České století
Bullet for Heydrich
Režie:
Robert SedláčekScénář:
Pavel KosatíkKamera:
Michal KrejčíHudba:
Michal RatajHrají:
Martin Finger, Ivan Trojan, Monika A. Fingerová, Richard Syms, Jiří Bábek, Michal Dlouhý, Aleš Procházka, Hartmut Krug, Marian Roden, Pavel Batěk, Jim High, Jared Doreck, Jiří Racek (více)Obsahy(1)
Londýn, válka. Prezident v emigraci Beneš a jeho šéf špionáže plukovník Moravec. Atentát na Heydricha aneb k čemu je dobrá vražda tyrana. Hlavní postavou tohoto dílu je spolu s prezidentem Benešem šéf československé exilové rozvědky v Londýně František Moravec. Jeho rozhodnutí zlikvidovat Heydricha rozbouří hladinu adrenalinu londýnského odboje, orientovaného především na vyjednávání a politicko-strategické cíle přímo v Británii (v Čechách se válka nerozhodne, říkají). Moravec touží po činu, k čemuž je však prezident Beneš hluchý; na výzvy prostě neodpovídá, jako by je neslyšel. Vraždy nepatří do jeho myšlenkového světa, jakkoli cynický dokáže být k lidským osudům. Krok za krokem pak sledujeme zrod Benešova klíčového rozhodnutí z dob druhé světové války. Aby se nemohl opakovat Mnichov, je nutné „zjednodušit" národnostní strukturu obyvatelstva vyhnáním (ještě neví přesně kolika) milionů sudetských Němců. Aby toto bylo možné (tedy aby s tím nakonec souhlasily velmoci), je třeba vytvořit situaci, která z Československa jasně vytvoří nikoli jen oběť nacismu, ale spolubojovníka v boji proti němu. Vražda tyrana tento propagandistický záměr splňuje. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
V britském exilu se setkáváme spíše s politikou a diplomacií, než s nějakou akcí. Akci konec konců nevidíme ani v jiných částech. Lze ovšem dobře pozorovat rozchod Čechů a Němců na příkladu Beneše a Jaksche. V jedné chvíli je naznačeno, že Beneš je Stalinovým spojencem. A to ještě poměrně brzo před podepsáním smlouvy v roce 1943. Je škoda, že se tento moment nepovedlo více rozpracovat, schizofrenii odboje, západního a východního. Dále mohlo být více rozpracován proces oduznání Mnichova. ()
O Martinu Fingerovi jsem doposud spíše jenom slyšela, byla jsem tedy velice mile překvapena jeho skvělým výkonem v roli prezidenta Beneše. Trojan také nezklamal (samozřejmost). Ač mám výhrady k samotnému názvu (o atentátu jsme se příliš informací nedozvěděli), jedná se asi zatím o nejpropracovanější epizodu cyklu "České století". ()
Jedna z těch slabších epizod. A myslím že za to může ono pojetí českého exilu v Británii, kam se tato epizoda přesunula. Linka Gabčíka a Kubiše mi zůstala celkem mimo zájem (nebyla vykreslena zajímavě), hovory Beneše se zástupcem Německé menšiny u nás byly vrcholem epizody spolu s pár dialogy Beneše a Churchilla. Více nic. Slabší epizoda, která ale i tak si zaslouží palec nahoru a pochvalu za zpracování a scénář. 65% ()
Zatím asi nejslabší díl, kdy se tvůrci snažili znárornit co nejvíc, a co za největší časový okruh, a tak ve výsledku ukázali vlastně hrozně málo, protože materiálu by bylo na celou sérii, a narvat to do jednoho dílu takto obšírně prostě nešlo. Takže se hodně skáče, vidíme Beneše jednat s Brity, a najednou konec války, a Beneš někde mimo záběr uzavřel dohodu s Ruskem. Potěšilo klasicky herecké obsazení a pestré dobové dialogy, znázorňující atmosféru exilové vlády, kdy jak vidíme, politika byla prostě vždy a všude, a stejně tak prosazování svých zájmů, pravd či metod. Zajímavá figura Františka Moravce, viditelně zapálený vlastenec, který by se nebál jít přes mrtvoly. ()
Pro někoho (Schwarzenberg) válečný zločinec, který patří před Haagský soud, pro jiného národní vůdce a spasitel. Myslím, že doba ještě nedozrála na to, abychom mohli bez omezení studovat a chápat, o co tehdy vlastně šlo. A tenhle TV projekt na tom samozřejmě nic nezmění, maximálně posílí nějaká ta národně pociťovaná klišé. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (1)
- Natáčení probíhalo částečně v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě a v Písku. (Cucina_Rc)
Reklama