Režie:
Michel GondryScénář:
Michel GondryKamera:
Michel GondryHudba:
Michel GondryObsahy(1)
V rámci série dokumentárních rozprav ilustruje Gondry teorie Noama Chomského, jehož intelektuální nesmlouvavosti skvěle sekunduje svou kreativitou a imaginací. Vzpomínky, vědecké i historické poznatky a nedostižné a obdivuhodné schopnosti dedukce velkého myslitele nabývají podoby naivních, ale zato komplexních animovaných výjevů z Gondryho dílny. Živý, chvílemi spletitý, do značné míry dojemný a v každém případě velmi lidský dialog s Noamem Chomským je vyobrazen prostřednictvím přirozeného proudu Gondryho subjektivních kreseb. Ve svém animovaném dokumentu představuje Gondry Chomského coby význačného myslitele i obyčejného muže. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Vadil mi styl animace, což je u animovaného filmu docela zásadní problém. Cítil jsem se jak po LSD a ani po hodině jsem si nebyl schopen zvyknout. Minul mě autorský záměr, a to nejen ohledně vizuální stránky, ale i způsobu, jakým byl celý rozhovor veden. Nedozvíme se nic nového a všechny koncepty jsou rozpracovány jen velice povrchně. Do toho se mísily osobní otázky a fragmenty Chomského životního příběhu, které místy působily až rušivě. Celé je to takový kočkopes. Neurazí, ale čekal jsem víc. ()
Nesmirne frustrujici rozhovor. Chomsky pusobi skoro jako rukojmi, jako kdyby ho do nataceni nekdo nutil. Po celou dobu tak bez zaujeti huhla a obsah jeho slov je svazan axiomy, jejich logika potacejici se v kruhu. Vetsim selhanim je pak ale samotny Gondry. Jeho naprosta ignorance, v ruku v ruce s jeho jazykovou i intelektualni omezenosti, zarucuji ze se divak od Chomskeho nedozvi prakticky nic. Gondry nezvlada pokladat ani trochu zajimave otazky a kdyz uz se zda, ze se Chomsky dostava k necemu prinosnemu, Gondry ho prerusi nebo navaze naprosto irelevantni otazkou. Problemem nejvetsim je ale samotny koncept pojmout film jako animovany, coz jen odvadi pozornost od obsahu dialogu. Na druhou stranu, spojeni animace a toho prazdneho zvaneni ma postupne prijemne halucinogenni, takrka mysticky ucinek. ()
Hravá animace překonala problém, který konverzační dokumenty v rámci vizuální stránky často sužují, o to víc pak zamrzí banálnost většiny toho, co zde zazní. A přitom by stačilo tak málo, třeba zaměřit se pouze na určitou stránku Chomského působnosti, například na jeho politický aktivismus, případně na jeho lingvistické teorie (zde by se dalo využít i občasné Gondryho nejistoty v používání angličtiny), či a zejména kdyby se aspoň zbavil přehnané uctivosti tváří v tvář silné osobnosti a pustil se v libovolných tématech hlouběji než zůstat u pouhého nikam nesměrujícího a ve výsledku tudíž nic neříkajícího tlachání. ()
Chomsky hodinu a pol filozofuje a Gondry to vyjadruje animáciou. Je to skôr taká reklama na ďalšie spoznávanie Chomského literárnej tvorby a ďalších myšlienok, Gondry prezentuje oba povrch a zhřňa, o čo sa jeho protagonista zaujíma. Samozrejme nie je priestor ísť do hĺbky, ale nemám v záujme to režisérovi vyčítať. Jeho animácie ma bavili, naložil si na ramená obrovské množstvo práce, pritom mohol iba zostrihať jeden typ záberov, a to pohľad a protipohľad. Niektoré úvahy som pochopil a bavilo ma o nich premýšlať, záverečná a zároveň ústredná otázka z názvu filmu mi ale v hlave urobili bordel... ()
Jako divák, pro kterého bylo Noam Chomsky neznámým jménem, jsem byl přirozeně zmaten. Prostě bych řekl, že na konverzaci s filozofem a lingvistou nejsem dostatečně humanitně vzdělán. Jednoduchá animace je sice rozhodně lepší než mluvící hlavy, ale problém, že jsem několikrát netušil, o čem to sakra mluví, nezmenšila. ()
Galerie (14)
Photo © AČFK
Reklama