Reklama

Reklama

Vlastička umřela. Vesnický kostel, pohřební kočár tažený koňmi, farář, obyvatelé Olšan a souputníci zvláštního života Bohumila Stejskala (Boleslav Polívka), multimilionáře z vůle Boží, z Dědictví I. Trochu zestárli. Bohumil (Boleslav Polívka) taky trochu zestárl. Přibyly mu majetek, starosti, kilogramy a děti. Ztratil ženu svého života. Hraje hudba, zpívá místní ženský sbor Křepelky, jehož byla Vlastička členkou (a Bohuš je sponzorem). Smrt známého sbližuje. Všichni jsou smutní, nebo tak aspoň vypadají. Za zdí hřbitova zastavil starší Mercedes a z něj vystupuje rovněž zestárlá „hérečka" Irenka. Pozoruje pohřeb přes zeď, dovnitř se neodváží. Odjede před koncem obřadu... Smuteční hostina v Bohušově sídle. Jsou tu všichni, které známe z původního filmu. Zjišťujeme, že Bohuš si postavil ohromné sídlo ve farmářském stylu obklopeném zoologickou zahradou. Má rád svou dceru (Anna Polívková) a visí na šestiletém vnukovi, jehož učí jízdě na koni. Má vlastní chov koní a považuje se za odborníka na to. Už sedm let nepije a celkem si zvykl na peníze. Bohuš je smutný, ale smutek v jeho podání má velmi výstřední podobu. Téměř každá promluva se mu proplétá s pohřební řečí a duch Vlastičky postupně výrazně vstupuje do jeho mysli i jednání. Vlastička dávala jeho životu řád...vnutila mu kázeň. Teď je zase Bohuš sám. A smutný. Je na čase vrátit se ke kořenům...k flašce. Po sedmi letech se Bohuš zase napije. A bude to jízda, během které se bláznivě zamiluje do herečky, málem se stane filmovým producentem a majitelem zámku, málem přijde o vnuka, málem uvěří, že Vlastička pořád žije, přijde o několik miliónů, rozbije v přímém přenosu finále soutěže Hvězdy tančí, aby nakonec pod tlakem dcery a věrného přítele Arnošta (Arnošt Goldflam) dobrovolně našel klid a sebe samého v protialkoholní léčebně v tichém rozjímání s bláznivým JUDr. Strážným (Jiří Pecha). Velká jízda... i tak by se film mohl jmenovat, kdyby nenavazoval na už tak proslavený název dílu prvního. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (4)

Trailer

Recenze (819)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Tomu filmu nerozumím mnohem víc, než nerozumím původnímu Dědictví. Nejvíc by mě zajímaly motivace jednotlivých tvůrců, proč snímek vůbec natočili a proč volili ty které scény. Zajímalo by mě to mnohem víc než film samotný, což je asi (určitě) špatně. Nejvíc mě překvapila minimální humornost - a to nemluvím o nevtipnosti, ale přímo absenci pokusů o vtip. Nevylučuju možnost, že za deset let všichni prohlédneme a uvidíme, že i dvojka, ať už chtěně, nebo nechtěně, především dokonale vystihla dobu. Nepovažuju to ale za pravděpodobné. 45 % ()

CaptainNor odpad!

všechny recenze uživatele

Jak může držitel 3 českých lvů, režisér velice slušného psychologického dramatu Pravidla lži a zdatný dokumentarista vyplodit takovou hnojnici, takovou žumpu?! Tam nefunguje ani to nejmenší na čem stojí film jako takový a co ho drží pohromadě. Klidně mohl nastoupit i Krampol, Vydra, Uršula Kluková, Skamene a Sobota. Tohle dílo by vůbec neutrpělo. Hnus!! ()

