Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéHudba:
Thomas BangalterHrají:
Monica Bellucci, Vincent Cassel, Albert Dupontel, Jo Prestia, Philippe Nahon, Gaspar Noé, Fatima Adoum, Isabelle Giami, Stéphane Drouot, Eric Moreau (více)Obsahy(1)
Mladá a krásná Alex je v opuštěném podchodu znásilněna a bezcitně zbita neznámým mužem. Její impulzivní a nezávislý manžel Marcus a jejich společný a zdrženlivý přítel Pierre se pak rozhodnou vzít spravedlnost do svých rukou... (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Videa (2)
Recenze (524)
Z prvních 15 minut jsem se málem pozvracel (nemůže za to předcházející dýmka), a to už je vzhledem k mé nátuře co říct. Není toho moc vidět, na povrch vyplouvají neposlouchatelné skřeky a kamera klimbá jak zvonec od krávy. Ovšem jako vyjádření pocitů hlavního hrdiny je to skvělé. Skutečně těžký a znepokojivý kousek, který mě svým vyprávěcím stylem a nahou Monicou stále udržoval v pozoru, avšak nemůžu se ubránit dojmu, že je to celé "pouze" velká exhibice kameramana, který dostal o trochu více prostoru, než by bylo zdrávo. ()
Film se dá označit za kontroverzní, avšak stejně tak (ne-li spíš) za nevyrovnaný. A to nejenom scénami násilí, ale i zpracováním jako takovým. Jsou hrátky s kamerou milým a originálním experimentálním oživením podtrhující atmosféru snímku, nebo jenom bezúčelnou exhibicí, ze které diváka akorát tak bolí hlava a není schopný rozeznat, co je zrovna v záběru? Mělo by být publikum emočně odrovnáváno první polovinou filmu a pak to v něm má vše postupně dozrávat (s pomocí mistra Beethovena), protože je to ve výsledku pro sledujícího vlastně dosti zdrcující pozorovat ty nic netušící postavy a vědět to, co oni ne, nebo je divák vycucnut zbytečně brzo a zbytek filmu je pak pouze nastavovanou kaší nejenom bez citového účinku, ale i jakéhokoliv jiného, tedy víceméně nudou? To už si každý musí zodpovědět sám. Zvrácený je ten ojedinělý případ filmu, kterému kdokoli může dát jakékoli hodnocení, a naprosto ho pochopím. U mě dojmy z filmu skončily tak na půlce cesty, proto hodnotím průměrem, ale na scénu z podchodu jen tak nezapomenu, za její zpracování rozhodně palec nahoru. ()
Chápu lidi, kterým se ten film líbí, ale osobně mi Noého styl nesedí a jeho tvorba mě neoslovuje. A v případě tohoto filmu mi s odstupem mnoha let od jeho natočení přijde směšné, že to mohlo kdysi někoho šokovat nebo pobuřovat - doba se samozřejmě změnila, ale mě to prostě jen nudilo, a říkal jsem si u toho, že bych to radši viděl jako příběh odvyprávěný klasicky chronologicky, byť si samozřejmě uvědomuji, že pak už by celý ten koncept nedával smysl a nefungovalo by to (navíc by celý ten příběh asi působil dost banálně). Navíc to zpětné vyprávění jednak stejně není důsledné, protože kdyby se ten film odvíjel vyloženě pozpátku v pravém smyslu slova políčko za políčkem (včetně dialogů pouštěných pozpátku), tak by to byl jen nesledovatelný chaos obrazu a nesrozumitelného zvuku, a jednak to zdaleka není první film natočený takovým stylem (člověku se v první řadě dere na mysl vzpomínka na Lipského geniální hříčku z 60. let, Happy end). Vadí mi taky ten debilní český název "Zvrácený", který se zcela odklonil od významu původního titulu (jakož i smyslu celého filmu), čistě subjektivně mám velký problém s tou rozlítanou kamerou v mnoha záběrech, kvůli které se nedokážu orientovat v tom, co se na obraze děje, a potom také nemám rád filmy, v nichž jsou do rolí filmových partnerů obsazeni herci, kteří spolu tvoří pár i ve skutečnosti (respektive v případě tohoto filmu to platilo v době natáčení, dnes už spolu Cassel s Bellucci dávno nejsou) - velmi mě to vytrhává z ponoření do děje a nedokážu takový film brát vážně. Myslím, že skuteční manželé by spolu ve filmu prostě hrát neměli, protože to zanáší do fikčního filmového univerza nemístné prvky z reality. Když jsem se navíc dočetl, že Noé během natáčení užíval kokain, víc už ten film v mých očích klesnout nemohl - tohle fakt neuznávám. Jako filmařský experiment to beru, ale jako filmovou událost - jak se někteří snažili tvrdit - nikdy. ()
Nechapu lidi, co maji tu potrebu zde manifestovat skutecnost, ze nikdy nic zvracenejsiho nevideli a jak jsou z tohoto filmu proto zhnuseni. Ja jsem mel tu cest videt i daleko odpornejsi a nestoudnejsi veci a tak tento snimek se mnou nijak neotrasl a diky tomu, ze jsem nebyl odrovnan slupkou, jsem mohl myslet i na to co je pod ni. Irréversible krasne ukazuje nejen zvrhlost nekterych lidi a to, ceho jsou schopni, ukazuje take ze kazda akce ma take svoji reakci. Neodsuzujme ani nevychvalujme veci na zaklade prvniho dojmu ci pod tihou urcitych standardu, snazme se je take pochopit. A navic - rozum a chtic nemohou zustat v opozici natrvalo... ()
Nepříjemné, ale obdivuhodné.. Prvních 45 minut je nezapomenutelně znepokojivé a nelidské, roztřesená kamera, detailní záběry na veškeré zvěrstva,které se dějí po světě... Nejdelší, nejvěrohodnější, nejbrutálnější RAPE,který kdy byl ve filmu zobrazen, je to velice špatně koukatelná a smutná záležitost, jenže od 50 minuty, jakoby film vyměnil režiséra a ztratilo to štávu celého filmu a já se začal i nudit.. Škoda.. Mohla to být krásná Pětka! ()
Galerie (49)
Zajímavosti (24)
- Gaspar Noé se strukturou vyprávění pozpátku inspiroval u filmu Memento (2000). (Eldrick)
- Naturalistická scéna znásilnění v podchodu trvá devět minut a byla natočena bez jediného střihu zcela statickou kamerou. (Roman.Ticka)
- Část filmu použila česká skupina Elektrick Mann v jedné z jejich písniček s poněkud expresivním názvem "Jak's ji šukal'. (slatkac)
Reklama