Apostle

Jakmile Evans najede na full horror mód, nelze si stěžovat v podstatě na nic. Řada scén (preparace mozku, masomlýnek, podzemní tunely) patří mezi to nejsilnější, co se letos v rámci žánru (a že letos je konkurence vcelku nadstandardní) urodilo. Trochu bohužel ale drhne to kolem, co se snaží nebýt pouze přímočarým hororem. A drhne to zejména na vztazích mezi postavami a jejich vývoji. Paradoxně, ačkoli má Apostle až lehce přestřelenou stopáž, přišly mi vztahy mezi postavami nedotatečně prokreslené a jejich proměny uspěchané. Třeba mezi Thomasem a Malcolmovou dcerou má být evidentně v druhé polovině jakési emocionální pouto, které ale opravdu netuším, kde se vzalo. Nicméně kolem a kolem je Apostle určitě dobrým dobovým hororem, který zajímavě míchá atmosféru The Witch, Wicker Mana a lovecraftových příběhů a dochucuje to špetkou intenzivní hororové řezničiny. Celkově značně bizarní atmosféře pak nahrává i hlavní hrdina Dana Stevense, který celou dobu působí, jako kdyby byl na drogách, na pokraji šílenství, nebo jako když ho zrovna někdo něčim majznul po hlavě a on každou chvílí omdlí. Dan si tak po The Guest může připočíst další pozoruhodný žánrový výkon. (20.10.2018)

Nevěřící apoštol Tomáš trpí na ostrově Erisden, neboť jen tak zachrání sestru a dosáhne vzkříšení. Teda než se objeví zase někdo nový, zotročí jej a udělá z něj faguli.. Ambiciózní Evans měl slibné prostředí, okolnosti a éru, vlastní schopnost hrotit drsné scény až k mezi samoúčelnosti, tajuplného Dana Stevense a false prophet / true actora Michaela Sheena, nicméně své žalobě lidského zacyklení nedokázal vtisknout přesvědčivou mytologii a koherentní tvar. Přehnaná očekávání často kráčí ruku v ruce se zklamáním. Iko Uwais by se měl už začít rozcvičovat.. (05.12.2018)

A poté, co byl filmový horror úkladně zwanizován a následně za potlesku degenerowaných dětí triumfálně ukřižován zlým Mamánkem, zjevil se Apoštol... Haleluja! (Kdysi by byl tenhle dobrodružný film považován pouze za dobrý, v dnešních dobách temna se ovšem jeví jako vynikající. A tak charismatického, lehce pološíleného hrdinu, jsem už dlouho nikde neviděl. Poklona uctivá, pánové.) (15.11.2018)

Fanoušky žánru jistě napadne podobnost s The Wicker Man, jenže tady jsou navíc temné síly. Pokud si bohové často žádali krev, pak bohyně na tajemném ostrově není výjimkou. A když přestane fungovat zvířecí krev, je třeba sáhnout po lidské. Celým filmem se vine zneklidňující nit, která postupně sílí, jak napětí roste. Fanatismus, sektářství, touha po moci, nereálný ideál svobodné komunistické společnosti. Výborná kamera se plíživě sune po ostrově a zprostředkovává tajemné obrazy noční vesnice, lesního chrámu i podzimního labyrintu. Ač snímek sází hlavně na atmosféru a pomalejší tempo, dojde i na vyhrocené situace plné krve - podřezávání, probodávání, lobotomie, lis na lidská těla, rozpárání. Ale přes to všechno je nejhorší způsob, jak je zacházeno s nepohodlnými a nepřáteli, jejich psychické týrání a ponižování. Zajímavou vsuvkou jsou flashbacky prozrazující, kterak se trosečníci zmocnili bohyně či události v temném Japonsku. Za mě tedy spokojenost. (16.11.2019)

Opravdu jsem se na tento film těšil. Nachystal pochutiny, pitovo, nově namotal vapku a... Co to sakra mělo být? Ok, ještě bych bral od začátku sjetě vypadajícího "hlavního hrdinu". Může být. Ale to ostatní? Nevadí mi, když si u filmu říkám "Cože?", ale z většiny si to říkám kvůli zajímavým dějovým zvratům, atmosféře apod. Málokdy se mi ale stane, abych si své "Cože?" říkal u filmu dvě hodiny z tohoto důvodu, že je tak hrozně debilní... (07.10.2021)