Hobit: Bitva pěti armád

Já to věděl! Před projekcí jsem sice zaznamenal spoustu buď přímo mírně negativních či minimálně velmi vlažných přijetí (a to i mezi mými Oblíbenými), ale já stejně čekal, že u mě to bude přesně naopak. A taky tomu tak po zhlédnutí skutečně je! Peter je prostě moje krevní skupina a jeho režisérský styl a um mě stále dokážou dostat. Samozřejmě, že se dá do filmu rýpat, nejvíce asi kvůli dojemným a patetickým promluvám, které ke konci gradovaly (a bylo jich zde z celé trilogie pochopitelně nejvíce), nicméně v tomto zcela konkrétním světě hrdinů (a de facto pohádce, navíc při loučení se s některými postavami) tak nějak mají své (ospravedlnitelné) místo. Zároveň je třetí díl dokonalou definicí toho, čemu se říká „epické fantasy“. Byl jsem (znovu) svědkem skvělého filmové zážitku, a proto stejně jako předchozí 2 díly hodnotím plným počtem. (14.03.2015)

Hobit bez hobita aneb ani cesta tam a ani zpátky. Více než kdy jindy je „trojka“ Hobita dílem dvou režisérů. Jednoho (říkejme mu třeba PJ), který rozumí postavám, konfliktům mezi nimi i v nich a vystačí si s přesně obsazenými herci. Jakmile mají plátno pro sebe Bilbo, Thorin či Gandalf, tak to funguje způsobem, který mnohdy přináší ty vůbec nejlepší i nejpůsobivější momenty z obou trilogií. Jenže pak je tu ještě druhý režisér (říkejme mu třeba CGI PJ), který ztratil cit pro míru dobrého vkusu. A ten si dává na celé (pře)dlouhé pasáže pohov a nechává pracovat počítače. Tam kde slouží efekty ději či výjevům, tak nelze mít výhrad. Tam kde slouží čistě „pro sebe sama“ a jsou přepálené jako v případě (bohužel ani zdaleka pouze) rádoby cool skopičin elfěte Legolase je člověku za CGI PJe skoro až stydno. Tam kde si v minulosti PJ vystačil s deseti vteřinami „cool Legolase“, tam je CGI PJovi deset minut málo. Naštěstí i tak má ten první z nich ve výsledku stále ještě navrch, ale přeci jen je (ne)poměr (ne)vkusného na pováženou. O to více, že tentokrát více než kdy jindy bije do očí, kde co chybí a bude doplněno až v prodloužené verzi; přednost dostalo vše akční na úkor postav, motivací a podobných "nadbytečností". Typickým příkladem je finále; několik minut se to efektně (a ne nutně vždy i efektivně) bije hlava nehlava, ale nic moc z toho, aby následně jedna mlčenlivá momentka posmutnělého Bilba a Gandalfa s dýmkou řekla naprosto vše. A tak je v této části se vším. Prodloužená verze je pak zajímavá především v tom, že ještě akcentuje oba ty protichůdné přístupy; a tak tu je mnohem více skvostných charakterových momentů, stejně jako i více oné odosobněné přestřelené CGI akce. (11.12.2014)

„KAŽDÉMU REŽISÉROVI UDĚLÁTE NEJVĚTŠÍ RADOST, KDYŽ MU DOVOLÍTE NECHAT ZEMŘÍT NĚKOLIK HLAVNÍCH POSTAV" Peter Jackson /// Zábavná jízda, při níž nekritičtí obdivovatelé hobitů, elfů, trpaslíků, lidí a dalších obyvatel Středozemě, budou (zase) v sedmým nebi. Patřím k nim. Jackson se rozloučil se Středozemí ve velkým stylu. Parádní vizuál, výprava, choreografie soubojů… zábavná dlouhá bitva, plná nápadů a zvratů v níž Legolas opět skáče po všem, co mu stojí pod nohama a Gandalf mocně vládne klackem. Nic novýho. Jenže místo davovejch scén nás Jackson baví osobníma soubojema, kterým se věnuje detailně, jako by chtěl ponechat jedinečnost velkolepé bitvě u Minas Tirith. Což oceňuju. (Stejně mě víc než všechno to mlácení zaujal temnej rozzuřenej monolog Cate Blanchett k Sauronovi.) Už se těším na Director´s cut (slibuje se dalších 30 minut), kde stopro dostane větší prostor nejen bitva, ale možná i (nejeden) pohřeb. Jackson se rozloučil se Středozemí ve velkým stylu. Někteří uroní slzu nad padlejma, ale spoustě z nás bude smutno z toho, že je (asi na dlouho) dobojováno. Nezbejvá než doufat v nějaký překvápko. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1937 napsal John Ronald Reuel Tolkien, neznám. 2.) Hledám svobodnou elfku (a mrtvýho trpaslíka). /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (29.12.2014)

