Bláznivý

Tak čo povedať? Mám z tohto dosť zmiešané pocity... Filmy ako tento prinútia človeka zamyslieť sa nad správaním niektorých ľudí. Liečebňa pre mladistvých s psychickými poruchami - dosť depresívne prostredie. Len ťažko sa však hľadá ten správny "liek", ktorý by dal dokopy ich rozsýpanú psychiku. Tento boj je oveľa ťažší ako by sa mohlo zdať na prvý pohľad a to hlavne pre nie práve priateľské vzťahy medzi pacientami. Ale každopádne to bol zaujímavý pohľad do prostredia, ktoré by najradšej väčšina ľudí zďaleka obišla a ignorovala. Ale ignorácia je príliš ľahké riešenie (teda skôr by som povedal, že to ani riešenie nie je), takže každý človek si zaslúži aspoň to, aby sa ho ostatní snažili pochopiť - lebo väčšinou všetko má svoj dôvod... Škoda, že kompozične to nebolo až tak kvalitné, to dosť ubralo na celkovom dojme. (24.02.2013)

Velmi realisticky natočené drama o pár mladých lidech, kteří se dostali na jedno místo, aby se alespoň trochu vykřesali z těch ran, které jim přinesly různé životní okolnosti. Jsem o to víc zoufalejší a bezmocnější, protože je jasné, že takových mladých lidí jsou dnes mraky a v mnoha případech ta míra pomoci je minimální a někdy i ze strany mladých nechtěná. Ani na moment bych nechtěla být v situaci psychoterapeuta, který měl tuhle skupinu na starost. Ne jen, že to musí být neskutečně vyčerpávající, ale ani si nedovedu představit, že by pak přišel domů, uzamkl to ve své mysli a ani by nevzdechnul. Já osobně bych na jeho místě byla pak sama zralá na nějaké léčení. Atmosféra byla skličující od začátku až do výborně vypointovaného konce a nebýt té neustále sině kmitající kamery, která mě ty nervy drásala navíc, tak jdu výš. Vynikající herecké herecké výkony a výborný, silně aktuální film. "Co dává tvému životu smysl?" (30.12.2013)

Viděl jsem tady hodnocení a přečet jsem si několik nadšenejch komentářů, takže jsem od filmu čekal hodně. Ale výsledek mě dost zklamal. Ve cvokárně jsem teda ještě zavřenej nebyl, ale věřim tomu, že se tohle osazenstvo asi blížilo realitě podstatně víc, než různý legrační blázni a mimoni úplně odtržený od reality, který jsou obvykle ve filmech k vidění. Problém je v tom, že se v tom blázinci většinu času jaksi nic zajímavýho neděje. Všichni tam jen tak posedávaj nebo hrajou basketbal, občas si tam povídaj, křičej a několikrát si daj do držky. Abych filmu nekřivdil, tak uznávám, že sem tam se nějaký lepší momenty našly, ale na těch 100 minut jich tam bylo dost málo. Na filmu hodnotim pozitivně celkem zajímavou muziku a solidní herecký výkony. Naopak otřesná je jakoby dokumentární kamera. Podobně kvalitní videa točim starym mobilnim telefonem po 10 pivech. (05.10.2012)

Jednoznačne jeden z kategórie tých lepších a kvalitných filmov z prostredia psychiatrickej kliniky. Vynikajúci herci v ústredných roliach a trefný scenár mohli byť podporené lepšou kamerou - alternatíva a prehĺbenie dojmu sa nemusí rovnať hneď "parkinsonovský štýl". Ale inak veľmi dobrý a silný filmík, natočený bez príkras, priamo úmerne tomu, aké drsné to musí byť/je na psychiatrii. Tvorcovia veľmi pekne a elegantne kladú otázku, či to má celé vôbec vlastne zmysel a či to nie je "len" o tom, aby si každý niesol svoje bremeno, najlepšia ako sa len dá. Btw: tá "rozbíjačská" scéna za hudby Deftones mi výrazne evokovala staré zlaté časy blbnutia na M.Mansona s parťákom Wormboyom, kult!:))) (27.10.2010)

"Jaká osoba je pro tebe v životě nejdůležitější?" "Asi jsem ji ještě nepotkal a doufám, že ji ani nepotkám, beztak by se na mě brzo vykašlala." Není důležité, jak vysoký máte rozpočet, když víte, co chcete říct a řeknete si to po svém. Manic mi přijde skoro jako reality show, což má vzhledem k tématu logiku a tohle pojetí na mě i díky tomu působilo mnohem naléhavějším a osobnějším dojmem než vypiplané Narušení. Druhou silnou stránkou je obsazení - kam se kurník poděli tihle skvělí mladí herci? Gordon-Levitt válí, Zooey působí jako ze skla a k Donu Cheadleovi nemám výhrad nikdy, natož teď. Tohle téma je mi hodně blízké, protože i mně vztek občas solidně rozesírá život, i já mám někdy u svých blízkých pocit, že jsou "jako lidé v hotelu: všichni jsou na sebe milí a nikdo nikoho pořádně nezná". Smutný a nezkreslený obrázek toho, jak bezva umí život někdy být. (13.08.2010)