Režie:
Daniel CohenKamera:
Robert FraisseHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Jean Reno, Michaël Youn, Raphaëlle Agogué, Julien Boisselier, Salomé Stévenin, Pierre Vernier, Geneviève Casile, Serge Larivière, Issa Doumbia, Bun-hay Mean (více)Obsahy(2)
Třicátník Jacky Bonnot je talentovaný kuchař a ctitel velkého kuchařského umění. Sní o úspěchu a o tom, že si jednoho dne otevře vlastní restauraci. Finanční situace jej nutí přijímat podřadné práce, které si však není schopen udržet. Život se mu změní ve chvíli, kdy mu cestu zkříží slavný šéfkuchař Alexandre Lagarde. Zavedenou pozici Alexandra Lagarde totiž ohrožuje finanční skupina vlastnící síť jeho restaurací… (oficiální text distributora)
(více)Videa (3)
Recenze (202)
Typicky francouzská pohodovka o jídle, posedlosti jídlem a kuchařích. A taky o rodinných trampotách s finále, které svou kompletní happyendovostí strčí do kapsy všechny pohádky. Humor šlape, tempo taky, vše je na svém místě, vše má typicky francouzský šmrnc. V podstatě je to klasický francouzský recept na komedii pocházející nejspíš tak z osmdesátých let. Vymakaný, časem ověřený. Bylo opravdu příjemně strávených devadesát minut, ale přesto, nebylo to nic tak převratného, že bych si to někdy musel zopakovat. ()
Pohodový film, který trvale dokáže udržet úsměv, ale neumí vyloženě rozesmát. Svůj lví podíl na tom má možná i představitel Jackyho, jenž oplývá talentem kabaretního komika, kterému to před filmovou kamerou příliš nejde. Jean Reno se naopak nemusí příliš snažit, aby diváka potěšil a hlavně tu byla hromada jídla, o kterém jsem v životě neslyšel a které hodlám blíže prozkoumat. 60% ()
Přiznávám, že komedie s Jean Reno mám ráda, o to víc mně mrzí, že tato má, na rozdíl od Jackových a Alexandrových kulinářských lahůdek, příchuť veskrze mdlou. Bohužel příliš nefunguje romantická zápletka ani Jeanovo obvyklé charisma, přitom to nemá i přes nevelkou originalitu vůbec špatný námět, jen to zpracování zkrátka pokulhává a navíc jsem se ani moc nezasmála, jediná skutečně vtipná scéna nastala, když přijel odborník na molekulární kuchyni, jenže ta trvala jen pět minut. Suma sumárum je to na slabé tři hvězdy a to snímku trochu nadržuji. ()
Není to úplně koncetrovaná komedie, při které se každou minutu divákovi servírují vtípky k popukání, ale příjemný svižný film z kuchyně. Variace na zápletku o outsiderovi, co zazáří, funguje dobře, Jean Reno jako mistr šéfkuchař bez inspirace také. K tomu špetka francouzské atmosféry a nepřepálená stopáž. Nezbývá než uznat, že i když jde v zásadě o naprosto klasický recept, chutná to dobře. ()
Tak je to oficiální, prostě mám rád filmy o jídle a vaření. K tomu ještě naděje, že Jean Reno bude někde hrát něco fajn, což se tady naštěstí podařilo. Snímek jsem si užil, zasmál jsem se a ujistil jsem se, že molekulární kuchyni možná někdy zkusím, ale určitě to nebude láska na celý život podobně jako v případě klasické kuchyně. ()
Galerie (45)
Zajímavosti (5)
- V Polsku je snímek uváděn pod názvem Faceci od kuchni, což lze přeložit jako „Kluci z kuchyně“. Španělští diváci zase do kin půjdou na El chef, la receta de la felicidad, tedy „Šéfkuchař, recept na štěstí“. (Beer Ceps)
- Režisér Daniel Cohen si chtěl původně ve filmu i zahrát. Na radu producentky však od tohoto záměru raději upustil. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
- Daniel Cohen psal scénář, aniž by počítal předem s účastí Jeana Rena. Poté, co se ukázalo, že roli Alexandra hrát bude, bylo nutné některé repliky přepsat, aby byl Reno spokojený. [Zdroj: Deník Metro] (hippyman)
Reklama