Dědictví aneb Kurvahošigutntág

„Želvy nežeru.“ V roku 1993 som mal 12 a keď som tento film videl prvý raz (a potom som si dal sto repríz), smial som sa tak, až ma brucho bolelo. Pamätám si, ako sme si to s mamou nikdy nenechali ujsť a od rehotu sme skoro padali z gauča. S odstupom rokov však bláznivú komédiu o Bohušovi Stejskalovi vnímam nie ani tak ako bláznivú komédiu, ale skôr ako mrazivé (!) obzretie sa za temnými 90. rokmi. Boli plné podnikateľov v teplákoch, do očí vrážali socialistické budovy s do noci vysvietenými erotickými podnikmi atď. Ten mix čohosi starého a zároveň moderného bol príšerný, gýčový a neviem aký ešte, ale určite nie fajn. Režisérka vynikajúco zvláda prácu i s najnepodstatnejšími postavičkami a to dokonca do takej miery, až máme v mnohých scénach (Karel Gott, scéna z reštaurácie na tému "Nová doba") pocit, že sú to reálni ľudia nakrútení skrytou kamerou. Obzvlášť Bohušova parta hic je skutočne neskutočnou zbierkou sociek, skrachovancov, stroskotancov, nímandov, exotov, týpkov a hňupov (a Jozef Kroner vo mne vždy vyvoláva smútok, v tomto filme nemal nikdy hrať podľa mňa). A keby som hodnotil kultovosť hlášok ("Jak na dno? Do dna!"; "To je moc!"; "Rozhodím ti sandál."; "Hovno z nutrie."; Je tady ten pan Stejskal.") a dialógov (Tak kde jsem to skončil?" - "Na ministerstvu."), musím dať 5*. Lenže o satiru sa snažiaci scenár často stráca tempo, mnohé scény sú zbytočné („Čepičku nechci!“) a technická stránka (strih, zvuk... a to sa v týchto veciach vôbec nevyznám) nepatrí práve k najkvalitnejším. Takže "len" 4*. (29.12.2004)

Smutný úpadek V.CH. i B.P. aneb ztráta soudnosti spojená s chamtivostí... . . . Ano - téhle blbosti se asi lidi smáli, až se prachy jen sypaly... Sponzory neřeše... Ubohá šmíra a počátek úpadku velkých umělců - a ruku na srdce, jeden ze zásadních momentů obratu české filmové kultury někam směrem ke kurvahošikdovíkam. No kdo ví. Však se stačí dneska kouknout, co nadotovaná čudlárna vyrábí za sračky. Tak nelezte zas tomu Bolkovi tolik do zadnice. Myslím, že na Vás trumpetové z Olšan smíchem sere... :-))) - - - P.S. Pro až neuvěřitelné množství zdejších "přátel filmového umění" je dle jejich komentářů tento film - k u l t e m ! - Tak kultahošikultnsrát... :-( (28.12.2005)

Exaltovaná feministická babča vypustila další rádoby trefnou kritiku naší národní povahy. A můžeme se dozvědět, že občan Česka by chtěl mít prachy, moc, chlast a velké péro. A je pro to ochoten i leccos udělat. Jak překvapivé. Polívka v parodování sama sebe dosáhl mistrovství, to musím uznat, ostatně podobně jako Donutil. Je snad i škoda plýtvat časem příšerných osobností, avšak solidních herců, na takovéto projekty. Někdy mě i popadne dojem, jestli my si těmi ,,nastavenými zrcadly" v podobě Homolků, fialek, sluncí a sušených trav onu realitu uprděných knedlíků sami nenastavujeme? Ale jinak - držku mi to párkrát zkroutilo i do úsměvu, to bych zase lhal. (12.06.2012)

