců (z opravdu plejády uvedu jména Jugnot, Carmet) mé srdce zaplesalo. Film samotný je ovšem opravdu bláznivý a je z něj už cítit ten typ humoru skupiny Le Splendid (ti tu jsou v plném počtu až na Bruno Moyota). Pro mě po Velkém flámu a Sedmé rotě asi nejlepší francouzská válečná komedie. Ještě doplňuji Louis měl ztvárnit titulní postavu, ale zemřel před začátkem natáčení a tak roli převzal jeho parťák Galabru. Škoda, mohlo to být zajímavé setkání třeba s takovým Christianem Clavierem... (26.04.2007)