Je suis un soldat
I Am a Soldier
Režie:
Laurent LarivièreKamera:
David ChizalletHudba:
Martin WheelerHrají:
Louise Bourgoin, Jean-Hugues Anglade, Laurent Capelluto, Anne Benoît, Nina Meurisse, Nathanaël Maïni, Vittoria Scognamiglio, Bernard Sens (více)Obsahy(1)
Třicetiletá Sandrine je nucena vrátit se domů do Roubaix a žít se svou matkou. Je nezaměstnaná, a tak souhlasí, že bude pomáhat svému strýci v útulku pro psy, z něhož se vyklube překladiště obchodu se psy z východní Evropy. Rychle si v tomto světě ovládaném muži získá autoritu a respekt a vydělá peníze, které jí mohou zajistit svobodu. Někdy ale i dobří vojáci přestanou plnit rozkazy. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (10)
Asi mi to celé zůstalo nějak utajeno. Já mám rád francouzské filmy, líbí se mi, že se nebojí ničeho, líbí se mi jejich civilnost, líbí se mi jak jsou prostě jiné. Nimcéně tento film se mi prostě nelíbil. S žádnou postavou jsem se nemohl sžít, dostat se do ní, chápat jejich motivy, pocity. Celé to vlastně stojí na kontroverzím tématu, které asi nikdo nikdo zatím ve filmu neprodal. A to je to málo. ()
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Sandrine nejdříve přijde o práci, následně pak o byt. Má štěstí, laskavá máma ji ubytuje u sebe. A Sandrine se po hlavě vrhá do nelegálního obchodu. Konečně má peníze a naprosto neřeší, za co jsou. Žádné svědomí, žádná zodpovědnost, jen strach o sebe samu ji donutí zamyslet se nad svým konáním. Sandrine je ukázková antihrdinka pohybující se ve světě, kterému nepřeje štěstí. Vše je nejlépe vystiženo ve scéně, v níž její zoufalý švagr bourá zdi a táže se, jak to dělají ostatní lidé. ()
Postavu Sandrine je těžké pochopit, nenechá do sebe nahlédnout, větší emoce přijdou až v silném závěru. Jenže do té doby je film spíš takový dokumentárně nenatočený dokument. Což o to, je dobré, že na toto téma vznikl film, jenž ne každý bude schopný dokoukat. Jenže právě mimo hlavní téma je to rodinné drama, v němž hlavní hrdinka opravdu nemá štěstí... takových filmů je více a více je jich také lepších. A když se k tomu přidá taková "maličkost", jako trochu úsměvné a hlavně nepochopitelně vložené scény nahoty... především postava veterináře. Louise Bourgoin však výborná. Celkově to chtělo větší rozpracování rodinného příběhu. 60% ()
Čierny obchod so zvieratami sa takmer vôbec nelíši od akéhokoľvek iného nezákonného obchodu. Svedomie a morálka nie sú žiadúce a priamy kontakt s živým „tovarom“ naviac vyžaduje aj absenciu citov. Sandrine city potlačila do úzadia a neprístupnosťou si vybudovala obranný múr. Frustrácia z nedostatku financií, ktorú vidí u svojich blízkych, ju poháňa k drsnej práci v strýkovom „útulku“. Ako dlho však dokáže premáhať vlastnú podstatu, je otázka udalostí a okolností, ktoré ju postupne nútia precitnúť a vysporiadať sa so situáciou. Drastické vyústenie nakoniec znamená očistu vzťahov aj obchodu. Európska kinematografia sa dokáže verne priblížiť bežnému životu a problémom, pracuje s prirodzeným prostredím a hercami, ktorí vedia preniesť na diváka rozpoloženie postavy. ()
Francie mně opět dokázala, že žádný téma jí není cizí a pokud se jedná o témata se sociálním podtextem umí je zpracovat jako nikdo další. Tady bych tenhle film snad ani nedoporučoval, milovníkům psů, protože fakt to co se tam s nima odehrává je prostě prasárna a jsem rád, že policie v této oblasti koná. Ovšem hlavní složkou filmu je Sandrine do který jsem po celou dobu stopáže nedokázal prinknout. Určitě ta holka měla extremně těžkou situaci a nezaviděl jsem jí ani jednu minutu existence a rozhodování. Ve chvíli kdy jí matka vyčetla večeři za 41 euro mě jí bylo líto a chtěl jsem jí obejmout, ale chvílema jsem jí prostě nerozuměl. Nicméně Louise je moje oblíbenkyně a mám rádost, že herecky dokázala zvládnout i psychologicky náročnou postavu velmi dobře. ()
Reklama