Režie:
Steve McQueenScénář:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrají:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Solomon Northup měl milující rodinu, dobrou práci, talent, majetek, svobodu i právo na život. Žil idylický středostavovský život jako většina z nás. V jeden jediný nečekaný moment ale o to všechno přišel. Skončil jako otrok spoutaný v řetězech a jeho jediným osudem se stala dřina na plantáži „pod bičem otrokáře". Většinou doslova. Přesně to se v roce 1841 přihodilo Američanu Solomonu Northupovi (Chiwetel Ejiofor), který svůj skutečný příběh zachytil v autobiografické knize 12 Years a Slave. Solomon měl smůlu, že byl... černoch. Dva únosci ho pod příslibem houslového melouchu vylákali do Washingtonu, kde Solomon po první noci skončil spoutaný v řetězech. V následujících dnech byl prodán do otroctví na americkém Jihu. Ocitl se ve zlém snu, který potrvá dalších dvanáct let. Za těch dvanáct let potká Solomona snad všechno, co černého otroka potkat mohlo. „Hodný" otrokář. Krutý otrokář. Dřina na bavlníkových plantážích. Pokus o lynčování. Bičování. Psychický teror. Neúspěšné pokusy o útěk. Víru ve svobodu a pomoc. (Bontonfilm)
(více)Videa (36)
Recenze (1 110)
No není to prdel, jak nám dávají mediální a diplomatickou čočku za "diskriminaci Romů" tlučhubové ze země s tunami másla na hlavě za genocidu původních obyvatel a zotročování černochů? Kdo chce vidět, jak vypadá skutečná diskriminace a trochu se zastydět za barvu své ošklivé, zlé, fuj-fuj bílé pleti, může zkouknout učesanou verzi životního příběhu Solomona Northupa. Ani těm "diskriminovaným" by projekce filmu neuškodila, alespoň by se dozvěděli něco o tvrdé práci. Místy je "12 let v hajzlu... tedy v řetězech" vhodné i pro příznivce sado-maso praktik, začínající dominy se taktéž mohou leccos přiučit. Nicméně: už jsem na tohle téma upustila nudli u několika lepších filmů, tenhle mě zas tolik za aortu neškubal, takže sem svým otrokářským bičem můžu švihnout jen 3 hvězdičky, tedy uznalých, nenadšených 69%. ()
Nevím, čím to je, ale všechny filmy o otroctví, které jsem zatím zhlédla, ze mě nedokázaly dostat ty patřičné emoce, jak by asi v případě tohoto tématu měly. Tarantinův Django mě zanechal trochu v rozpacích a očekávala jsem, že 12 let v řetězech by mě konečně mohlo "dostat", jak se sluší a patří. Už jen proto, že režisérských otěží se chopil Steve McQueen, jehož Hlad a Stud považuji za mimořádně silná a jedinečná díla. Ale opět se opakovalo to stejné, jako s Djangem. Sleduju film, vidím výborné zpracování, dobré herce, i postavy, téma je silné, jedná se přece o krutý život otroků, ale za celou dobu to se mnou vůbec nehnulo. Zanechalo mě to emocionálně zcela nepoznamenanou. Nevím, čím to může být, nepátrám po tom. Prostě to tak je. Výborně odvedená filmařina, avšak zcela odtažitá, chladná v podání emocí. Pro mě. ()
Tak nějak v tom vidím paralely s dnešní společností a ne antirasistickou pohádku se šťastným koncem, co z toho očividně chtěli mít. McQueen mě poprvé zklamal, nejspíš právě proto, že (kvůli barvě kůže) nemohl mít potřebný nadhled a zapomněl to něčím okořenit. Těch útrpných dvanáct let je vlastně docela pohodových a Platt zakouší pravé otroctví trošku až u Fassbendera, který je roztomile výstřední a písmo Pána si vykládá podle svého. A konečně, jako jediný, opravdu trestá. Chiwetel Ejiofor (to jméno vůbec vyslovit je za trest) hraje dobře, ale upřímně nemá moc co předvádět a nominace na plešouna je trochu mimo. Vůbec se tu nepodařila vykreslit časové hledisko, není poznat jak dlouho kde byl a nebýt názvu a vnoučka mohli to být klidně roky čtyři. Mdle natočené a nebýt Fassbendera, tak nevím. Nic výjimečného, ale dívat se na to dá. P.S: Hans Zimmer občas zazáří, ale i hudba je většinou dost průměrná + ty gospelové odrhovačky jsou strašné. Řekl jsem tancovat! Dělejte! Rozjeď to, Platte! ()
V některých záběrech nehorázně zdlouhavé, avšak ze široka vzato příliš zkratkovité. 12 let uteče a divák si to v konstrukci děje ani neuvědomí - resp. není to dostatečně věrohodně zaznamenané. Hans Zimmer používá stále stejně vycizelované durové akordy, které střída s molovými ala Inception, akorát namísto robustních syntezátorů tu tentokráte máme jemné smyčce, či klavír. Pár scén je tam neskutečně silných a z hlediska explicitního násilí dosti nekompromisních, Fassbender je ďábel a pár oduševnělých mono/dialogů by se tam taky našlo, ale chybí mi komplexnější výstup/myšlenka. Jako příběh o jednom člověku možná ucházející, jako komplexní oscarová freska selhávající. Bohužel občas McQueen neví co z toho vlastně chce udělat. ()
,,…A ZÍTRA SE BUDETE CÍTIT, JAKO BYSTE SE ZNOVU NARODIL…“ /// To si takhle myslíte, jak jste svobodnej… Tož, taková to byla tenkrát doba. Pochopení bílejch bylo vodvislý vod počtu mincí a přežil (většinou) ten, co měl hlavu sklopenou nejníž. Přepadaj mě úvahy vo ceně života, vo lidským vodpadu… prostě film plnej života ,,Jihu“, při jehož sledování rozhodně doceníte toho negra, co uslintaný Jižany likvidoval. Z vypravěčskýho hlediska se nejedná vo žádný nóvum. Taky žádný postranní úmysly, jako měl Amistad necejtim. Film začíná příběhem, pokračuje příběhem, příběh je uprostřed a (překvapivě!) i na konci. A parádně působí na lidský pudy. Tak, jak to McQueen umí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Autobiografii ,,Twelve Years a Slave“, kterou v roce 1853 napsal Solomon Northup jsem nečetl. 2.) Miluju, když se zpívá vo bavlně. 3.) Thx za titule ,,sagittario“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Galerie (73)
Zajímavosti (30)
- Zhruba v čase 1:15 si Edwin Epps (Michael Fassbender) zapíná kalhoty a je možné zaslechnout zvuk zapínaní klasického zipu. Ten byl sice patentován v roce 1851, ale použit tak, jak jej známe, až v roce 1913. (necisty)
- Snímek je adaptací stejnojmenné knihy, kterou v roce 1853 napsal přímo Solomon Northup spolu s právníkem Davidem Wilsonem. (Barghest)
- „Solomon má silného ducha, všetky inštinkty na prežitie, ale úplne mu chýba nenávisť," povedal jeho predstaviteľ Chiwetel Ejiofor a ďalej dodal: „Uchoval si v sebe len to, čo mu pomáhalo zostať nažive. Na nenávisť v sebe nemal miesto, tá by ho zožierala." (kacer4)
Reklama