Ja neviem. Filmy zo života nepotrebujem, ale toto bolo bezchybné. Smial som sa s takou dobrou chuťou, že nemám potrebu hľadať chyby a umeleckú hodnotu. Bolek Polívka od zhliadnutia tochto filmu (prvý kde som ho videl) patrý medzi mojích NAJ, a od kedy som videl jeho výkony z minulosti, ako napríklad v Komedii del arte, nepochybujem, že je jeden z najväčších všestranných umelcov Ćeskoslovenska. Ten koniec filmu bije všetky konce AM produkcii. (25.12.2008)

Dědictví přináší vůbec nejnatřískanější českou komedii, co do výskytu hlášek. Snad žádná jiná naša komedie není od začátku do konce tolik napěchovaná vyšperkovanými brilantními proslovy, hláškami a rozhovory. Co scéna, to perla. Co scéna, to kult. Tolik hlášek najednou se prostě jinde nevidí. Jedna z nejkultovnějších a nejvydařenějších českých komedií vůbec. Svérázný venkovský chlapík (buran:) Bohuš Stejskal žije v rozpadajícím se stavení se svou tetou ("Já jí jenom říkám teta, ona se kamarádila s mamů."), pracuje jako dřevař a většinu času tráví povalováním se v hospodě a chlastáním se svými kumpány. Udržuje vztah s místní kočkou v podání Dáši Veškrnové, která nalévá. Každý den je stejný, naplněn stejnými aktivitami. Vše se však změní v okamžiku, kdy do hospody vstoupí uhlazený advokát Ulrich. Tím se začíná psát historie:) Od této chvíle věci začnou nabírat spád a roztočí se tím kolotoč nepředvídatelných událostí. Snad nejznámější a nejlepší role Bolka Polívky, který svou postavu snad ani nemusel hrát. Během natáčení musel chlastat jak duha, jinak snad není možné, aby za střízliva předvedl to, co předvedl:) Fenomenální obsazení všech postav. Miroslav Donutil je dokonalým protipólem k energickému výkonu Bolka Polívky. Jako uhlazený Dr. Ulrich podává stejně výborný výkon, ale jeho přednes je spíše civilní a jakoby nenápadný, ač je to také právě jeho postava, která je v tolika scénách stejně důležitá jako hlavní hrdina. A ač je sice výkon Šárky Vojtkové, coby Irénky docela ochotnický, mně nevadí a myslím, že výborně pasuje k její postavě, ne moc chytré, spíše obyčejné dívky. Spousta momentů je nadčasových, scéna v restauraci s černochy a Romy už by dnes byla brána jako diskriminace. Celá ta venkovská sebranka tvrdě pracujících a poctivě "po Moravsku" chlastajících vidláků se díky mistrovském scénáři Věry Chytilové a Bolka Polívky stala po právu národním kultem. Právě legendární a nezapomenutelné scény a hlášky jsou nosným pilířem tohoto filmu, a staly se citovanými snad všade, všema a pořád. Alespoň u nás na Moravě je Dědictví národním pokladem. Za sebe říkám, že když máte vedle sebe člověka, který zná tento film nazpaměť i pozpátku, tak jako Vy, tak stačí mnohdy nějaká situace, díky níž jeden pronese nějakou hlášku, druhý plynně naváže a už to jede. A ostatní nechápou, co to jako blbnete:D "Vy jste pan Stejskal Bohumil? Mohl byste jít se mnou na chvilku ven?" - "Já? A proč jako?", "Nechceš raději košili, nebo džíny? - "To néé, to by mě tlačilo na kulách...", "Těm svojim Japoncom vyřiď, že žádnou cihelnu neprodávám a že když sa naseru, že jim neprodám ani cihlu. Doktore, idem!" - "Ano, ano..." - "Poď!!", "Padesát šest korun." - "Jak padesát šest korun? Počkaj, počkaj...", "Mně dones pivo, ale rychle, nebo tady zdechnu.", "To bude nějaká herečka." - "Nebo kurva" - "Nebo oboje." - "Jak oboje, co urážáš?", "A co jako?" :D (21.04.2006)