Režie:
Roman PolańskiKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Jean Dujardin, Louis Garrel, Emmanuelle Seigner, Mathieu Amalric, Melvil Poupaud, Grégory Gadebois, Vincent Grass, Wladimir Yordanoff, Didier Sandre (více)Obsahy(1)
V roce 1894 je důstojník francouzského generálního štábu Alfred Dreyfus nepravdivě obviněn z velezrady a odsouzen k doživotí. Tato událost vstoupila do historie jako Dreyfusova aféra. (Pilot Film)
Videa (8)
Recenze (91)
Džakuzi starého pedofila Romči mají už dost zarezlé trysky. Okázalý naleštěný smalt a strojově přesné tvary nevynahradí absenci pořádně natlakovaného vířivého proudu, a tak máte pocit, jako byste s procítěným výrazem vlezli do honosné luxusní vany, do které si ale musíte prdět, abyste se vůbec dočkali nějakých bublin. Dramatik pošel stářím a ten zbylý senil navíc místy stříhá jako krejčí s alzheimerem. S Cvajfusem a armádním kokotismem se toho tedy dalo navyvádět daleko víc, svižněji, zábavněji a bez rohypnolu. ()
Bohužel nudnější film jsem letos snad ještě neviděl. Polanski mě krom Pianisty ani jednou nepotěšil a tímhle si u mne definitivně podepsal režisérský ortel. Spojení Francie, Polanski a aféra Dreyfuse zněla přitom slibně, ale je to neskutečně nezáživný film, kde není ani jedna zajímavá postava, dialogy mě vůbec nebavily, k napětí nedojde a někde v půlce jsem přemýšlel, že to dokonce vypnu, žel jsem měl jelikož jsem o nic nepřišel. Asi nejnudnější film roku. Hvězda za kostýmy a druhá k režisérskému řemeslu. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne,Zábavnost*, Hudba**, Vizuál***, Atmosféra**, Napětí>Ne. 3/10. ()
Informatívny skvost, pocitovo akoby divák sedel priamo pri samotných konfrontáciách. Nemá tu čo dejovo zasiahnuť, toto je vyslovene ústna "fajtovačka", nie vhodná pre každého diváka. Prvá polovica reže "nudou" zaživa, no postupne naberie dostatočné tempo v rámci tohto konkrétneho žánru historickej, informatívnej drámy. Mňa osobne strašne bavia tieto "máchanice" v sračkách vysokopostavených hodnostárov, ktorí sú absolútnym dnom nie len v našej krajine - tak teda "VIVA LA FRANCE - kokotie tváre z kohúta!!" ()
Tento škandál rozdělil francouzskou veřejnost na konci devatenáctého století na dva tábory a to zejména díky mědiím, které v té době představovali zejména novináři a všeobecně tisk. V dnešní době už tisková média vystřídali ani néé tak televize ani internet, ale takzvaná chytrá elektronika a zejména chytré telefony a mnoho dalších chytrých věcí. On už ten název napovídá, že je to pro chytré lidi, ale opak je pravdou. Jelikož tyto produkty byli vymyšleny pro hloupé spoluobčany a zejména pro to, aby neměli svůj názor a aby je tyto produkty nabádaly jak mají přemýšlet a co mají v dané situaci dělat. Stačí se podívat, když jedete městskou hromadnou dopravou, kolik lidí čumí do té své zázračné plastové bedýnky a hltají tam většinou nepotřebné věci. S tímto snímkem to souvisí tak, že v každé době existovali média anebo instituce, kteří lidem říkali, co je správné a co je špatné. Nejdřív to byla církev, poté nastoupili tištěná média a dneska je v tom takovej galimatyáš, že už člověk ani nepozná, co je novinářská kachna a co není novinářská kachna. Jde taky o to, že nějací exoti si třeba bez navigace GPS nejsou schopni ani nakoupit. Při této aféře se Francie rozdělila na podporovatelé intelektuálů jako byl Émile Zola a další významní umělci té doby a odpůrce a antisemity, které podporovala tehdejší vláda. Prostý lid byl vyburcován za pomocí tištěných médií k antisemitským útokům na židovské obchody k takzvaným pogromům ze kterých si vzal inspiraci i pozdější velitel fricků Adolf Hitler. Samozřejmě existuje řada konspiračních teorií o této události, která připomíná případ žida Hilsnera na našem území, ale pravdu se asi nikdy nedozvíme a tak nám musí stačit tato oficiální pohádková verze o dobru a zlu, kde samozřejmě dobro zvítězí. Roman Polanski, kterého nemusím jako člověka, kterej se v sedmdesátých letech přiznal k prcačkářský aféře s nezletilou dívkou je sice prase, ale točit filmy to on umí. Dokázal přiblížit divákovi atmosféru Francie na konci devatenáctého století a taktéž výběr herců byl solidní. Samozřejmě zde nezapomněl obsadit do jedné z hlavních rolí svojí dvorní princeznu a manželku Emmanuelle Seigner na které se už také podepsal zub času a je tam taková strhaná a nezáživná. Také mi zde chybělo více toho antisemitismu, který při této aféře otřásal celou Paříží. Ale celkově to bylo dobře natočeno a pro ty, co tento případ neznali se určitě něco nového přiučili. Za mě dávám něco přes 70%. ()
"Římané předhazovali lvům křesťany, my jim předhazujeme Židy. Tomu říkám pokrok." Polanskiho pohled na jeden z nejznámějších politických skandálů své doby je bohužel natočen velmi sterilně, klasicky (což není pochvala), s důrazem spíše na věrné vylíčení události než na nějakou uměleckou licenci. Vyprávění dostává větší spád až přibližně v poslední třetině filmu, která je věnována soudnímu přelíčení a následkům Zolova článku v novinách. Precizní výprava, kostýmy a slušné, ale nijak ohromující herecké výkony si tak zaslouží jenom průměrné hodnocení. ()
Galerie (50)
Photo © Gussi Cinema
Zajímavosti (9)
- Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v Paríži a trvalo od 26. novembra 2018 do 7. marca 2019. (MikaelSVK)
- Výkonným producentom filmu bol ruský oligarcha Roman Abramovich. (Real Tom Hardy)
- Émile Zola před výkonem trestu, k němuž byl odsouzen za pamflet s názvem „J'accuse!“ („Žaluji!“) v periodiku L'Aurore, uprchl do Londýna. (stefji)
Reklama