Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V lete roku 1683 pred brány Viedne dorazila tristotisícová armáda Osmanskej ríše, ktorej velil veľkovezír Kara Mustafa. Začalo sa obliehanie Viedne. Osud mesta sa po úteku cisára Leopolda stáva čoraz neistejším. Ak by Viedeň padla, osmanská armáda sa ľahko dostane až k Severnému moru či pred brány Ríma. Po mnohých týždňoch obliehania dochádza v dňoch 11. – 12. septembre 1683 k rozhodujúcej bitke, v ktorej sa váhy medzi víťazstvom a porážkou niekoľkokrát preklopia. V okamihu, keď všetko speje k víťazstvu armády osmanského veľkovezíra, dorazí na bojisko poľská armáda pod vedením kráľa Jána III. Sobieskiho. Poľské husárske vojsko zvedie vražedný boj, ktorý rozhodne nielen o osude cisárskeho mesta, ale aj celej Európy. (Incantator)

(více)

Recenze (63)

verbal 

všechny recenze uživatele

No, co vám budu povídat. Fickaně udělaný trailer sliboval historický velkofilm a já se těšil jak Polák na burzu. A on se z toho vyklubal hysterický malofilm, kde se pár tlustých pšontků sem tam projelo na koni v gumových kyrysech, několik jich dokonce spadlo a udělalo přitom "ááááá". Aspoň, že se nešetřilo na úžasně vypečených trikových scénách! Při "velkolepě" natočeném dělostřeleckém útoku na hradby Vídně si produkce dokonce mohla dovolit házet před kameru kusy pemzy a foukat do záběru kouř z cigaret! Velmi spektakulární a Karel Zeman by se měl co učit! Rymejk bych chtěl určitě vidět jako loutkový film. Jednak si myslím, že by to ty marionety herecky zvládly líp a z hořícího, papírového modelu Vídně by se mi nepochybně tajil dech, a druhak bych se u toho zajisté tolik nenasmál! ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Povrchne spravený historický film, ktorý iba v rámcoch reflektuje historické reálie. Zápletka ala kresťanstvo versus islám ma neinteresuje, okrem toho Osmanská ríša mal množstvo pokusov skončiť s Európou, ako ju poznáme; nielen tento jediný v roku 1683. Hrá sa na niečo veľkolepé a to ho vlastne aj zráža dole. Remeselné spracovanie je slabšej kvality, čo sa prejavuje hlavne v efektoch - zabudnite na americkú či v poslednej dobe aj západoeurópsku kvalitu, dokonca aj turecký Fetih 1453 je na tom lepšie. Na druhej strane, obrazový filter veľa vecí zakryje, stredoveké mestá sú v podstate hodnoverne naanimované a akčný príbeh nenudí. ()

Reklama

dr.fish 

všechny recenze uživatele

S krajním sebezapřením jsem dokoukal. Trestuhodně promrhaný námět, velký příběh dějin, který nabízí famózní látku na velkofilm, kdy se Evropanům mají dmout prsa pýchou a ženy slzí dojetím. Ne tak v tomto filmu. Animace na úrovni "Obušku z pytle ven", naprostá nepřehlednost dějové linky, nesmyslné dialogy. Významní velitelé se pouze účastní, nikoli že by hráli nějakou roli. Polský vklad do bitvy nepůsobí vůbec rozhodujícím dojmem. Otakar Vávra se svou husitskou trilogií by mohl toho Itala učit, jak se to dělá. 20% ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Tak tento film pro mne nebyl zábavou, ale potěšením. Počítačové animace mi tu vůbec nevadí, neboť vše překrývá kvalita scénáře i kvalita herecká. Po dlouhé době opravdová radost ze smysluplného filmu! Nedosahuje sice kvalit "Ohněm a mečem" či "Mise", ale je velmi dobrý. Lze ovšem očekávat, že film bude fanatickými formalisty silně kritizován. Oprávněná kritika je např. formy kříže, který ve filmu nosí bl. Marek Aviano, ten působí opravdu nepříjemně modernisticky. ----------------------------------------------- (Na Kahlenberg jsem kdysi schválně přicestoval a byl jsem tu ve skromném kostelíku sám. Jako by byl tento velký okamžik světových dějin zapomenut, jako by to nebyla pravda...). ()

