Výhodná koupě

Robert Dhéry byl velký milovník grotesek a bláznivého humoru. Mám od něj velmi rád Tonoucí se stébla chytá. Výhodná koupě sice pojednává o luxusním autě ale až taková jízda diváka nečeká. Herecké obsazenstvo tvoří především Dhéryho kamarádi z jeho kabaretní skupiny Potřeštěnci. Moc mě nezaujali a hráli spíš otravné rádoby komické postavy. Ale Dhéry je milý a vůbec mi v hlavní roli nevadil, i když to stejně nejvíc oživil Funés. Film sám o sobě je taky spíš milý, než nějak třeskutě vtipný, má i několik nelogičnosti, hluchých míst a nějakých větších absurdních gagů se nedočkáme. I když v některých scénách Dhéry hezky vzdává hold svým milovaným groteskám. A já tyhlety staré (polo)zapomenuté francouzské komedie objevuju rád. Není nad filmové novinky.:D Komentuju opět opožděne, viděno už minulou sobotu a jako meziprogram mezi pěknou adventní akcí a Stardance to obstálo (:D). Mimochodem, ať žije advent, těšenícko na svatecky.::D  Ale za dva roky vzniknul Četník ze Saint Tropez a ten už byl někde úplně jinde. (06.12.2019)

Musím přiznat lehké zklamání, čekal jsem trochu něco jiného. O Robertu Dhérym koluje pověst vyznavače starých grotesek a autora (na francouzské poměry) absurdnějších scének, takže jsem čekal přehlídků bláznivých gagů, tak jako ve filmu Tonoucí se stébla chytá. Jenže ouha, Výhodná koupě je trochu z jiného soudku. Ne, že by film neobsahoval gagy, ale rozhodně se nejedná o kdovíjak divokou smršť. Vizuální humor je spíše kořením souboru úsměvných situací, které lehce ironizují změnu v chování okolí k hlavnímu hrdinovi, poté co si zakoupí drahé americké auto. Leč i přesto jako komedie obstojí, zvláště v momentech, kdy Dhéry není obklopený partou svých mně nesympatických přátel-sousedů. Ty hrají někteří členové Dhéryho komediální skupiny Les Branquignols, většinou ti, kteří se později v rámci francouzské komedie příliš neproslavili. Pozdější známá jména zde ale mají skutečně málo prostoru, jejich roličky mají blízko až ke cameu. I Louis de Funés, který má sice dvojroli dvojčat (a jedna odkazuje na předchozí Dhéryho komedii Poprask v kabaretu), není na plátně v součtu déle než zhruba čtvrt hodiny. Je ovšem velmi zábavné sledovat, jak už tady dokázal vytvořit něco jako základ postavy, která ho v pozdějších letech tak proslavila. (22.01.2010)

Tak trochu Joycevsky laděný příběh volných asociací trampot mladého dělníka / R.Dhéry/, který lacino přišel k americkému bouráku. Ocitá se v kufru auta, ve vězení, ale i na ministerské párty / pro ministra obchodu se stává nepostradaletelným/. Film voní lehkostí a svěžestí,Funes má dobře střiženou dvojroli dvojčat, náměstka v továrně a velitele policejního okrsku / zřejmě trenink na pozdější četníky.../ (09.01.2010)

,,Tento stroj kdysi obsluhovali čtyři muži... nyní: stačí jeden specialista." Z tohoto filmu již krásně číší nálada postupně rodící se nové a významné doby 60. let. Některé postavy (hlavně během vození se v kabrioletu) působí hodně uvolněně, film se stává mj. takovou přehlídkou tehdy moderních aut, podbarvuje to svižně veselá muzika, mezi lidi se čím dál víc rozjíždí médium televize, technologie vzrůstají... ale ještě to pořád není úplně ono. Výhodná koupě je komedií spíše úsměvnou, než po celý čas vyloženě zábavnou. Děj je navíc roztříštěn do různých dějových linek, které dohromady tvoří občas nevyrovnaný celek, funkční gagy a vtipy doplňují jak průměrná místa, tak různé záběry skoro až dokumentárního charakteru (natáčení pro televizi a pod.). Dobře to reprezentuje tehdejší styl komedií, navíc v bohatém obsazení se v menších rolích objeví vícero pozdějších hereckých hvězd, jako např. Michel Serrault. A samozřejmě Louis de Funès, který patřil k nezapomenutelným epizodkářům v komediích z předchozí dekády, a zde se mu dostalo dokonce dvojrole... jeho policejní strážník v poslední třetině je asi nejhezčí postavičkou z celého filmu. Závěrečnými minuty, kdy se film na poslední chvíli přesunul z černobílého vizuálu na barevný, měl jsem pocit, jakoby tvůrci plně otevřely dveře k následujícímu, velice úspěšnému dalšímu vývoji francouzské komedie. 60% #Francouzská kinematografie: Virtuální kino (23.11.2019)

Scény s Funésem tradičně výborné, bohužel, náš milý Louis tam je poměrně málo (nesehnatelnost dabingu mě velmi mrzí) a zbytek, s několika málo opravdu dobrými scénami, vydá jen na průměrnou podívanou s prapodivně zamotaným scénářem, který prazvláštně pobíhal z místa na místo - nebo alespoň mně to tak přišlo. Nicméně první půlhodina byla fajn, četnická camea potěšila (chyběl jen Michel Galabru) a díky Funésovi jsou ty jeho scény alespoň trochu zapamatovatelné, zejména na konci. 60%. (02.09.2017)