Vášeň mezi řádky

Výborný dobový film, ve kterém jsem si užíval preciznost všech zúčastněných, stejně jako sebejistotu s jakou Fiennes režíruje. Je zbytečné mluvit o jednotlivých hereckých výkonech, protože všechny jsou naprosto přesné. Výpravě filmu nemám co vytknout, avšak nikdy se z ní nestane to hlavní na plátně (jako se to povedlo například u Královny Viktorie). Nepřebíjí postavy a jejich příběh, jen je doplňuje, takže vše vypadá zcela přirozeně, jako by se tvůrci přenesli o jedno a půl století do minulosti. Ze všeho nejvíc však musím vyzdvihnout jistotu Feinnesovy režie. Vy vypjatých scénách mezi dvěma hlavními postavami se často úplně obejde bez hudby a k dokonalé atmosféře scény mu stačí jen herci a správné nastříhání detailně vymyšlených záběrů. Hudba se naopak ozývá nejhlasitěji, když hlavní hrdinka prožívá silné vnitřní emoce, nebo dojde k zásadnímu rozhodnutí. Další odvážnou volbou, která se vyplatila je absence záporné postavy. Film se tak vyhýbá všemožným klišé, nevidíme tedy zlou manželku, matku, sestry, manžela, spolupracovníka, soka v lásce ani explicitně zlou tehdejší společnost. Dokonce se v některých scén zdá být tím nejzlejším (nejbezohlednějším) sám Dickens. To hlavní proti čemu musí mladá Nelly bojovat je ona sama, její přesvědčení a neschopnost přiznat si pravdu, přijmout ji a žít s ní. Invisible Woman bych tedy doporučil každému, komu není cizí prostředí viktoriánské Anglie a je schopen užít si film, který není vystavěný na atrakcích, ale na preciznosti a podmanivosti každé jednotlivé složky. PS: Pokud někdo postrádal vášeň, tak se asi moc pozorně nedíval. Byla přítomná v mnoha scénách, i když nikdy ne explicitně (jak se na viktoriánský film sluší). Nepamatuju si, kdy naposledy jsem viděl film, ve kterém by bylo tolik vášně a touhy vyjádřeno třeba jen jednou nenápadnou větou, nebo pohledem. (17.04.2014)

"Toto je příběh o zármutku. Toto je příběh o žalu. O lásce odmítané, lásce obnovené, která přežije navždy..." Drama, jež pro svoji ponurost, líné tempo, city a jejich vyobrazení, není pro každého. Příběh se opírá o význam Charlese Dickense, ale hlavní postavu v tomto filmu zabírá žena, které se skvěle zhostila Felicity, a jež vyčnívá nade všemi, jakož i nad dějovou stavbou. (28.05.2015)

Pokud bych tento film mohl přirovnat k hospodě, tak to bylo jako U Suchánků. Je až k neuvěření, že pořád existují takhle sterilní filmy, jež postrádají myšlenku, děj, hýždě či humor! Jedině ženy mohou ocenit ten pseudo vztah spočívající v básních či sladkých žvástech, jež pronáší starý perverzní čuňák vůči křehké osmnáctce, jež je "naivní jako Sansa". Každopádně se musím pochlubit, že jsem vydržel celých osmdesát minut, což je vzhledem k mému odporu vůči podobné viktoriánské tvorbě věru úspěch! odpad! Celosvětový výdělek k 5. 7. 2014: $1,234,254, což je 0,09 násobek budgetu (05.07.2014)

Ralph Fieness je excelentní herec, jeden z těch nejlepších doby, ale zatraceně špatný režisér. Už druhý film, který se nese v duchu takové té tradiční, až shakespearovské, dialogovky, navíc s dobovou atmosférou, ale situacemi, které jdou úplně mimo Vaše chápání. Film, co děsně nudí a když už Vás chce šoknout neštěstím, tak to udělá tak blbě, že se Vám chce spíš smát, než brečet. (14.05.2021)

Ralph Fiennes bude kritiky poměrně uznávaný, protože natáčí filmy, které poměrně věrně dokáží zachytit dobu a prostředí a jsou schopny zaujmout silnými emocemi, a to i přesto, že se na diváka nesnaží být milé, spíše jako kdyby ho odrazovaly svým tempem, strukturou. "Coriolanus" se mi zamlouval trochu více, ale ani tohle není film pro masy. Mně nijak nenadchnul. (16.05.2014)