Présumé coupable

Film podle skutečných událostí s nasíracím efektem. Nevím jestli ten mladý soudce byl opravdu natolik arogantní i v reálu, nebo byl pouze úmyslně prezentován tímto způsobem, aby Présumé coupable v lidech utvářel celistvější a intenzivnější emoce s pocit hněvu. Já si myslím, že ve skutečnosti bylo mnoho věcí jinak, než se v onom filmu prezentuje. Práce soudců a právníků je velice složitá a těžká. Když se podíváme z pohledu exekutora, kterému bylo ublíženo a ukřivděno, tak vidíme jasnou nespravedlnost a pokud by vyšetřování opravdu probíhalo tímto způsobem, kdy se ignoruje jasně prokazatelný rozpor ve výpovědích a opomíjí fakt, že je spousta věcí jen domněnka bez prokazatelných důkazů, tak se mladý soudce opravdu neuvěřitelně provinil a bezesporu si zaslouží zákaz činnosti plus pár let za mřížemi. Musím se, ale zeptat. Opravdu probíhalo veškeré šetření tímto způsobem? Nemohlo být jinak? Spousta věcí mohla být ze strany obviňující ženy dobře promyšlena a ve spoustě tvrzení dávat smysl. Oni soudci a vyšetřovatelé pohlížejí na věc trochu jinak. My tu jasnou nespravedlnost vidíme, když se nás něco týká, ale oni to nevidí. Neví co vše onen exekutor v životě udělal a neudělal. Nevidí mu do hlavy a jeho svědomí. Neví čeho je schopen, či není. Vždy když vidím film, kde je napsáno podle skutečné události, tak si pokládám otázku kolik toho je jinak, než se skutečně stalo. (29.08.2015)

To k vám takhle nad ránem naběhne hromada lidí, ohání se lejstry a v ten okamžik, aniž by jste si to stačili uvědomit, skončil váš do té doby spořádaný a relativně spokojený život. Je až neuvěřitelné, že se něco podobného mohlo v moderních dějinách justice odehrát, ale od toho je vlastně spravedlnost slepá, že... Jistá malá útěcha pro mne vyvstala v otázce totální anarchie v justičním systému, protože zdaleka asi nejsme jedinou zemí, kde si právo vykládá každý po svém, ale jak je vidno, tak i jinde by se mohli řádně chytit za nos. Z pozice moci, tímto způsobem zlikvidovat člověka, naprosto zdecimovat jeho důstojnost a podstatu žití, to pro mne bylo tak šokující poznání, že jsem si ani nechtěl přiznat, že je film položen na reálném základu. Google má ovšem vždy pravdu a proto už teď vím, že ani Francouz nemůže mít jistotu v tom, že večer neulehne do postele jako svobodný člověk a nad ránem z něj neudělá systém zrůdu obdobných kvalit, jako Belgický soused Marc Dutroux. Bylo až neuvěřitelné sledovat s jakou laxností bylo vedeno vyšetřování a jak nikdo nebral v úvahu fakta a prokazatelné lži. Stejně tak nikdo nesklonil hlavu v okamžiku kdy si pravda svoji cestu na světlo našla a ač při té cestě k ní, umírali lidé v lepším případě se o to úmrtí někteří několikrát marně pokusili, tak bylo hlavní zachovat si tvář a i tak výkon moci aplikovat i za cenu totální blamáže. Je to jeden z nejsilnějších filmů ze soudního prostředí a budu ještě dlouho dumat nad tím, co bych udělal já v kůži Alaina Marecauxe. Viděno jako 9 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (03.04.2015)

Franz Kafka bol vizionár, ktorý vo svojej spisbe s mimoriadnym humorom a nadhľadom opisoval absurditu žitia modernej spoločnosti. Tento film vynecháva Kafkov humor, je to čistá pochmúrnosť. O tom ako zdrvujúco trestajúca ruka spravodlivosti môže dopadnúť na každého. Úplne jedno, či oprávnene alebo nie. Hlavne, že systém dohľadu a trestu funguje. Mašinéria je živená ďalšími vinnými, či nevinnými. Tentoraz dopadne na hlavu rodiny. Rodiny, ktorá sa v dôsledku obvinenia, väzby a väzenia rozpadá na atómy. Psychika trpí, majetok rodiny mizne vo vreckách advokáta. Konečná satisfakcia je po uvedomení si všetkých strát riadne trpká. Nepríjemný film o možných dôsledkoch výkonu súdno-policajnej moci, ktoré nastávajú, ak sa vyšetrovanie vedie príliš jednostranne, s vopred určeným páchateľom. Nepríjemný film, ktorý sa ťažko pozerá prvý raz (aj vďaka chýbajúcemu nadhľadu, či absencii štipky humoru) a preto nevidím dôvod si tento zážitok zopakovať. (16.06.2020)

Pocitově velice nepříjemná záležitost, divák ví, že Alain Marecaux nic neprovedl a tak trpí spolu s ním.. Soudní tahanice neberou konce a ač se obhájce upřímně snaží, všichni zúčastnění se stávají součástí justičního omylu, neb mladý a hutně arogantní soudce má zřejmě jako jediný zcela jasno, hnedle bych mu tu kravatu s chutí utáhla.. Tragický dojezd na sebe nenechá dlouho čekat a já jsem si v duchu říkala, zaplať Pán Bůh za sestru a otce.. (13.09.2020)

No vida, a to jsem si myslel, že něco takového je možné jen u nás, případně ještě tak snad v Severní Koreji! Obdivuji ústředního pana sprostého podezřelého - já na jeho místě bych patrně byl několik dní po zprošťujícím rozsudku opět vzat do vazby, tentokráte pro brutální umučení vyšetřujícího soudce a jeho justiční suity. K čemuž bych se hrdě přiznal. Velmi sugestivně podané. (20.05.2015)