VOD (1)
Obsahy(1)
Hana a Tomáš tvoří komorní duo. Jsou mladí a všechno je před nimi. Ona zpívá a on ji doprovází na klavír. Vítězí v prestižní soutěži a okamžitě je o ně zájem. Agentura je posílá na koncerty po celé republice. Někde je to skvělé, jinde hrozné. Hlavně ale musí jezdit rychle, než je vytlačí laureáti z jiných soutěží. A Dan s Hanou jezdí a hrají a jsou šťastní. A pak se jedné noci, na zpáteční cestě, všechno zastaví. Vteřina nepozornosti a kolo štěstí se zadrhne. Můžete láteřit, plakat, prosit ? všechno je marné. Neexistuje žádná spravedlnost, žádná omluva, nic. Existuje jen příčina a následek... Herci Máša Málková a David Švehlík hrají jako o život. A o život opravdu jde. I když se ke všemu přiznají, i když se cítí vinni, i když se oba snaží všechno vzít na sebe, jejich kariéra se hroutí, agent mizí a jejich neštěstí přitahuje už jen bulvár. Z vítězů se stávají poražení, z milenců - vrazi. Televizní film Aplaus, to je jedna velká herecká exhibice ústřední dvojice Máši Málkové a Davida Švehlíka. Ostatní, Jitka Smutná, Svatopluk Skopal, Lenka Vlasáková, Oldřich Vlach a další, jim skvěle sekundují. Scenáristé Věra a Václav Šaškovi napsali silný příběh a režisér Jaroslav Brabec potvrdil, že je stále ve skvělé formě. Za kamerou stál Petr Koblovský. Natáčení proběhlo v Praze a okolí na sklonku roku 2011. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Hudebně mi to bylo docela blízké, skladatel Jan Jirásek napsal krásné písně, zvlášť jednu, která se mi vryla do paměti hned po prvních taktech. Scénárista Václav Šašek byl pro mě vždycky top a umí prostě skvěle rozepsat postavy dopodrobna. Místy mě ale přišlo jejich jednání příliš hysterické, ale to je určitě vina Brabcovy režie. Jinak herecké výkony Švehlíka a Málkové byly skvělé... Pamatuji si Mášu, ještě když před léty hostovala v Pardubickém divadle a věděl jsem, že z ní brzy bude i nadějná filmová tvář.... Vyhovovala by ale jistě kratší stopáž filmu. ()
Standing ovation rozhodně ne, ale Aplaus si lehčí potlesk jistě zaslouží. Svým příběhem a hlavní myšlenkou v samotném závěru rozhodně lehčí nadprůměr. To platí i pro líbivé tóny a opěrní pěvy, které diváka doprovází a dokreslují tak jeho procítění v jednotlivých pasážích. Švěhlík byl bezchybný. Zbývá tak výčet slabin, které vidím v hlavní představitelce Málkové a poněkud táhlejším úvodu. ()
Tohle je docela oříšek. Postavy jsou sice psychologicky propracované, ale i tak mi dělalo problémy jejich myšlenkové pochody sledovat. Ale když se ze vztahu vytratí důvěra, je pak velice křehký a zničit ho může cokoliv. Obě postavy jsou i velmi přesvědčivě zahrané, což potěšilo zejména u Máši Málkové, o které jsem dosud nejspíš ani neslyšel. Chápu, že to neměl být žádný akční film, ale stejně mi připadá, že ty Brabcovy filmy jsou delší a pomalejší, než je zdrávo. ()
Ten Jirásek a jeho krásná hudba... Já ho ještě před nedávnem neznal, ale poslední dobou se s jeho hudbou začínám potkávat a je vždy parádní (Santiniho jazyk, Bathory)... Takže k průměrnému hodnocení (ale příjemně překvapila Máša Málková, kterou jsem znal jenom z Gamepage...) přidávám jednu speciální hvězdu za tu hudbu. ()
"A co vy, máte nějaké děvče?" --- "Mám. Jarka." --- "Jarka, to je krásné jméno." --- "Vždycky každej sudej tejden." --- "A neni to málo?" --- "Pak se prohodíme." Prostě při pohledu na Davida Švehlíka může být film o čemkoli, a stejně mi v uších zní tohle. No ale aspoň už víme, jak ta jeho Jarka vypadá. ()
Reklama