X-Men: Budoucí minulost

Uspěchaný film působí vcelku naivně, nedospěle. Rozjíždí jednoduchý (už viděný) příběh v nenáročném televizním hábitu - budoucnost je zde ztvárněna jen cca třemi statickými herci v polystyrenových kulisách... chyběl už jen Balet československé televize a Pepa Dvořák jako vodník. Po "přenosu" rosomáka do minulosti se pak pomalu prožvaníme v dalších televizních kulisách do grandiózního finále, jenž vrcholí Magnetovo exhibicí, které familiérně říkám: "když nemůže divák na stadion, musí stadion k divákovi". Ale ok, to vše bych uznal. Vlastně to byla prima podívaná, lepší než Fist class. Problém nastává až s celou pointou filmu, kterou sám rejža pohřbívá všechny své předchozí pokusy. On totiž vlastně říká, že stačilo jen Nixonovi zachránit osobně prdel a hned si lidi našli lásku k divným mutantům. Fajn, dějiny jsou přepsaný, všechno dobře dopadlo, vyčistit zuby a spát. No ty krásko... Takže o co se vždy v x-menech tvrdě bojovalo, se zde lehce vyřešilo za pět minut. Myslím, že to tady ten šicí stroj trošku přeťáh. (07.07.2014)

Uznávám jisté objektivní nedostatky z hlediska profilace postav a jejich vzájemných interakcí, kdy ne vždy je přesvědčivě osvětleno, proč někdo dělá, to co dělá. Film ale dokáže být dostatečně zábavný, napínavý a strhující, že jsem se nad podobnými výtkami začal zamýšlet až po příchodu z kina. V kinosále výborná nerušená zábava. Zkrátka velmi příjemně strávený čas se starými (i novými) známými, potěšil áháesácký Evan Peters coby Quicksilver, toho tam mohlo být klidně víc, scény s ním mají nadhled a vtip. Celkově jsem se bavil víc než u (imho) přechválené First Class. (30.05.2014)

Noví X-Meni zklamou především ty, kteří doufají, že Singer naváže přesně tam, kde skončil, tzn. že po letech znovu natočí film, který někam posune žánr filmových komiksáků. Změnila se doba a změnili se i Xavierovi boys. Série má jasně daná pravidla, poetiku, kterou už spíš lehce doplňuje než překotně rozvíjí (jak tomu bylo u přelomových X2). Dá se říct, že Singer fúzuje starý a nový svět. Jasně, oproti Vaughnovi není jeho retro tak lehkonohé, přesto má místy skvělý náboj. Selhává vlastně jen ve finále, které místo gradace spíš usíná. Námitky si vyslouží i fakt, že Budoucí minulost jen opakuje již několikrát viděné, postavy nikam zásadně neposouvá (s výjimkou Mystique, která je až nečekaně aktivní a důležitá, prostě to už není jen "objekt vůle profesorů"... pořád se musím ptát, co za zvrhlý nápad to je dělat z Jennifer Lawrence symbol hollywoodské emancipace... no nic), nové spíše načrtává a používá jako nositele zajímavých akčních dovedností. Faktem ale je, že se Singer zcela cíleně soustředí na především na ústřední figury (Charles, Erik a Logan). Sledovat novou posádku je kulervoucí, protože McAvoy i Fassbender srší energií, cynismem i vnitřními dramaty. Hlavně mladý Magneto ohýbá časoprostor směrem k sobě nekompromisně. Staříci jsou tu spíše jako trochu lítostivé a melancholické figury. Navíc se mi úplně nepodařilo rozklíčovat, v jakém vztahu jsou k původní trilogii (hlavně Charles). Jiné kontinuum? Možná. Nakonec tak Budoucí minulost není žádný strhujícím činem "budovatele světů", ale z větší části skvělou údržbou poetiky série, jejím svorníkem a zároveň restartem. A za První třídou zaostává jen o snesitelný kus. Po jejím skončení jsem se duchaplně zamýšlel nad tím, zda časy, kdy podobné komiksové filmy redefinovaly komplexní vztah blockbusteru a reality nejsou už přeci jen za námi. Propast mezi X-Meny, Batmanem a dříve lehkovážnými eskapisty se začíná uzavírat na snesitelném kompromisu, který má jisté ostří, zároveň už ale ani v nejmenším nedráždí a nezkoumá nová teritoria tak intenzivně jako před několika lety. Time will tell. [75%] (17.05.2014)

Na Singerův návrat ke ztraceným dětem se těšil snad celý filmový svět a onomu pocitu, kdy se na plátně prolnou vesmíry První třídy a klasických dobrodružství, se co se týče mrazení v zádech může rovnat jen máloco. Netřeba zastírat, že tohle sousto bylo opravdu obří a díky účasti prakticky všech přeživších mutantů se Budoucí minulost rozrostla na událost vpravdě epickou. Proto je stopáž sahající jen něco málo přes dvě hodiny pro tak osudovou kombinaci vlastně zoufale málo. Důležitých okamžiků, srdcervoucích proslovů i momentů, které v celé sáze budou mít skálopevné místo, je tu hromada, ale právě kvůli tomu, co všechno se musí stát, není místo na pořádný oddech. Chce to buď další projekce nebo pokud možno rozvláčnější režisérskou verzi, která by měla reálnou šanci stát se nejlepší mutantní podívanou. Takhle zatím za váhavých 90%, u kterých mě mrzí hlavně to, že mladý Magneto má poněkud rozporuplnou roli a zlomy v chování (nikoli neodpovídající jeho charakteru například v X-Men 2) a že doteď nevím, zda byl vůbec Trask záporákem. Oproti tomu důraz na vývoj Mystique příjemně překvapí, stejně jako fakt, že životní dno Charlese Xaviera působí dokonale přirozeně. A důvod, proč to nakonec stejně musí být za pět hvězd? Konec. Pro člověka, který většinu dílů viděl několikrát a první X-Men dodnes uctívá jako jednu z nejlepších komiksáren všech dob, je pocit (polo)uzavření jedné kapitoly něčím tak dojemným, že bych odpustil mnohem víc než jen pár nedořečeností. (02.06.2014)

Cestování časem je vděčné téma pro vklínění nového dílu do jinak už vcelku nabité série. Historie je přepsána a budoucí minulost má tedy volné pole působnosti. Starých postav si zde příliš neužijeme, i samotný Wolverine zde plní spíše funkci odhlečení, místy dokonce humoru. Zápletka není příliš sofistikovaná, což je trochu škoda, ale o to ladněji a rychleji se sune vpřed. O zábavu je tedy postaráno, akční scény jsou natočeny velmi dobře a na konci se dočkáme i nějakého toho povinného zvratu. X-Men 2 stále zůstávají nejlepším dílem série... 8/10 (25.08.2014)