Iluminace

Zvuk rýchlej, nepokojnej klavírno-cimbalovej znelky v úvode naznačuje nervnosť a rozutekanosť filmu. Hľadanie zmysluplného života mladého muža je chronologicky rámované od maturity po pracovné začiatky a rodinný život. Jednotlivé úseky života, zložené z rôznych záberov ukazujúcich ako vedecký život, tak aj život rodinný, sú popredeľované fotkou aktuálneho formulára, žiadosti, či inzerátu. Uvedomujúc si riziko zakuklenia v príliš úzkej profesnej špecializácii, sa snaží mladý absolvent prejsť čo najviac prostredí, situácií. Hľadačstvo umocňuje mozaikovitá forma filmu, kde sú navzájom pomiešané napr. citáty z náučných fyzikálnych, či biologických filmov s "banálnym" rozhovorom mladomanželov v existenčnej kríze. Nesleduje sa to najľahšie, výsledný dojem po záverečnej scéne je však po celom tom dušespytovaní a hľadaní príjemný a povzbudzuje k ďalšiemu premýšľaniu, či diskusii. Iluminácia sa tak zaraďuje k otvoreným filmom, ponúkajúcim rôzne možné výklady a odpovede na položené otázky. Zaujímavosť: Vo filme odznejú i úryvky slovenských ľudových piesní Rozsutec, rozsutec, ty vysoká skala, alebo Tota Heľpa, tota Heľpa to je pekné mesto v svojráznej poľskej textovej úprave - napr. o Heľpe som sa dozvedel, že tam žije presne 200 švárnych chlapcov. (01.06.2005)

Po dvoch skúsenostiach s neskoršou Zanussiho tvorbou bola Iluminácia pre mňa miernym šokom. Ona je totiž o dosť divokejšia, ako také Ochranné zafarbenie a Konštanta, i keď rukopis je jasný. Iluminácia nie je žiadna konverzačka, rozpráva sa často iba obrazom, ale stále je to film o jednom klasickom intelektuálovi, ktorému to v hlave funguje trochu inak, ako bežnému človeku a my sa dozvedáme, že aj to sa dá vedecky vysvetliť. Ešte že si dokázal zachovať príčetnosť a pochopil, kde spočívajú odpovede na jeho ontologické otázky. Tie odpovede nie sú nijako zložité, pokiaľ máte ženu s dieťaťom, zmysel života sa ponúka sám. To hľadanie je ale zároveň zábavné, intelektuálne naplňujúce a divácky atraktívne. (07.05.2015)

Film o mladíkovi, který hledá smysl života. Zkratkovitou, úspornou a elegantní formou vyprávění, plnou nejrůznějších zcizujících efektů, se Zanussimu podařilo do necelých devadesáti minut dostat takové množství podnětů a myšlenek, že po skončení filmu divák neví, jak to všechno má vůbec uchopit. Myšlenky vyvstávají a v zápětí jsou negovány (nebo nechávány nedořešené). Závěr filmu diváka nechává už zcela samotného ve svých vlastních interpretacích. Podle mě je to především o tom, že smyslem života a zároveň nejdůležitější věcí v něm je láska a rodina. (07.01.2007)

Zběsilé tempo, jímž Zanussi opět sbližuje podobu filmu se zrychleným myšlením hlavního hrdiny, jemuž hlavou probleskávají vzpomínky, zkušenosti a fakta (začlenění odborného a dokumentárního materiálu), diváka pohlcuje – za pomoci nervózních mechanických tónů Killarovy hudby - silným dojmem, ale teprve po skončení nabízí prostor nad obsaženými tématy a otázkami přemítat a pokusit se celý příběh vlastním způsobem uchopit. Franziszek je talentovaný vědec, který si za svůj obor vybírá fyziku, ale spíše než jasné cíle ho ve výzkumu i životě vedou nerozhodnost a touha odhalit tajemství, která se již zdají být za racionálním zkoumáním, tedy meta-fyzické. Franzkova kariéra se nenápadně rozpadá a je velmi těžké rozpoznat, stejně jako v životě, kdy k tomu začalo docházet. Smíření s klidnou pozicí v rodinném kruhu, idyla při koupání u jezera, za nímž se rýsuje obraz šedivého města, se jako závěr jeví víceznačně. Snímek Iluminace měl dohru i mimo filmové plátno, neboť představitel hlavní role Stanislaw Latallo, pro nějž to byla jediná herecká příležitost, tragicky zahynul jen o rok později při slézání hor v Nepálu. (13.01.2012)

Otázka vztahu a vyváženosti zodpovědnosti a seberealizace je palčivá pro každého z nás. Režisér Zanussi, původní profesí vědec, ze své autobiografie vytěžil maximum. Zdánlivá rozkolísanost filmu zrcadlí ve skutečnosti hodnotové rozkolísání hrdiny samého. Psychologická hloubka, které při tom Zanussi dosahuje, je mimořádná. Polská kinematografie v poučeném českém divákovi vzbuzuje náležitou úctu. OSVÍCENÍ, jak lze název filmu také "osvětlit", to - jako mnoho jiných příkladů - jen dále dokazuje. Hloubka a zodpovědnost nejen scénáře, ale i režisérova výkladu samotného, strhává i dnes. Ale jen ty, kteří strženi opravdu chtějí být. (02.12.2007)