alchac 

všechny recenze uživatele

Muhahahahahahááááá!!! Uuuuuhuhuhuhuhu!!! Mno, takže - udělat z námětu pro velkolepou historickou řezničinu dvouhodinovou multináboženskou disputaci s jasným vítězem kříženou s Esmeraldou (akorát tady není slepá, ale hluchoněmá), to mohou spáchat opravdu jen Taliáni s Pšonky. Po hodině úmorné nudy už jsem to vlastně chtěl vypnout, nicméně pak přišel první dělostřelecký útok na hradby Vídně a já najednou věděl, že to čekání se přece jen vyplatilo. Tak intenzivní záchvat smíchu, který mi způsobily "spektakulární" a vpravdě "dechberoucí" (ono zkuste plynule dýchat s křečovitě kmitající bránicí) efekty doprovázející „mohutnou“ „kanonádu“ „úctyhodné“ turecké „těžké obléhací“ artilerie, jsem už opravdu dlouho nezažil. Matně si vzpomínám, že během této sekvence mě rovněž proletělo lebkou, že v roce natáčení patrně postihla Itálii krutá neúroda rajčat a kečup byl zatraceně drahý! A to jsem netušil, že to nejlepší teprve mělo přijít. Ve zkratce: Němci a Rakušáci = totální hovada poletující všude jako zmatené lesní včelstvo, Karel Lotrinský k tomu posera a Evžen Savojský kretén. Sobieski = mesiáš! Matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem = … matička církev reprezentovaná v závěru již zcela šíleným velebníčkem, takže v produkujících zemích asi super, u duševně vyrovnaného diváka příčina opětovného prodloužení života o několik minut. Zde si neodpustím drobný, avšak velmi výmluvný popis bitevního entrée: turecký protiútok – Karel Lotrinský: „Jebem na to chlapi, ústup!“ – vojáci na hradbách Vídně: „Ustupujeme, jsme ztraceni!“ – z lesa se vykymácí parta kníratých pupkáčů a snaží se vší silou nepopadat z koní – vojáci na hradbách Vídně: „Sobieski útočí, jsme zachráněni!“ K následné krátké pasáži, která snad měla být rekonstrukcí oné slavné bitvy (když už se po ní film jmenuje, bylo tvůrcům asi blbé ochudit nás o ni zcela, byť by to bylo bývalo asi lepší) již snad jen tolik, že ze způsobu šturmu polské jízdy by ochrnulo obličejové svalstvo nejspíš i štábním důstojníkům AČR. Vrchní velitel totiž vedl jízdu do útoku z kopce poměrně netradičně krokem (nutno přiznat, že s ohledem na výše zmíněné jezdecké schopnosti kavaleristů to bylo zcela namístě), přičemž sám jel naprosto geniálně v linii před husary, kvůli čemuž ti za ním jedoucí opírali hroty svých kopí o jeho záda (fakt nekecám!). Navíc jde o takového borce, že si může dovolit dlabat na nějaké konvence a fyzikální zákony a údery šavlí zasazuje až po projetí okolo soupeře do jeho zad – zkrátka geniální taktik, šermíř a fakír v jedné osobě! No a za zmínku pak zcela určitě stojí ještě závěrečná palba husarů na domnělého Kara Mustafu – z automatických pistolí, které tak byly poprvé použity právě v této bitvě. Kouzlo nechtěného u mě zafungovalo dokonale, takže za ty závěrečné Husarské humoresky dávám celé dvě. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (3)

  • Režisér Renzo Martinelli kvůli kontroverznímu námětu film připravoval dlouhých 11 let. (AGAMENON)
  • Armáda Kara Mustafu Pašu nemala tristotisíc vojakov. V skutočnosti bol jej počet 138 až 170 tisíc vojakov, v ktorom sú už zarátané aj armády Tatarského Krymského chanátu a Uhorské vojsko Imricha Tököliho. Presný počet skúsených tureckých vojakov bol iba 50 tisíc, zvyšok boli neskúsení vojaci rôznych národností ako Rumuni, Moldavčania. Kara Mustafa, ako sa ukázalo neskôr, veľa vecí podcenil aj vo výbere armády. (Raccoon.city)
  • Bitevní scény byly natáčeny v Călugăreni v Rumunsku. Na stejném místě byla 23. srpna 1595 svedena bitva, v níž valašský vládce Michal Chrabrý porazil mnohonásobně silnější osmanskou armádu vedenou Sinanem pašou. (AGAMENON)

Reklama

Reklama