Krásno

To, co poslední dobou vychází z české produkce bývá občas katastrofa a jen málokdy se najde něco, co stojí za to vidět i v kině. Ondřeji Sokolovi se to povedlo, povedlo se mu mě nalákat na trailery a ačkoli jsem nakonec kinoprojekci neabsolvoval, nelituji toho, že jsem si film vyhledal a shlédnul (konečně dal seznam.cz taky něco nového, takže tímto díky). Krásno je zjevně vysněný pochmurný Sokolův příběh, který nějakým způsobem chtěl přivést k životu a za to má můj respekt. I přes omezený rozpočet dokázal obsadit známé herce a vůbec vše skloubit do smysluplného tématu a podle mě se mu to až na ten přehnaně noir konec povedlo. Snímek určitě nevyhraje nikde žádné ceny, ovšem alespoň dokazuje, že se v ČR dá natočit i něco nestupidního typu Babovřesky...60% (10.09.2014)

Šumperk nejsou Bruggy, ale Ondřej Sokol už má asi McDonagha pod kůží. Krásno je povedená černá komedie s dobře napsanými postavami (jednou z nich je i samotný Šumperk, což je rozhodně dobrý nápad), ale přece jen v pár ohledech nedotažená. Třeba závěr mi prakticky nedával smysl, takže nemůžu jít s hodnocením na čtyři hvězdičky. Ale jinak se mi film nad očekávání líbil. (01.02.2014)

Klasický místní patvar, který pošilhává po "drsnějších vzorech" (označil bych to za český pokus o černé komediální drama Ukrutně šťastni), ale rozpouští se v nesourodých šablonách. Najdeme tu typické postupy z chcípácké komedie (Sokolův hrdina, jeho sebeshazovačný a sebelítostivý humor), jakési náznaky reflexe rodinné krize a odcizení (Fingerovy chladné deklamace), extravagantní thriller (mechanické patlání různých křiklavých příznaků na známé herecké tváře - gay, pohřebák a nájemný vrah Roden), zaumné úsilí o absurdní osudové zřetězení událostí (pes v autě)... místo hutné, cynické a vzrušující podívané ale Krásno připomíná spíš ambiciózně rámované scény ze stužkové, které trvají nesmyslně dlouho, jsou křečovité a bez dobré pointy. Typický guláš z místní filmové nádražky, řídký, plný dochucovadel a vyvařených ambic. Navíc maskující svou dramaturgickou bezmoc za "žánrovou otevřenost", jejíž impotence se nejlíp projeví v nerozhodném soundtracku Jana P. Muchowa, který unyle žehlí případné emocionální varhánky do indiferentní placky (hudba se nedá označit ani za návodnou, protože nikam nevede). Člověk si pak povšimne celé řady nedomyšleností, které prozrazují, jak úporně jsou jednotlivé situace slátané, aby je scénáristé dovedli k nějaké pointě. Ta nicméně zavání typickou porevoluční exploatací, která spíš než z promyšlenosti / nadhledu pramení z čisté neobratnosti. [40%] (22.01.2014)

Nesmírně si vážím a uznávám Ondřeje Sokola jako divadelního režiséra a Martina Fingera jako divadelního i filmového herce. Proto přecházím s klidem, že Krásno se opravdu nepovedlo. Nemám chuť se v tom příliš pitvat a rozebírat to, zkrátka pro mě jedno velké mínus. Chápu osobní vztah Fingera k tématu a pokud se mu podařilo uzavřít jednu bolestnou kapitolu v jeho životě, je dobře, že ten film vzniknul a on za něj dostal cenu. Ale já na Krásno zapomenu již po třech minutách od napsání tohoto komentáře a budu se těšit na čtvrtek do Činoheráku, kde mi Sokol s Fingerem předvedou své divadelní mistrovství. (25.01.2015)

„Ten dopisní papír budete platit hned nebo až při odjezdu?“ S Krásnem mám 1 základní problém. Po drtivou většinu filmu jsem se nedokázal naladit na jeho černý humor (často trapný, drhnoucí, těžkopádný, předvídatelný, rozpačitý). Tušil jsem, kde a čemu se mám asi smát, ovšem smích prostě nepřicházel. Podařilo se mi zaznamenat snad 3 vtipné hlášky (2 z toho z úst Matáskova kamenného ksichtu, suverénně nejvtipnější postavy filmu…no v podstatě skoro jediné vtipné), sem tam náznak zábavnější situace (banální kuřácká konverzace, policejní výslech, přehrávání skladeb na pohřeb). Krom recepčního byli ještě na hraně zábavnosti funebráci a Suchánkův policajt, zbytek byl více či méně trapný/nevtipný (nejvíc mě zklamal Ondřej Malý, od kterého jsem si hodně sliboval; nevyužití Kačer s Divíškovou zas bohužel jen zaplnili kolonky v hereckém obsazení veteránů). Krásno má i vážně scény, ještě ty nefungují, poněvadž je podrývají právě ty, které se snaží diváka rozesmát (a jak už jsem naznačil, většinou to u té snahy také jenom zůstává). A co se týče té krimi složky, pořádně se dostane ke slovu až ke konci a…působí natolik groteskně a rozpačitě, že člověk neví, jestli se má uchechnout nad tou bizarností nebo se pod tíhou trapnosti raději dívat do stropu. Podtrženo a sečteno, za těch pár zábavnějších postav a sem tam něco vtipnějšího dávám 2*. „Nezaseknul se vám kolega třeba?“ – „Jo tak to nevím, to nevím. Ale co vím určitě (plesk!)…že tady nejseš v Praze, víš? Tak se chovej slušně.“ (19.08.2014)