České století

Ambiciozní projekt je nepovedenou karikaturou svého záměru, i když druhá část cyklu nevyznívá tak beznadějně jako první. Vše uvozují Sedláčkova slova, podle kterých Beneš měl být údajně slabou osobou. Bolestným překvapením jsou i Kosatíkovy scénáře, které jsou ve své jednoznačné většině hluboko pod úroveň jeho knih. (19.12.2013)

Chtělo by to umožnit ohodnotit každou epizodu zvlášť, tak aspoň zde sumárně a stručně: 1) Velké bourání **** (nejlepší prvek: konfrontace Huby a Donutila), 2) Den po Mnichovu *** (Landa), 3) Kulka pro Heydricha **** (záměrná absence explicitního zobrazení klíčové události), 4) Všechnu moc lidu Stalinovi **** a půl (skvělé ztvárnění všech postav), 5) Zabíjení soudruha ***** (po všech stránkách absolutní vrchol první části cyklu). 6) Musíme se dohodnout **** (nelze vypíchnout nic konkrétního), 7) Je to jen rock´n´roll (nejcivilnější Marek Daniel ze všech 3 dílů s Havlem), 8) Poslední hurá ***** (rozhovor mezi Havlem a Dubčekem), 9) Ať si jdou ***** (závěr!) (27.11.2013)

Komentář číslo 13 stovek si nechávám na České století. Jedná se velmi povedený historický seriál. který se místy nevyhýbá tendenčnosti a pochopitelné zkratkovitosti, ale z drtivé většiny se s prezentovanými fakty dá souhlasit. Suverénně nejlepším dílem jest Zabíjení soudruha, ostatně je vidět, že si tvůrci dali záležet převážně na počátku komunistické totality, o které se dosud příliš nemluvilo. A nesmím zapomenout na převážně excelentní herecké výkony, které vyloženě táhnou celý seriál nahoru. Spokojenost. 85% (22.12.2014)

1. díl: Po formální stránce první díl kvalitní. Problém je ale v tom, že tohle téma (Masaryk+vznik republiky) je samo o sobě téma na bezmála 8 dílů. Proto přeskok z roku 1916 až do listopadu 1918 vlastně vynechává ty nejvýznamnější úspěchy, tedy chybí pobyt v Rusku a budování legií, což byl jeden z klíčových prvků pro uznání republiky. Když se mluví o legiích, je třeba si uvědomit, že nešlo o pár dobrovolníků, ale jen v Rusku o skoro 100 000 mužů, plus legie ve Francii a Itálii. Dále zcela chybí cesta po Spojených státech. Když už tam byl hlas vypravěče, mělo by to být aspoň zmíněno, když už bylo dramaturgicky rozhodnuto, že právě to nejpodstatnější neuvidíme. Místo toho všeho vidíme jen dlouhé záběry na Masaryka stojícího na břehu Bodamského jezera. To může sloužit jako úvod něčeho nebo jako dokreslení zbytku, ne jako hlavní část. No, uvidíme, co bude dále. P. S. Huba jako Masaryk nebyl špatný, ale Svatopluk Beneš ve filmu Člověk proti zkáze je lepší. Celkově zatím tak 70 %. Po dokoukání: Tak zbytek odpovídá započatému. Seriál si prý klade za cíl rozproudit debatu o výrazných okamžicích naší historie. Problém je, že nám z těch okamžiků ukazuje jen střípky a to ty, které na základě nějaké svojí subjektivní úvahy považují za důležité Kosatík a Sedláček. Paradoxní při tom proklamovaném záměru rozproudit debatu je to, že na jakoukoli kritiku zastánci seriálu odpovídají "ale to nemůžete brát jako historii, to je legitimní osobní pohled na věc". Obávám se, že v tom je schována nějaká hlava XXII. Nezobrazuju historii, ale chci o ní debatovat - nedebatuj, je to osobní pohled a ne historie. Tak si vyberte. Ostatně ono toho k debatě moc není, maximálně k pár poznámkám o ne právě dobrém uchopení a chybách (doporučuju např. kritiku Tomáše Koloce na Britských listech). Jako celek to jednoduše není ani zajímavá historická freska, ani nabídka sporných momentů a rozhodnutí v naší historii 20. století, ale jen jeden úzký a ne moc debaty hodný pohled. Ke kladům patří slušné herecké výkony a některé jednotlivé scény, které však příliš čnějí ze zbytku. (28.10.2013)

Veľa zaujímavého, ale aj veľa opomenutého. Časti sú nevyrovnané, no napriek tomu ako celok je to úspešný projekt aj vďaka vydareným hercom, ktorí sa nie vždy podobali, ale snaha zahrať ducha tej ktorej historickej osobnosti bola veľmi úspešná. Škoda asi aj úmyselného mazania histórie. Kde sa pri tvorbe 1. republiky stratil Štefánik? Na druhej strane Beneš ukázaný asi v správnom svetle, hoci jeho výrok napriek mojím antipatiám veľmi uznávam: "Existujú dve druhy pravdy. Tá skutočná a tá politická." Časť s Heydrichom jedna z najhorších, v podstate šlo len o kecy v diele, kde mohlo byť veľa akcie. Na druhej strane, keď začali pokútne diskutovať medzi sebou komunisti, to z toho až mrazilo, tam akciu netrebalo, stačili len tie ideologické kecy. Najlepšia časť bola jednoznačne Zabíjení soudruha. Niektoré zábery sú tam strašne hutné, silné, mrazivé. Od Horákovej až po politické debaty fantasticky zahratých postáv. Kléma večne spitý, Slánsky stalinista jak sviňa a aj tak ho ten gruzínsky nedorobok nechal oddrbať. Pretože sa naplnili Slánskeho slová: "Klémo, dúfam, že ti nemusím vysvetľovať, aký je rozdiel medzi človekom a stranou. Prvý je hovno a druhý je všetko." No a tak aj soudruh Slánský dopadol. Ako hovno. Od Havla to už potom šlo trochu dolu vodou. Vašek Láhev ukázaný vraj ako rebel, pritom milionár, ktorý sa osviežoval podobne ako náš Heger už na obed vodkou a cez cigaretovú clonu ho nebolo ani vidieť. To sa ale nesmie hovoriť, to by padol kult a ešte aj letisko je po ňom predsa pomenované. Pritom výrečnosť Vaška s lahví bola nepriamo úmerná klesajúcej hladine v tej láhvi. A tých lahví nebolo nikdy dosť. (21.03.2023)