Hořící keř

První, co mě napadlo, že to bude úplně jiná káva, než nostalgicky laděný návrat do minulosti zachycený ve stylu retro televizního seriálu Vyprávěj. Shovívavost vůči normalizační době je tatam a všichni se jistě shodneme na tom, že doba, kterou zachycuje režisérka Agnieszka Holland s vlastním emočním vztahem a znalostí dobových reálií se jeví trochu jinak než výše zmíněný seriál. Leč v zájmu úplnosti a ve snaze lépe pochopit dobu chci podotknout, že na odhalená fakta československé minulosti oživené dokumentárními záběry se lze podívat ze dvou stran, protože každá mince má dvě strany. Dnes si to lidé už nepamatují, ale lze vysvětlit, že pro mnoho občanů v době pookupační tzv. normalizace bylo ještě jiné Československo. Právě z tohoto společenského a politického marasmu uměla řada lidí šikovně profitovat a nakrást třeba ve státním podniku všechno, co potřebovali pro stavbu svých chalup. Nemluvě o tom, že již od ranních hodin hospody jen hučely a cinkaly půllitry, některé známé osobnosti, umělci, herci, zpěváci a muzikanti, (přisluhovači režimu), doslova lezli za minulé doby režimu do zadku, či dokonce fízlovali. Zatímco jiní lidé protisocialisticky naladění (třeba Charta 77), museli třeba pracovat v kotelnách nebo jít rovnou sedět. Nicméně, zaplať pánbůh, že padl zářivý socialismus, dlouho jsem si myslel, že všechno bude fajn, ale dnešní vláda arogance moci, mocných chamtivců a lobbistů o fajnovosti tedy moc nesvědčí. Nemyslím si, že to je dobrá cesta do budoucnosti. Ale zpět k věci. Osudové drama JUDr. Dagmar Burešové při vší úctě mohlo nabídnout za 240 minut mnohem více, možná je to i tím, že tam bylo pár nadbytečných scén. I přes výše řečené je Hořící keř nadprůměrně vystavěný seriál, jenž zvedl televizní laťku. Herecký vklad v podání herečky Jaroslavy Pokorné v roli Libuše Palachové na mě působil asi nejemocionálněji, mimochodem skvěle to hrála. Velký herecký talent Táňa Pauhofová měla půvab, ale nejsilněji na mne nepůsobila. Snad bych ještě dodal, že je možná škoda, že zatím z neznámých důvodů filmaři opomíjejí detailnější pohled na život Jana Palacha, jenž by byl jistě nosnou a zajímavou látkou pro celovečerní film. (21.04.2013)

Napovídalo se o něm mnoho, výsledek nakonec naplnil ohlasy. Zvlášť když má převýraznou tuzemskou příchuť, to potěší o to víc. Než se schoval srp a kladivo, dělo se tu hodně prasáren. Poměr sil byl předem daný. Třídílné televizní drama, které natočila polská režisérka Agnieszka Holland, je sakra ambiciózní. Dalo by se o něm rozepsat na několik stran, ale tentokrát bude lepší, když si každý přímo při projekci vytáhne to své. Ať to bude naléhavý scénář mladého autora, spolehlivá režie umně analyzující nelehkou dobu, velkolepá kamera Martina Štrby nebo přesný casting, kdy bez výjimky potěší proklepnutá jména Pauhofová, Trojan, Huba nebo Budař, stejně jako civilně úsporná Palachova matka (Jaroslava Pokorná). Naléhavé, objektivní, emotivní, tíživé, stále aktuální a hlavně nepolopatické. (15.08.2014)

,,PRAVDA JE TO, CO JE PROSPĚŠNÉ PRO LID“...... /// Když pravda nevítězí a mrtví straší živé… ,,Jenda“ udělal to, co udělal a HBO, Štěpán Hulík, Agnieszka Holland spolu s neotřelým hereckým týmem, předkládaj apel na morálku a svědomí národa po třiačtyřiceti letech. G E N I Á L N Ě zopakují historii a zvyky tehdejšího režimu, nenápadně zasejou červíky pochybností do (mojí) hrdinský povahy, ale hlavně předkládaj historický drama, který by mohlo osvěžit národu paměť. My Češi ji totiž máme celkem krátkou….. Nemá smysl se ,,hrabat“ v jednotlivých dílech. Je to seriál, některý věci by se dali říct jednodušeji, některý vynechat, ale proč? Tvůrci Lidic dostali na prdel a já se těším, že se zase někdy najde nějakej frajer a pustí se do boje s NAŠÍM svědomím! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ta svině komunistická mě urazila. 2.) Potřebuju osvěžit naší historii. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (14.02.2013)

