Režie:
Daniel CohenKamera:
Robert FraisseHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Jean Reno, Michaël Youn, Raphaëlle Agogué, Julien Boisselier, Salomé Stévenin, Pierre Vernier, Geneviève Casile, Serge Larivière, Issa Doumbia, Bun-hay Mean (více)Obsahy(2)
Třicátník Jacky Bonnot je talentovaný kuchař a ctitel velkého kuchařského umění. Sní o úspěchu a o tom, že si jednoho dne otevře vlastní restauraci. Finanční situace jej nutí přijímat podřadné práce, které si však není schopen udržet. Život se mu změní ve chvíli, kdy mu cestu zkříží slavný šéfkuchař Alexandre Lagarde. Zavedenou pozici Alexandra Lagarde totiž ohrožuje finanční skupina vlastnící síť jeho restaurací… (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (202)
Tohle je film, který dokáže pohladit. Jít na to s kámošem, s mamkou, se segrou, se synem nebo s dcerou, s kolegou - nic není problém. Byl jsem s manželkou. Byli jsme velmi spokojeni. Klidná atmosféra, mělo to celkem švih a hráli tam pěkní lidé. Žádná sprostá slova - prostě nádhera. Reno byl neskutečně příjemný - a to je to můj celkem oblíbený herec. ;-) ()
Jednoduchý a predsa len celkom dobrý príbeh, avšak, natočený na priemernej úrovni. Renovi pribúdajú roky, no chvála Bohu, na jeho hereckom výkone to až tak moc nie je vidieť. Na druhej strane ma prekvapil M. Youn, ktorý priamo exceluje vo filme a užíva si každú minútku. Odporúčaná konzumácia: s priateľkou/manželkou, hlavne, keď sa oba zaujímate o tajomstvá kuchyni. PS: Čo vám hovoria mrkvičky? Osobné hodnotenie: 70% (***) ()
Na tuto kuchařskou lehkou komedii jsem se podíval jen kvůli jménu Jean Reno. Neudělal jsem špatně, protože celkově jde o lehkou letní komedii (v zimě nehodící) jakou Francouzi umí. Příběh je jednoduchý. Je tu francouzský Pohlreich, který točí svojí show a má i vlastní restauraci. Pod hrozbou sebrání hvězdy a práce započne hledat nejen nový recept, ale i spolupracovníky a chuť do vaření. Samozřejmě je to plné klišé. Najde se po krátkém době mladý náhradník, který vaření miluje ještě více než Reno. Každopádně film uteče jako pára nad hrncem a po konci nebudete naštvaní, ale vcelku potěšení. Přiznám se, že jsme dostal i na něco chuť. Možná si jednou do Francie zajedu na gurmánský výlet. Hodnocení OST: Stejně jako pokrmy byla hudba lehká, stravitelná a neudělala bolest v břiše. 6,5/10 ()
Není to úplně koncetrovaná komedie, při které se každou minutu divákovi servírují vtípky k popukání, ale příjemný svižný film z kuchyně. Variace na zápletku o outsiderovi, co zazáří, funguje dobře, Jean Reno jako mistr šéfkuchař bez inspirace také. K tomu špetka francouzské atmosféry a nepřepálená stopáž. Nezbývá než uznat, že i když jde v zásadě o naprosto klasický recept, chutná to dobře. ()
Film přesně vyhoví generaci, která na podobném typu francouzských veseloher vyrostla a nestojí o žádná překvapení. Trochu dietní zábava, spíš na půl úsměvu než hlasitý řehot, na druhé straně skýtá záruku, že nepřekročí hranice vkusu k vulgaritě. Trochu operetní převleky hrdinů, věhlasného kuchaře a jeho talentovaného nástupce, sice prohlédne každý kromě tupých zlosynů, ale aspoň člověk netápe. A trochu vyžilé kázáníčko, kterak ziskuchtiví kapitalisté moderní doby vyhánějí zastánce poctivé kuchyně polidšťuje fakt, že i dcera mistra chutí se krmí hamburgery. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (5)
- Michaël Youn musel kvůli natáčení absolvovat kurzy vaření. Jeanu Renovi naopak stačila jen návštěva kuchařské školy Alaina Ducasseho, aby se naučil, jak se kuchaři pohybují, jaká mají gesta a jak se k vaření staví. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
- Premiéra snímku proběhla na festivalu Berlinale 2012. (Krissty)
- V Polsku je snímek uváděn pod názvem Faceci od kuchni, což lze přeložit jako „Kluci z kuchyně“. Španělští diváci zase do kin půjdou na El chef, la receta de la felicidad, tedy „Šéfkuchař, recept na štěstí“. (Beer Ceps)
Reklama