Tetovaný

Jelikož se Jean Gabin a Louis de Funès v reálu moc nemuseli, tak to jiskření mezi jejich postavami vypadá velmi věrohodně. Možná to není tak vtipná komedie, jak bychom od Funèse očekávali, ale i tak se zde humorných scén dočkáme. V minulosti se mi tento film moc nelíbil, ale teď jsem už na něj zřejmě dostatečně uzrál. Třeba se mi to jednou podaří i u Zelňačky... P. S. Jsem to jenom já, kdo v hudbě při noční scéně na hradě slyší vykrádačku znělky Růžového pantera? (11.10.2009)

Jeden z nejlepších Funésových filmů i přesto, že hrál se štábem, se kterým dříve nebyl prakticky v kontaktu a ta nervozita je tam ze začátku trochu znát. Později se ale duo Funés - Gabin tak sžije, že je to jeden vtip za druhým. Mimo to scénář byl spíchnutý ze dne na den a tak se na něm během natáčení i pracovalo a Jean Gabin jim do toho dost kecal, ale hlavní je, že se to povedlo a tyto dvě francouzské legendy se spolu potkali a natočili tuto skvělou komedii. (22.12.2006)

Tetovaný je příjemný komediální pokus o symbiózu jednoduchosti a vznešenosti. A klaunská zběsilá údernost je zde skutečně podbarvena elegantní urozeností a zjemňuje tím svou neotesanost. Opět trpí je celková soudržnost děje, ale díky herectví ústřední dvojice většina diváků leccos promine. Jejich popularita znamenala téměř jistý úspěch. Mohu sice litovat preferování okamžiků gagu před celistvostí, přesto nejedno místo dokáže roztáhnout úsměv doširoka. Hvězdou filmu je svérázný hrabě Enguerand - Louis Marie de Montignac alias legionář Legrain (dobrý Jean Gabin). To on dodává příběhu neotřelé kouzlo a přirozenou vznešenost, se kterou nekompromisně umlčí každý hlasitější vzdor troufalosti. Do hry přichází i jistý druh polemiky životních přístupů, ty ale slouží především k podbarvení momentů a vypíchnuti kontrastů. Druhou hvězdou je Félicien Mézeray (příjemný Louis de Funès), sebevědomý obchodník s výtvarným uměním. Jeho neurvale naléhání do té doby nenarazilo na hrdou neústupnost. Každý má svou cenu a kompromisy jsou občas nutností, vedoucí k cíli i ve způsobem přijímání a dávání. Nakonec se vše stává hrou a skromnost není vždy tou nejžádanější lidskou vlastností. Z dalších rolí: venkovský stavitel s ojedinělou zakázkou Maurice Pellot,(sympatický Paul Mercey), dychtiví američtí kupci obrazů Larsen (Joe Warfield) a Smith (Donald J. von Kurtz), Félicienova manželka s nesnesitelným smíchem věčnosti Suzanne Mézeray (Dominique Davray), nad hraběcím samosoudem bdící venkovský četník (Pierre Tornade), k rasismu odbojný Mézerayův komorník (Ibrahim Seck), Félicienův dvorní malíř Dubois (Henri Virlojeux), či pečlivý dermatolog profesor Mortemont (Hubert Deschamps). V jednoduchosti je stále síla, šarm a neposedné nadšení dodává osobitý styl. Obveselí, potěší, někoho nadchne, málokoho zklame. Amedeo Modigliani, urozený Gabin, diblík Louis a nedbalá vizáž sešlého šlechtického sídla, jako hold vznešených starých dobrých časů. (14.07.2017)

tentokrát ani Funésovo herectvo nebolo schopné "prebiť" charizmu, ktorú do svojej postavy hrdého, vlasteneckého, staromilského aristokrata vložil Jean Gabin.... ale možno aj to bolo cieľom filmu - poukázať na "malosť" finančných dravcov pachtiacich sa za každou vidinou zisku, oproti skutočným aristokratom, ktorých titul, česť a hrdosť sú nezávislými na počte núl na bankovom konte (17.11.2007)

Dve veľké osobnosti francúzkej kinematografie minulého storočia spoločne v jednom filme. L.deFunes a J.Gabin v komédii, ktorá veru do nového milénia nepatrí. Ťažko by si hľadala nadšených divákov v radoch súčastnej mladej generácie. Však nepochybujem, že v roku 1968, kedy bol tento snímok natočený, ich humor fungoval dobre. Dnes je to len skôr taká spomienka pre pamätníkov na týchto dvoch francúzskych hercov. Preto jedna hviezdička pre každého z nich. ** (18.08.2008)