Bláznivý

Bláznivý působí velmi autenticky. Hlavně kvůli ruční kameře, jejíž roztřesenost diváka může sice na začátku mírně rušit, ale velmi rychle se na ni dá zvyknout (a postupně ji tak plně docenit). No a pak je tu jakási lidskost, které je snímek plný, a co se týče těch návalů vzteku (smutku, hořkosti, zoufalství), myslím, že není vůbec těžké je chápat a proniknout tak skrze ně k chráněncům ústavu (tedy nejen jim, ale i jejich dozoru). Postavy jsou veskrze sympatické a dobře zahrané (Zooey!), člověk jim fandí, aby překonali své démony, i když si uvědomuje, že je to běh na tu nejdelší trať (a někteří ji třeba ani nedoběhnou, že). Samotný konec někomu nemusí přijít úplně uvěřitelný, ale mně se líbil a mimo mi vůbec nepřišel. Za mě to budou silné 4*. „Tahle malba má své hranice. Končí tady, tady a tady.“ – „To mají všechny obrazy, a co? Vidíš jen to, co chceš vidět, o to tu jde.“ – „Ta cesta nikam nevede!“ (20.07.2015)

,,NĚKDY SE TĚ BOJÍM. DÁVÁ TO SMYSL?“ … ,,JO, DOCELA DOST TO DÁVÁ SMYSL. TAKY SE NĚKDY BOJÍM SÁM SEBE.…“ /// Léčebna Nortwood, sbírka frajerů a frajerek s disociálním a agresivním chováním, agorafobií (ne vole, to není strach z traktorů…), automutilací… rozborka duší nemocnejch lidí a důkaz, že někteří lidé by mít děti neměli (za každou cenu!). Film plnej hledání smyslu života zvláštním způsobem, protože ONI vyjadřujou svý pocity jinak. Pohled na léčebnu drsnější jejich diagnosťáku, filmovej pokus o sondu, která je zakončená světlem na konci tunelu. Udivit by mohla hlavně ta realita. Ale takovej je život. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Proč rozbitejm agresivním magorům nepouštěj ,,doma“ Deftones. 2.) Kreslím takový ty vobrázky, na kterejch cesta končí v půlce. 3.) Thx za titule ,,Black cloud“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (23.02.2014)

Psychiatrická léčebna, jakpak asi vypadá? Nikdy jsem v ní nebyl jinak než filmově a tak se mohu jen dohadovat, že Bláznivý se jí přiblížil více než naprostá většina jiných filmů. Divácky vděčné poruchy "Já jsem Napoleon", "Nás je tady v tom těle třicetdva", "Bojím se prodavačů párků v rohlíku" a "Právě mi to dělá víla Amálka" tady nikdo nezavřel, spokojit se musíme s nezvladatelnými výbuchy vzteku, obyčejnou agorafobií, patologickou apatií či násilnictvím, jež nejsou barevnou křídou populárně vysvětleny poučkami o zneužívání v mládí, nedostatku lásky a zamykáním ve skříni. Snaha po realismu zřetelně vystupuje i ve formálním pojetí. Ruční kamera strčená snímaným hercům do ksichtu evokuje prostředí, v němž chtě nechtě musíte žít s existencemi, které nejsou vždycky snesitelné a jinam než na ně, do zdi či kus za plot čumět nemůžete. Bezprostřední herectví, oddramatizování, kontaktní zvuk, poskytnutí pocitu, že léčba je běh na zatraceně dlouhou trať, terapeut s nalomeným idealismem - nejsme v HW, ale u nezávislých. SPOILER. Divím, že přišel happy end., velice decentní ovšem. Hlavní hrdina (byť všem postavám je věnována s ohledem na stopáž značná pozornost) si uvědomil, že léčbu potřebuje. KONEC SPOILERU. Slabé ****. (05.11.2010)

Dlho som čakal na chvíľu, kedy si pozriem tento film. A práve som ho dopozeral a som sklamaný, asi som čakal niečo iné. Zo začiatku mi strašne vadila tá roztrasená kamera ale na to som si časom zvykol a prestal som ju vnímať. Čo mi ale vadilo počas celého filmu boli herci, aj moja obľúbenkyňa Zooey tu len vyvaľovala oči :) ale beriem, svoju hereckú kariéru ešte len rozbiehala. A ako tu spomínal Razor19, možno keby to bolo natočené inak...Teraz len 40% (08.06.2010)

Tak čo povedať? Mám z tohto dosť zmiešané pocity... Filmy ako tento prinútia človeka zamyslieť sa nad správaním niektorých ľudí. Liečebňa pre mladistvých s psychickými poruchami - dosť depresívne prostredie. Len ťažko sa však hľadá ten správny "liek", ktorý by dal dokopy ich rozsýpanú psychiku. Tento boj je oveľa ťažší ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad a to hlavne pre nie práve priateľské vzťahy medzi pacientami. Ale každopádne to bol zaujímavý pohľad do prostredia, ktoré by najradšej väčšina ľudí zďaleka obišla a ignorovala. Ale ignorácia je príliš ľahké riešenie (teda skôr by som povedal, že to ani riešenie nie je), takže každý človek si zaslúži aspoň to, aby sa ho ostatní snažili pochopiť - lebo väčšinou všetko má svoj dôvod... Škoda, že kompozične to nebolo až tak kvalitné, to dosť ubralo na celkovom dojme. (24.02.2013)