Walesa: člověk naděje

Z troch pojmov železo, mramor a nádej najoptimistickejšie znie práve to posledné a možno aj preto je Muž nádeje z celej trilógie najdiváckejší film. Walesa bol svojráz, človek z ľudu, ale inteligentný, cieľavedomý a so zmyslom pre spravodlivosť. Rýchle tempo je výrazným kladom, prináša ale aj niektoré nedostatky, ako napríklad skratkovitosť, príznačnú pre poslednú polhodinku. Občas nerozumieme tomu, z čoho Walesovci žijú, keďže ich pribúda a Lech je občas vyhodený z práce, občas sedí vo vyšetrovačke. Ale ide iba o drobnosti, keďže Wajda sa nerozhodol nakrútiť seriál, ale film a ten má svoje informačné limity. (27.07.2023)

Walesa: člověk naděje, toť efektní filmový památník pro Wajdova (respektive všech bratrsky spřízněných komunistických nevolníků doby minulé) hrdinu. A Lech Wałęsa hrdinou byl, ač snad vyvolával a vyvolává rozpory. Památníku jistě nelze upřít ironizující nadhled, vitalitu, soulad dob a vášnivější choreografii gest a pohybů. Avšak polovinu z filmového památníku tvoří pouze modifikace Člověka ze železa, a to ostatní je víceméně jen pokračováním. A Člověk ze železa je přímým svědkem událostí a neopakovatelného kouzla místa doby, je dlouho očekávanou euforickou nadějí, je poetickou bezprostředností okamžiku, v němž po určitý čas neuvěřitelné se mohlo stávat skutkem. Nic z toho pečlivě vybudovaný památník nedokáže, jen upravuje a přizpůsobuje novým podmínkám již dříve vyřčené a vymodelované. Sluší se přidat pochvalnou zmínku o vhodně vybraném hudebním doprovodu. A taktéž poznámku, že Poláci, ať už si o nich myslíme cokoliv, měli v mnohém o dost větší koule než Češi, respektive Čechoslováci. Jasnou hvězdou filmového památníku je samozřejmě Lech Wałęsa (pozoruhodný Robert Więckiewicz), poměrně dobře mířená rána komunistickému režimu s tím nebývale rostoucím sebevědomím ega. Z určitého pohledu je však hlavním hrdinou památníku Danuta Wałęsa (zajímavá Agnieszka Grochowska), Lechova navždy věrná manželka s nevyčerpatelným zdrojem tolerance. Z dalších rolí: proslavená italská novinářka a spisovatelka, jež podnikla rozhovor s Lechem v březnu 1981, Oriana Fallaci (Maria Rosaria Omaggio), její klidný překladatel (Giovanni Pampiglione), zaskočený ředitel gdaňské loděnice Klemens Gniech (Mirosław Baka), sebevědomý tajemník ředitele loděnice (Michał Czernecki), prostoduchý dělník z loděnice Czesław Mijak (Piotr Probosz), výrazní zástupci komunistické tajné policie Nawiślak (Zbigniew Zamachowski) a Majchrzak (Cezary Kosiński), nebo zástupce Výboru ochrany dělníků, neboli KORu Rysiek (Marcin Hycnar). U Wajdy se na samém sklonku jeho režisérského života roztrhl pytel s pomníky a památníky, snad cítil jistý dluh, snad chtěl připomenout velké okamžiky vlastního vnímání života, snad jen chtěl rehabilitovat své pocity a připomenout moderní době již neznámé hrdinství minulosti. Nedivím se mu, nezazlívám mu to, ani se nehněvám, avšak přednost dávám poezii. (05.08.2022)

Skvělý, naprosto skvělý film! Téměř 90. letý Wajda má sebevědomí a jistotu režiséra o generace mladšího. ____Příběh průměrného chlapíka, který v sobě našel tolik neústupnosti a vychytralosti, že dokázal pohnout komunistickým blokem, je pomníkem, který tomuto obyčejně neobyčejnému muži Wajda vystavil. Je to pomník, který nezastírá negativní stránky gdaňského elektrikáře a ukazuje jeho vážné zaváhání v počátcích, kdy se jeho duch vzdoru teprve rodil a předvádí i jeho nafoukanost a sebestřednost, kdy si vysloveně užíval roli vůdce. Možná mu právě tohle vyhřívání se v obdivu mas dodalo potřebnou sílu pokračovat v tažení proti moci. ____ Wajda skvěle střídá dokumentární záběry s pseudodokumentárními i s hranými scénkami. Dynamický střih podkresluje parádně rozjetá hudba. Humorné momenty přesně rozbíjejí vyprávění, které by jinak mohlo sklouznout k patosu. Wajda ale není sentimentální, i když je jasné, že Walesovi nepokrytě fandí. Jeho osudy ukončuje před tím, než se sám Walesa stal vrcholným představitelem státu, protože to už by nebylo o boření zatuchlého režimu, ale o stavbě nového uspořádání, což je vždy obtížnější a vzbuzuje víc kontroverzí. _____ Herecké výkony jsou perfektní. Postava Walesovy manželky dokázala i na menším prostoru vzbudit snad ještě větší obdiv než Walesa sám. ____ Na tenhle film by komunisti a jejich voliči měli jít povinně, ale myslím, že snímek s tímhle tématem moc českých diváků nepřitáhne. Škoda. Ale i já jsem ho viděla jen proto, že nás na Febiofestu poslali do špatného sálu - za což jsem teď pořadatelům vděčná. Jen jsem pořád musela myslet na to, že podobný snímek o Havlovi by si u nás nikdo netroufl natočit, protože by ho ukamenovali. Zvláštní, jak si byly osudy obou mužů podobné, i když byli tak rozdílní. Neústupnost introvertního intelektuála a zaťatost uvědomělého dělníka, který by byl Leninovou noční můrou, nakonec pomohly zbourat režim, který měl být na věčné časy. /24. 3. 14./ (24.03.2014)

Teda že taký starý pánko ako je Andrzej Wajda natočí taký moderný a dynamický film (niečo ako Vlk z Wall Street), to by som nebola povedala. Najmä tá hudba tomu dáva taký šmrnc. A potešilo ma, že som sa dozvedela niečo z histórie, o ktorej som nič netušila a pritom susedia. Herci veľmi fajn, aj hlavný fúzač, aj tá slizká polícia. (Lumiere - Febiofest - 21.3.2014) (01.04.2014)

Možná je to tím, že jsem čekal zkostnatělý pomník od režisérského veterána, ale tenhle film mě po všech stránkách pozitivně překvapil. Třeba už jen tím jaký to má švih a že se Wajda nebál do filmu dát slušnou porci z absurdity doby vyplývajícího humoru. Robert Więckiewicz je samozřejmě opět výborný a jelikož jeho Walesa není plakátově dokonalý, ale má i svoje mouchy, tak působí nebývale autenticky. (26.08.2015)