Reklama

juta 

všechny recenze uživatele

Dědictí jako takové mám hodně rád, takže byla povinnost vidět i tohle pokračování, kde bylo předem jasné, že o žádný zázrak nepůjde. Zázrak to tedy opravdu nebyl a dalo by se i říct, že tohle pokračování je naprosto o ničem. Bez smyslu pro humor, ani ten děj nebyl průměrný, až teda ke konci trochu zajimavý byl, jinak to nemělo vzniknout. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Je to slabé. Ono je to spíš rodinné video, určené všem z Olšan, farmy a okolí. Nostalgické ohlédnutí za odcházející farmou a dluhy. Ve filmu doktor Strážný pomůže, v realitě vypomůže jiný kamarád. Milióny sem, milióny tam. Robert Sedláček se snaží, seč může, aby z toho byl alespoň oku lahodící film - kamera nabízí překrásné scenérie a výjevy (včetně „povinné“ helikoptéry), dobré nasvícení, umírněné herce. Celkově však film nikam nesměřuje a jeho žánrové zařazení je nejasné. Chvílemi to vypadá jako intelektuální Babovřesky (ano, takto si představuju, že by Troškův scénář natočil nějaký pražský inťoš z kavárny), chvílemi jako reklamní průvodce Moravou, chvílemi se dostane i na kritiku současného nejen šoubyznysu, ale třeba i „pražské“ kultury degustátorů, kteří už zapomněli, že víno se má hlavně pít. Chybí i nosnější děj, takže jednotlivé scény poskládané vedle sebe jen tak existují, každá sama o sobě, bez větší návaznosti na scény předchozí či budoucí. Ani vtipných scén, dialogů nebo situací zde moc není. Mám se smát, že se Bohuš bojí nastoupit do vrtulníku? Nebo tomu obrazu? „Zastřeleným“ dětem? Zjevení? Karlovi van Gottovi? Viagře? Nevím jak jiným, ale mně to vtipné nepřišlo. A dvě tři skutečně dobré repliky s dvojsmysly a hrátky se slovy jsou na hodinu čtyřicet skutečně málo. Také mi vadilo, i když asi šlo o mnou nepochopený režijní záměr, že mnohé scény končí bez pointy a mnohé postavy bez dořečení. Jak to dopadlo s hérečkou? Jak to dopadlo na taneční soutěži? Jak to dopadlo se záletným manželem? Proč si dcera nechtěla muzikanta vzít, jaký měla důvod? Viděl vnuk duchy i posléze? Atd. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Strašné.. Kurva Sedláčku, netušil jsem že jsi taký hňup... Byl jsem varován, že je to slabé. Ale že to bude tak trapné a blbé jsem netušil. A vlastně, ono to celé bylo hlavně smutné. Jako by to nebyla komedie a volné pokračování dnes již legendárního filmu, ale spíše film o samotném Polívkovi... Nikde nebyl náznak po té původní ironii a narážkách na buranství a snobství... Nefungovalo tu na mne nic, Polívkovo huhňání, nádavky v dialektu, rádoby vtipné hlášky, prostě nic... Duch Dáši byl děsný, děsný byl komparz (že by si zahrála rodinka ve filmu?) , děsný byl všudypřítomný product placement, obtloustlá Čvančarová, náš božský hérec Kája Gott, prostě takhle mohu pokračovat dvě hodiny... Jen doufám, že po dobu co měl štáb vypůjčený ten záchranářský vrtulník, nebyl někde skutečně potřeba.. V případě úmrtí kohokoliv jen proto, že se nedostal včas do péče lékařů kvůli nátáčení této pičoviny, by to kurva byla neskutečně zbytečná smrt...... Celé to tak spíše byla jedna smutná one man reality show o klaunovi, který zestárl a začal pít. Jo a přání na závěr... Lucii Borhyovou už nikdy - opakuji - nikdy - nenechávejte v ničem hrát ! Jedna tableta antabusu je tak akorát. * ()

Galerie (34)

Zajímavosti (17)

Reklama

Reklama