Jde si pro nás noc

Akční thriller z prostředí nejtvrdších gangů asijského podsvětí balancuje na hranici mezi krvavou zábavou a nepříjemně násilnou krutostí, kdy se nápadité a technicky dokonalé akční přestřelky a trikově, maskérsky i choreograficky vyšperkované kontaktní souboje mění ze šťavnaté atrakce pro otrlé v extrémně brutální přehlídku mrzačení. V tomto směru je to z poslední doby srovnatelné snad akorát se Zátahem 2, ale jde to ještě o něco dál (režisér měl od Netflixu oficiálně dovoleno utrhnout se ze řetězu, čehož královsky využil). Příběh je v první polovině mírně chaotická změť průběžně vymírajících postav, bojujících proti sobě na dvou stranách barikády, mezi nimiž sem tam přebíhají a navzájem se porůznu podrážejí, až do té míry, že divák ztrácí o hrdiny zájem, přestane se zabývat tím, jak film skončí, a jen se těší na další akci. Tohle se naštěstí v druhé polovině ustálí, jasně se definuje, kdo s kým stojí proti komu, a zbytek je horečnatá řežba s fyzicky intenzivními akčními pasážemi, kterých sice není nijak zvlášť hodně, ale jsou dlouhé a pekelně hutné. (06.10.2018)

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10 (15.12.2018)

Vysoce kultivovaně natočená jatka. Příběh je pouze je chaotická výplň mezi akčními scénami plnými obnaženého masa, kostí a krve. Postavy mají podivné motivace a chovají se často nelogicky, ale zase tak moc to nevadí. Kamarádi z RAIDů si prostě trochu zablbli a na stříbrném podnose servírují několik nezapomenutelných bojových scén a bolestivých okamžiků. Uwais si svou netradiční roli docela užívá ale předvádí více méně svůj standard. Jullie Estelle si pro sebe ovšem uchvátila nejlepší bitku se dvěma lesbickými vražedkyněmi. Girl power! (29.04.2019)

Film vypadá na oko strašně kvalitně a dobře, jinak je to asi tak všechno, co se mi na týhle nohárně zalíbilo. Strašně jsem se na to těšil, ale nakonec z toho vylezl takovej bezduchej kmitočet. Film spolehá nejspíš jen a jen na akci, což by mi nevadilo, kdyby mi nepřišla nezáživná a na Taslima a Uwaise (které mám hodně rád) mi přišla až někdy docela taková... utahaná, pomalá? (možná špatnej střih) Zkrátka mě nezaujala ani akce a ani děj. Co se týče hudby, někdy mi přišla fakt dobrá a někdy mi tam třeba vůbec nesedla. Možná jsem se zas těšil až moc. (07.03.2019)

Bitkářská řezničina. Dějová linka je zde jenom záminkou pro rozmístnění panáčků do mlátiček. A dalších panáčků (a panáčnic) do ještě dalších mlátiček. Vztahové drama o přátelství a zradě tu funguje asi jako bodnutí nožem do břicha - nůž se s pokřiveným xichtem vytáhne a už za pět minut, v další mlátičce, se o něm neví. Třeba takovej The Raid 2 byl kompozičně estetický, velkou roli v něm hráli barvy. To samé John Wick 2. Tohle jsou jenom ušpiněné, zašedlé jatka s delikátními “gore” střípkami. A ty jsem si užil náramně, ale na vyšší hodnocení nestačí. (30.10.2018)