Piti Piti Pa

Tak nezaměnitelně blbé, jak může být snad jen klasická francouzská komedie. Tak blbé, že mě to až nutilo k pozornějšímu pohledu, jestli to ti Francouzi s humorem nemají prostě nějak jinak. V některých momentech se mi skutečně zdálo, že se mi to „jiné“ otvírá, třeba při obdivování sochy nebo v úvodu, když z auta vystoupivší de Funés posléze osloví všechny za ním stojící řidiče. Ale tam je to hmatatelně přes čáru, co počít se všemi těmi momenty prostě jen blbými, nevím. Celý film je z nich poskládán (a ještě blbě). V jednom momentu jsem však byl silně zaskočen, nevěděv náhle, na čem jako divák jsem. Byly to ty nekonečné vteřiny, po něž de Funés zkoumavě civí do právě zakoupeného nočníku. To jakoby hluchoněmé místo nesmyslně dlouhého zkoumavého civění mě oslnilo jako blyštící se diamant ve strusce. Pokud jde o standard, dost podařená je rodinka Siciliánů. Ale proč jsem se na to vůbec díval, když už dávno vím, že všechny tyhle „klasické pecky“ (obzvláště s de Funés), v dětství milované, jsou tak blbé, že se na ně dospělému dívat ani nejde? Proč dvě hvězdičky, když i tu jednu bych dal leda z milosti? Proč? Protože Piti piti pa. V dětství jsem to viděl asi dvakrát, naposled snad v deseti letech. Utkvěla mi vzpomínka jen na schéma „napružený směšně přísný taneční mistr Funés, nezbedné mladé tanečnice, konečný úspěch“. A samozřejmě na refrén Piti piti pa a taneční kreace v oné povrchně módní, avšak elegantní estetice barevných zápaďáckých časopisů (ač v černobílé televizi). Pro tento dojem mi tento film tehdy připadal zvláštní, ke komediální zábavě jaksi přidával „vyšší uměleckou úroveň“. Ano, je to Piti piti pa, z nějž mě poprvé oslovila jakási náročnější úroveň. A mimo to (mimo to?), Piti piti pa bylo též mystériem sexu , v dobách, kdy jsem ještě ani nevěděl, že existuje něco jako pohlavní styk. Esence Piti piti pa, totiž to spojení směšného de Funés a jeho tanečnic, zůstala zachována i nyní. Je to především ta první scéna (obohacena předimenzovaným retro úletem mužského osazenstva) a finále, ale prakticky všechny podobné scény, dokonce se ona esence přelévá i do některých netanečních scén (žel jen v první půli), ano dokonce i když je tam de Funés bez děvčat. Piti piti pa je prostě trip do jiné dimenze. (09.06.2012)

Tady u tohodle filmu se Louis de Funes opravdu vyřádil. Co se týkalo jeho perfektně provedených scén, tak to byl fakt dobrý výkon. Ve většině scén doopravdy ukázal, že je to nejlepší komik. I jeho syn dobře zahrál roli, škoda že nekráčí v jeho stopách :(, umí hrát kvalitně. Atmosréra byla velice humorná, místami klidná a měla velice pozitivní nádech. Tady taky musím velice důrazně upozornit na VYNIJAKÍCÍ PÍSNĚ, jež dělali taky kvalitu filmu. Skoro každá scéna je provázena kvalitním humorem, na který se opravdu dá dívat a zaručeně potěší. Já mám k Piti, Piti, Pa velice kladný vztah a nechtěl bych, aby se tento film zahazoval a myslím si, že patři mezi nejdokonalejší filmy, co kdy Funes natočil, a tudíž dávám bez konkurenčně 5*. 95% (13.04.2007)

Louis de Funes je francouzský král. Piti Piti Pa je jako hudební komedie super. Muzika je zvučná a Funes se svým klasickým gestikulováním musí vést ženský taneční sbor. Oproti krimi Fantomas a komedie Jeden hot a druhý čehý se mi asi líbil trošku míň. Upřímně nevím co je na vině. Funes je totiž skvělý a díky božskému dabingu jsem se u filmu smál. Možná jsem se nesmál natolik, aby se mi to líbilo ještě více. Každopádně nadprůměrná komedie s hezkou hudbou. "No a co bylo dál? - Vzali se! - Marš do postele, nic jsi nepochopila! Všechny na kutě!" (72 %) (05.02.2015)

Je pravda, že ten film nemá na Četníky či na Velký flám, ale to je tím, že Funés tam nemá žádného dobrého sparingpartnera (to, co mu dělali Lefébvre a Galabru v Četnících nebo Jacques Dynam ve Fantomasovi). Pouze když se na plátně objeví na chvíli Paul Préboist, předvede spolu s Louisem komické číslo par excellence. Oliver de Funés sice nemá herecké vlohy, ale ve filmu mě štve míň než třeba Francois Leccia jako Filip Bosquier v Senzačních prázdninách. Soundtrack je opravdu povedený, taky ho dělal Francois de Roubaix, podle mě spolu s Vladimirem Cosmou nejlepší francouzský skladatel filmové hudby. Když si pustíte cokoliv z toho, co je od něj na http://www.francouzskyfilm.cz/download.html , tak se mnou možná budete souhlasit. Já však miluju hlavně hudbu k filmům Ho! a Stará puška. (09.01.2007)

Francúzsky filmový komik Louis de Funes sa tu predviedol v úlohe cholerického, poriadne prísneho choreografa Evana Evansa. Na dievčatá zo svojej tanečnej skupiny dohliada orlím zrakom. No ustrážiť celý hárem mladých tanečníc je i nad jeho sily. "Piti, piti, pá" je jedna z tých slabších komédií v ktorých sa objavil jedinečný Louis de Funes. Moc som sa pri tom nebavil. Funesa mám najradšej ako komisára Juve prenasledujúceho Fantomasa, prípadne ako strážmajstra Cruchota zo Saint Tropez. ** (13.04.2017)