Nevím jestli za to mohlo debilní 3D, ale já se u toho vařil. Slepenec bitek, které by vypadaly hezky jako in-game intro v nějaké mlátičce, mě prostě už nebavil. Krátka akční sekvence monumentální bitky z prvního Hobita je mnohem lepší, než celej tenhle film. Emocionálně fakt úplně prázdné, bylo mi u prdele, co se tam děje. Jedinej opravdu skvělej moment bylo Thorinovo vyražení z bran Ereboru na skřety. Navíc mě štvalo, že všichni skřeti maj nabušený brnění, ale dostanou v podstatě facku od nějakejch špatně vyzbrojenejch sedláků a chcípnou. Absence krve je taky hroznej fail, vypadá to nepřirozeně. Prostě Jackson už nevěděl kdy přestat. Hezky to ilustruje např. scéna finální bitky Thorina s Azogem, kdy na něj Thorin udělá fintu s ledem. Jak tam pak plave ta mrtvola pod ledem, tak je to naprosto epickej, komorní moment a já v duchu prosil ať to nezkurví tim, že se ten skřet probere. No samozřejmě, že na něj vybafne a stojí to za hovno... (14.12.2014)

Je to vydarený akčný fantasy filmy, ktorý je záverečným dielom tejto slušnej série. Má celkom dobrý príbeh opäť pokračujúci po záverečných udalostiach dvojky, agresívny drak sa vydal zničiť jazerné mesto, čo sa mu z veľkej časti aj podarí a tak tí, čo prežili prišli o všetko a sú nútení zostať v zrúcaninách mesta pod horou, pričom dúfajú, že dostanú niečo z obrovského bohatstva zlata, aby mohli znovu opraviť svoje mesto. Lenže vodcu trpaslíkov Thorina už zlato pohltilo, má pre neho omnoho väčšiu cenu, než priateľstvo a česť, preto sa ho rozhodne s ostatnými brániť a to aj za cenu veľkej vojny. No agresívnych škretov, ktorí chcú horu za každú cenu je mimoriadne množstvo a tak sa trpaslíci, Elfovia a ľudia musia rozhodnúť, ako sa k celej situácii postavia. So spracovaním som dosť spokojný, úvod s drakom okamžite vtiahne do deja, pričom to pôsobí až prekvapivo nekompromisne, takže som mal z toho veľmi dobrý pocit. Následne sa síce nájde dosť scén, bez ktorých by som sa kľudne obišiel a to vrátane línie so skupinou trpaslíkov pri zlate, to ma vôbec nezaujímalo, ale našťastie je aspoň stále jasné, že sa chystá niečo veľké a to sa presne stane a tak keď už vypukne vojna, je sa stále na čo pozerať. Akcie je tu plno a som s ňou dosť spokojný. Je skvelo natočená, nadmieru veľkolepá, poteší aj dostatok zaujímavých nápadov a slušná choreografia súbojov. Nachádza sa hlavne v druhej polovici, ktorú už tvorí samotná vojna niekoľkých strán a síce určite musím vytknúť jej celkovú nelogiku, toto nefunguje ani v rámci pravidiel svojho univerza, ale po stránke zábavnosti sa jej už nedá moc vytknúť a sadli mi nielen sekvencie, v ktorých je dôraz na veľkoleposť, takže strety stoviek protivníkov, ale aj tie menšie, kde ide skôr o menšie súboje. A tak opäť si ma najviac získali boje dvojice Elfov, ale v akcii sa je stále na čo pozerať. S hereckým obsadením som dosť spokojný, zostalo prakticky totožné s predchádzajúcim dielom vrátane nových postáv, ktoré mi veľmi sadli, pričom majú aj podobné množstvo priestoru. Jedine Richard Armitage ako vodca škriatkov ma už tentoraz vôbec nebavil. Réžia a technická stránka si tiež po všetkých stránkach udržali štandard z predchádzajúceho dielu. A nesklame ani hudba. Toto bolo moje prvé stretnutie s touto sériou, ktorú som v jej počiatkoch ignoroval, ale nakoniec som rád, že som ju skúsil. Takže po kvalitnej dvojke prichádza podobne kvalitné pokračovanie, ktoré opäť necháva nevýraznú jednotku ďaleko za sebou. K týmto dvom pokračovaniam sa ešte rád niekedy vrátim. 78% (03.01.2015)