Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V roce 1971 vznikl pro televizi přepis novely známého spisovatele Karla Poláčka. Je to příběh drobného prvorepublikového podvodníčka slabého rozumu, který tvůrci televizní adaptace odvyprávěli formou retrospektivního soudního procesu. Naivní snílek a slaboch toužící po bohatství, železničář Maršík (J. Somr) měl ženu (J. Pokorná) a dvě děti. Bydlel u nerudného tchána (F. Krůta), který mu vyčítal nedostatek peněz a svou dceru i s celou rodinou by nejraději vystěhoval. Maršík měl o sobě přemrštěné mínění a spřádal naivní představy a sny o lepším životě, v němž by mohl ještě udělat štěstí. Zadal si do novin inzerát, že hledá ženu. Na inzerát odpověděla postarší služebná, stará panna (J. Tichá), která celý život šetřila a měla několik tisíc na knížce. Se služebnou se scházel, ale ona začala být časem netrpělivá, chtěla se vdávat. Poskytla mu jako zálohu na budoucí společný život vkladní knížku a on peníze vybral. Poté chtěl zmizet… (Česká televize)

(více)

Recenze (18)

evangelik 

všechny recenze uživatele

Moc mě to nepřesvědčilo. Takové nějaké moc pomalé a to retrospektivní podání - no nevím? Nejvíce mě o Poláčkově smyslu pro humor "přesvědčila" scéna, kdy svědek (O.B.) při přelíčení dopodrobna a s největší přesností popisuje "hadry" co mu obžalovaný prodal a co měl při tom oblečené, ale není s to jej identifikovat podle obličeje... Průvodní písnička V. Nerušilové o hodně slabší než Holka ze Záběhlic z filmu Smrt černého krále... ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Příležitost dělá zloděje. A vraha. Excelentní Josef Somr v roli nešťastného dacana z předměstí, kterému jeho šance na lepší život zhasla stejně rychle, jako se rozsvítila. Mimochodem, Poláčkova soudnička byla o něco později (1984) inscenována také v rozhlase s Františkem Husákem a Ivou Janžurovou v hlavních rolích. ()

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

„Dneska se mi zdálo šťastný numero, napsala jsem si jej přímo na tělo….Jenže přišel milej, chlapec roztilej, zbláznil moje tělo, číslo uletělo…“. V tomto televizním přepisu "soudničky" Karla Poláčka mi přišla roztomilá hlavně postava  trošku naivního železničáře a slabocha Maršíka (J. Somr), jehož možná víc nechtěný než chtěný zločin je v průběhu vyšetřování a následného soudního přelíčení rozplétán formou retrospektivního vyprávění.  I díky songu, který se v průběhu filmu několikrát opakuje (autor hudby Zdeněk Liška, zpívá  Věra Nerušilová) se člověku minimálně od půlky může zdát jako by sledoval Sequensovy Hříšné lidi města pražského. Snad jen ti policejní vyšetřovatelé by mohly mít trošku více z policejního rady Vacátka a jeho mord party. Ale jinak to má hezkou prvorepublikovou atmosféru. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Úvodní písničku zpívá Věra Nerušilová.(přidán: Liška, Hlušička, Faltýnek.Teplý,Velen, Vlachová) Prima příběh, opršalost interiérů i exteriéru dodává věrohodnost... Román Hlavní přelíčení vyšel Karlu Poláčkovi poprvé v roce 1932, ve filmu jde Maršík kolem plakátu amerického filmu Pokušení, který ale vzniká o 4 roky později, tedy v roce 1936. Karel Poláček napsal román podle něhož byl natočen film, podle skutečného dobového případu. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Polozapomenutá televizní adaptace románu-soudničky Karla Poláčka odkazující k formálně, dobově i tématicky podobným Sequensovým Hříšným lidem města pražského...i s šantánovou písní v závěrečných titulcích (samozřejmě z pera Zdeňka Lišky)... V šedavém bezčasí nastávající normalizace je návrat do reálií první republiky logickým krokem, kromě ideologicky zatížených snímků nemělo nic jiného šanci projít systémem schvalování komunistických cenzorů... ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Román „Hlavní přelíčení“ vyšel Karlu Poláčkovi poprvé v roce 1932. Ve filmu jde Maršík kolem plakátu amerického filmu Pokušení, který ale vzniká o 4 roky později, tedy v roce 1936. (sator)
  • Karel Poláček napsal román, podle něhož byl natočen film, podle skutečného dobového případu. (sator)

Reklama

Reklama