O Hořícim keři se toho mnoho napsalo, takže jsem se docela těšil, až ho konečně HBO bude vysílat. První díl mě totálně zklamal, protože byl o ničem. Asi každej, kdo žije v ČR (nebo i v SR) a má aspoň nějakej všeobecnej přehled, určitě ví, že žil nějakej Palach a ten se v roce 1969 upálil. Přesně toto vám 80 minut sděluje první díl seriálu. Byla to šílená nuda, která asi nikoho nemůže překvapit (těžko očekávat, že se třeba Palach po tom svym ohnivym extempore uzdraví), takže jsem si řek, že na další díly se ani dívat nebudu a seriál ponechám bez hodnocení. Hysterie okolo seriálu ovšem neustále rostla a když jsem pořád někde čet, jaký je to geniální dílo, který by měli všichni vidět, tak jsem se nakonec dokopal k tomu, že jsem zkouknul i další 2 díly. Druhej díl byl naprosto o hovně a jediný, co mi z něj utkvělo v paměti, byla proměna Ivana "karlím vola" Trojana. To jsem tak nějak tušil od začátku, že on prostě nemůže hrát zápornýho fízla. Třetí díl mi připadal asi nejlepší, ale to bylo možná tim, že jsem se nedíval na televizi, ale pěkně na kompu, kdy jsem jsem vedle v okně v DOSboxu pařil Jagged alliance. Akorát jsem na konci zase kroutil hlavou nad tim, že je divákovi předhazováno, že o pád komunismu se zasloužila nějaká parta vlasatců, co si v hospodě hráli na disidenty. Opravdu nevim, za co všichni rozdávaj 5 hvězd. Snad bych to pochopil u někoho, kdo se díky tomuto seriálu právě dozvěděl, že tady před lety vládli nějaký komunisti a že ten život tenkrát vypadal prostě trochu jinak. Spíš mam pocit, že tady všichni rozdávaj 5 hvězd, protože dát Palachovi 5 hvězd je prakticky povinnost. A kdo mu 5 hvězd nedá, je komouš, vyvrhel a nepochybně i agent KGB, což si může ověřit každý, kdo používá siderické kyvadlo Petra Cibulky. Já osobně nepovažuju za nic obdivuhodnýho, když se někdo zabije (a ještě navíc takhle blbě), takže nebudu rozdávat hvězdy z nějaký pochybný úcty k Palachovi. Docela by mě zajímalo, jestli by byli podobně oslavováni třeba Gabčík a Kubiš, kdyby se na protest proti Heydrichovi upálili. Dávám 2 hvězdy za pár docela slušnejch hereckejch výkonů a jakous-takous atmosféru v závěrečnym dílu. (14.03.2013)

Agnieszka Holland se neubránila růžovým emocím a její vlastní zainteresovanost se stala největší překážkou celého tématu. Nejhorší je to prolínání skutečných dokumentů a nekonečné záběry na Táňu Pauhofovou, kterak vstřebává nejrůznější kapitoly dějin. ___ Podruhé na #finaleplzen ještě únavnější. Hořící keř ve skutečnosti není Palachiádou, ale ženským filmem od režisérky o super ženě JUDr. Dagmar Burešové, která navzdory velmi namáhavé a klíčové roli v Palachově kauze nemá nejmenší problém hájit zájmy Palachovy rodiny, ale také vychovávat dvě holčičky povinné docházkou do mateřské školy, být dokonalou manželkou a morální občankou. Je okouzlující v každé situaci, nikdy jí nezklame make up, účes stále drží a pokud dostane dlažební kostkou během demonstrace, tak je ještě krásnější, než v soudní síni. Dokonalost interpretace Pauhoufové nepřipouští jediný lidský rozměr v postavě této neomylné právničky, která ač de facto zničila kariéru svého muže a Palachovým dodala jen jistou naději, bylo vše odpuštěno, zkrátka proto, že se rozhodla stát na správné straně barikády. #hbo (17.02.2014)