Lola běží o život

Na světě jsou dva druhy lidí. Aspoň pokud jde o rychlost pohybu. Máme tu coury, to jsou ti, co se courají, a potom tu jsou běhny, tedy ti, co běhají. Lola je nepochybně běhna, a že jí to jde fakt dobře. Její přítel Manni má ale kliku. Při shánění 100000 marek totiž Lola prošlape i svoje nejlepší tenisky. Tak, dost už dvojsmyslů a vrhněme se na to. Tedy na komentář. Tenhle film jsem znal už roky. Tedy věděl jsem o něm. Lidé si o něm povídali, Simpsonovi ho parodovali, Dawson Leery z Dawsonova světa ho vydával za svůj nejoblíbenější film (a přitom jeho skutečný nejoblíbenější byl ET od Spielberga :oP), a já se Lole kdovíproč vyhýbal. Nebo snad ona mně. Zřejmě jen o vteřiny. Zřejmě tahle sympatická rudovláska proběhla okolo mě pokaždé, když jsem někde zaškobrtnul, nestihnul doběhnout autobus (což se stává často, mám totiž... těžké kosti) nebo dostal těžký záchvat alergie. A to je škoda. Já si ten film totiž okamžitě zamiloval. Inteligentní scénář, skvělí herci (a to mám takovou mírnou skrytou averzi vůči Němcům. Jejda, už není zase tak skrytá...), našlapaná hudba a bleskurychlý střih vytvořil lahůdkový adrenalinový mix, který mě na nějakou tu hodinu a čtvrt vytrhnul z každodenní šedivé reality, kde mají lidé docela nudné barvy vlasů. Mám pár feel-good filmů. To jsou takové, které si můžu pustit kdykoli, a trochu mi spraví náladu, ať se děje, co se děje. Lola má slušně našlápnuto (nebo naběhnuto?), aby byla jedním z nich. To už za to stojí, ne? Tak šup, koukat! (16.06.2010)

Lola běží o život pro mě znamená pouze dobře ukočírovanou akční režií, udržující film ve svěží rychlosti a nápadité zpracování pofiderního scénáře jinak předurčeného ke strmému pádu. Samotný námět však nemůže být tolik originální pro nikoho, kdo zná nesrovnatelně lepší Groundhog Day. Lola v průběhu svých tří alternativ prochází jen minimálním vývojem, její konečný úspěch není založen na žádném ponaučení, tenhle film prostě nemá logiku ani myšlenku. Je to nesmysl vyhypovaný rychlou kamerou, techno muzikou a přitom vyplněn naprosto dutými dialogy... Jen zkuste děj trochu pozorněji vnímat, je to stupidita na každém rohu (a tím samozřejmě vůbec nemyslím nereálnost). 4/10 (15.11.2009)

Ja som myslel, že som asi trošku mimo, tak som si po rokoch film pustil znova, no stále si trvám na tom, že stále netuším, čo na tom všetci tak ulietavajú. Veď keď si to rozoberieme, tak z tých chabých 74roch minút čistého času vidíme takmer polovicu ako (mne nie veľmi sympatická) Franka Potente beží a tri krát dokonca v tých istých scénach a záberoch! Bože! Som si ich dokonca pretáčal, lebo ma to nebavilo. Je to síce fakt zaujímavé, nápad je ojedinelý a úvodné citácie zaujali tiež. A tie fotografické prestrihy počas stretu nejakých postáv sú naozaj neskutočne cool. Ale, to je vše přátelé! 65%. (04.12.2007)

Na tomhle filmu mě nejvíc baví jeho dynamika – pohyb kamery, běh Franky Potente, moderní soundtrack. Tak trochu problém je v tom, že lidé od Tykwera chtějí další podobné filmy, ale je to právě Lola, která se z jeho filmografie nejvíce vymyká. Tak mu to snad vydrží, protože flákat další filmy podle tohoto mustru by nebavilo ani jeho, ani mne jako diváka. (09.10.2014)

Když sleduje člověk tenhle sebevědomý filmařský koncert, který sice kdovíjak neřeší nějaké pevně zcelující vypravěčské schéma, ale svými žánrovými a formálními hrátkami je jedním z nejvýraznějších autorských projektů své doby, říká si, proč to proboha takhle nejde i u nás. Film, z něhož dělají neúprosný soundtrack, promyšlené střetávání několika postav v nepříliš složité spirále a megavtipné fotografické koláže neutuchající gejzír dynamické černohumorné zábavy. Uhrančivá Franka Potente navíc v úloze, v níž by v tradičním sprintu na dva kilometry rozcupovala i Toma Cruise... 85% (20.02.2019)